Prohlédněte si kokpit Apolla 11, kterým Američané doletěli na Měsíc

Tři pátky třináctého za jeden rok je zároveň maximální počet případů, kdy se toto datum může vyskytnout v jakémkoliv roce gregoriánského kalendáře. Letošek je zároveň jediný takový v tomto desetiletí. Poslední takový rok byl 2015, poznamenává The Guardian.

Chorobný strach z pátku třináctého má i své pojmenování - Friggatriskaidekafobie. Původ pověry o tom, že je tento den spojovaný s nešťastnými věcmi není jasný. Podle deníku The New York Times se předpokládá, že jde o relativně nový západní fenomén - v západní kultuře je s číslem 13 spojována smůla, zatímco v Číně je 13 považováno za šťastné.

V křesťanství existuje také myšlenka, že Jidáš, učedník, který zradil Ježíše, byl třináctým, kdo seděl u stolu při Poslední večeři. Ježíš byl následující den ukřižován a věří se, že k tomu došlo v pátek, uvádí The Guardian. Jiní připisují údajnou smůlu pátku třináctého templářským rytířům, z nichž byly stovky v pátek 13. října 1307 zatčeny za kacířství. Toto datum je už dlouho základním kamenem v americké popkultuře. Film „Pátek třináctého” se po svém uvedení v roce 1980 stal klasikou hororů a následovalo po něm několik pokračování, informuje The New York Times. V pátek 13. října 1989 došlo také k tazvanému Černému pátku, k propadu akciového trhu.

Psycholog a autor knihy Superstition: A Very Short Introduction Stuart Vyse uvedl The Guardianu, že pátek 13. není největší pověra, ale že je stále hodně rozšířená a že se odráží i v komerčním světě. Mnoho letišť podle něj vynechává gate s číslem 13, ve Spojených státech skoro 80% budov nemá patro číslo 13, i když by mohly. Toto vynechávání čísla 13 by podle Vyse mohl být jeden z důvodů proč tato pověra neustále přetrvává.

Íránský boxerský šampion, trenér a politický vězeň podle deníku The Guardian prohlásil, že se nikdy nevzdá. Ve vzkazu, který poslal z věznice Vakílabád v severovýchodním Íránu uvedl, že ocenění přijímá jménem všech, kteří byli za “zločin”, kterým je touha po svobodném Íránu, uvězněni, mučeni, zastrašováni nebo odsouzeni k smrti. Sir William Browder, ředitel nadace Magnitsky Justice Foundation a předseda výběrové komise, podle Guardianu uvedl, že případ Vafaei Saniho je symbolickým příkladem tíživé situace mnoha Íránců, kterým hrozí poprava za to, že se postavili proti režimu.

Vafaei Sani byl v roce 2020 zatčen kvůli své účasti na protestech namířených proti íránské vládě v listopadu roku 2019 a od té doby byl třikrát odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl dvakrát zrušen, než ho v roce 2025 definitivně potvrdil íránský nejvyšší soud. Výzvy boxerů, obránců lidských práv i jeho vlastní rodiny neměly na represivní režim v Teheránu vliv.

Naopak se v posledních měsících zintenzivněli popravy íránských občanů, informuje server The Washington Times. S odkazem na lidskoprávní aktivisty dodává, že od svého zatčení byl boxer vystaven věznění na samotce, mučení, odpírání spánku a výhrůžkám namířeným proti jeho rodině. Ta s ním ztratila pravidelný kontakt už před lety. Úřady jako hlavní důvod rozsudku uvedly „zkázu na Zemi” a obvinily ho ze žhářství a ničení státního majetku. Zároveň ho obvinily z podpory Organizace lidových mudžáhidů Íránu, což je největší protivládní skupina v zemi.

Boxer není prvním íránským sportovcem, který se stal terčem podobného zacházení kvůli tomu, že se otevřeně vyjádřil proti tamnímu režimu. 14. října byl popraven horolezec Ali-Sina Mostafavi. Jeho smrt následovala po úmrtí taekwondisty Siavash Jamshidi Kheirabadiho. V květnu byl oběšen zápasník MMA Gholamreza Khani Shakarab, uvádí The Guardian. Stát v roce 2020 popravil bývalého šampiona ve wrestlingu Navida Afkariho za účast na protestech. Habib Khabiri a Forouzan Abdi, členky íránské fotbalové a volejbalové reprezentace byli v 80. letech 20. století popraveny kvůli údajným protivládním postojům. Informuje o tom The Washington Times.

Ředitel skupiny Spravedlnost pro oběti masakru v Íránu v roce 1988 listu uvedl, že tyto národní ikony jsou považovány za hrozbu, protože dokážou obyvatelstvo ještě více mobilizovat. Tento status z Vafaei Saniho zároveň činí cennou zbraň pro íránský režim. Pokud by změnil názor a začal podporovat íránský režim, mohlo by to pomoci potlačit disident. Boxer se své podpory Íránské lidové organizace mudžáhidů dosud nezřekl.

Magnitského ceny jsou pojmenovány po ruském právníkovi Sergeji Magnitském, který zemřel v ruské policejní vazbě poté, co v roce 2009 odhalil korupci ve vládě. Udělují se od roku 2015 a jejich cílem je ocenit novináře, politiky a aktivisty působící v oblasti lidských práv.

Taková úroveň výrazně překračuje hranici 1,5 °C, na které se země dohodly před 10 lety v Paříži. Vědci varují, že po překročení hranice 1,5 °C se pro některé části světa stanou škodlivé bouře, sucho, povodně nebo vlny veder neúnosnými a můžou spustit nekontrolovatelnou změnu klimatu, kterou už nebude možné zastavit.

Zprávy si všímá server Guardian. Na klimatickém summitu v turecké Antalyi řeší globální oteplování zástupci všech zemí světa s výjimkou Spojených států. Generální tajemník OSN k tomu dodal, že by zhoršující se situace měla vlády vést k postupnému ukončování využívání fosilních paliv. Cíle, které si země stanovily na jednání v Paříži před 10 lety, ale samy porušují.

I ty nejoptimističtější scénáře ale v současnosti počítají s oteplením planety o 1,9 stupně do konce století. I to je stále víc, než uvádí zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu IPCC. Podle výkonného ředitele společnosti Climate Analytics Billa Harea stojí vlády před jasnou volbou: „Buď budou i nadále podporovat odvětví fosilních paliv, což by lidstvu přineslo nepřekonatelné ekonomické škody, rostoucí úmrtnost v důsledku veder a nemocí způsobených klimatickými změnami i katastrofy, na které se nedokáže připravit– nebo se zaměří na řešení, která jsou k dispozici a jsou levnější než kdykoli předtím.”

Ale přestože se světu nedaří snižovat emise dostatečně rychle, letos by měly mírně poklesnout. I to může bát podle Harea mírným důvodem k alespoň částečnému optimismu. Investice do obnovitelných zdrojů energie jsou dvakrát větší, než do fosilních paliv. Prudce taky roste využívání elektromobilů a výrazně například pokleslo odlesňování amazonského pralesa v Brazílii.

Od brzkého rána se na hlavní ulici trhu Namdaemun v jihokorejském Soulu tvoří dlouhé fronty. Pomalu se posouvající dav lidí je obklopen policisty a ochrankou. Každý z čekajících drží v ruce malý papírek s pořadovým číslem. Většinu z čekajících tvoří ženy středního věku a na místě jsou i déle než hodinu. Všichni čekají na to, až je pustí ke stánku, kde se prodávají šátky a šály. 6 kusů za 10.000 wonů, tedy v přepočtu asi 160 korun.

Trhovci dali obyvatelé Soulu přezdívku šálový strýček. Fenoménu si všímá britský Guardian. Jihokorejci se chodí dívat na jeho netradiční prodejní techniku. Zákazníky se totiž snaží od nákupu odradit. Ženám říká, že „tahle šála jim nesluší,” nebo je nabádá, aby u něj neutrácely peníze. A to všechno podle jeho nejčastějších zákaznic - jihokorejek středního věku – opravdu medovým hlasem.

Díky kombinaci přímočarosti jeho prodejních taktik a častých pochval za jeho styl a vizáž se z něj stala hvězda sociálních sítí. Zákazníci se k němu hrnou a videa sbírají miliony shlédnutí.

Tržiště Namdaemun je nejstarší a největší tradiční trh v Jižní Koreji. Bludiště úzkých uliček vedle staré brány pro obyvatele hlavního města platí jako místo, kde obchodníci používají agresivní prodejní taktiky. Nebývalý úspěch ostatním prodejcům spíš vadí. Ulice jsou podle nich plné lidí, kteří jen natáčejí videa na Instagram nebo Youtube a nikdo si ve skutečnosti nic nekoupí.

Kvůli přeplněným ulicím musel „šátkový strýček” několikrát dokonce zavolat policii a nakonec si najal i bezpečnostní agenturu. Ostatním obchodníkům se za nebývalý zájem v nedávném videu omluvil a uvedl, že mu způsobuje velké úzkosti.

Mezi další problémy patří podle BBC třeba potřeba instalace vodovodních rozvodů a příliš nízké stropy. Přestavby kanceláří na byty plánuje třeba Londýn, New York, Paříž nebo Washington. Důvodem je pokles poptávky po kancelářských pronájmech po pandemii Covidu-19 a s ním spojeným nárůstem práce z domova.

Města tak řeší, co s vysokými kancelářskými domy, které kdysi sloužily velkým firmám. Poptávka po kancelářských prostorech v Paříži za posledních pět až šest let klesla téměř o třetinu. Obyvatelé bytů ale mají jiné požadavky, než zaměstnanci, říká ředitel francouzské pobočky realitní společnosti Colliers Ludovic Delaisse. „Města musí zajistit, aby bylo možné v jejich okolí trávit volný čas, například v restauracích, barech, kinech nebo tělocvičnách v bepzrostřední blízkosti.”

Paříž čerpá inspiraci ve městech na východním pobřeží Spojených států. Developerům tam městské úřady poskytují daňové úlevy, pokud staví byty a ne kanceláře. Náměstkyně starosty Washingtonu pro plánování a rozvoj Nina Albert popsala, že si město stanovilo do centra přivést do konce roku 2028 na 15 tisíc nových obyvatel. „Možná bude potřeba jednu nebo dvě kancelářské budovy zbourat, většina práce ale bude na předělávání kancelářských prostor na byty.”

Podobné výzvy řeší i Praha. Až polovina pražských kanceláří je zastaralá, píšou Novinky. Server zmiňuje třeba přestavbu žižkovského domu Radost, ve kterém chce jeho majitel vybudovat až 600 malometrážních bytů.

Společnost je podle něj kyberneticky zranitelná nejen individuální oblasti, ale i jako evropský kontinent. Píše to server Euronews. Podle Lepassaara by bezpečnost neměla být druhořadou záležitostí. „Teď to byly ledničky, zítra to můžou být routery, pozítří domácí spotřebiče a tak dále.”

Mezi další z řady nedávných kyberincidentů, kromě dálkového přenastavení teploty v chladicích zařízeních, mrazácích a lednicích ve francouzských supermarketech byly nalezené zranitelné body v programovacím jazyce PHP. Kromě řady firem musely své webové stránky dočasně odstavit taky třeba některé členské státy EU.

Kybernetické hrozby se díky rozvoji umělé inteligence stávají viditelnějšími. Organizace tak musí udržovat krok s nejnovějšími technologiemi. Euronews to popisuje jako novodobý kyberzávod ve zbrojení.

Podle zprávy Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací ENISA je doba mezi odhalením zranitelných bodů a jejich zneužitím téměř nulová. Agentura rovněž označuje umělou inteligenci za „multiplikátor síly”, který rozšiřuje a urychluje schopnost jak hackerů, tak společností, které se brání, rychleji odhalovat zranitelná místa. Umělá inteligence navíc ještě víc zdokonalí stávající zbraně hackerů.

Zpráva taky zjistila, že 57,3 % kybernetických incidentů v roce 2025 bylo ideologicky motivováno geopolitickými událostmi, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo konflikt na Blízkém východě, ačkoli většina z nich měla omezený dopad.

I tak ale unie volá po větším množství odborníků na AI. EU si musí dokázat AI talenty udržet. Skoro každá druhá organizace (45 %) měla problém přilákat a udržet si zaměstnance v oblasti kyberbezpečnosti a AI, vyplývá z reportu NIS z roku 2025.

Členské státy, mezi něž patří i ČR, by proto nedostatek odborníků měly podle agentury ENISA akutně řešit. Třeba právě tím, že rozšíří aktivity Evropské unie v oblasti kyberbezpečnosti.

Šířka teček je asi dvěstěkrát menší, než je šířka Mléčné dráhy. A vyzařují jasně červené světlo s převahou delších, červenějších vlnových délek. První z nich údajně vznikly před 13,4 miliardami let, tedy asi 500 milionů let po Velkém třesku.

Hledání původu teček si všímá The Economist. Podle některých astronomů by mohly být černými dírami, které procházejí velmi prudkým růstem. Jiní odborníci zase tvrdí, že by mohlo jít o hvězdám podobné objekty s černou dírou uprostřed. Červené tečky by přitom mohly odhalit původ supermasivních černých děr, které se nacházejí uprostřed galaxií.

Mohly by taky vysvětlit, jakým způsobem se černé díry tak rozrostly, popisuje astronom z Colby College v Maine Dale Kocevski. Právě jeho tým v roce 2023 objevil jedinečný světelný vzorec, který vyzařují. To by podle něj mohlo naznačovat, že jsou obklopeny mrakem hustého, rychle se pohybujícího vodíkového plynu. A aby se plyn mohl pohybovat potřebnou rychlostí, potřebuje obrovskou gravitační sílu.

Původně se odborníci domnívali, že tečky jsou hustě osídlené zralé galaxie. Jenže takhle vyvinuté galaxie by neměly dostatek času na to, aby vznikly tak brzy po Velkém třesku. Popisuje to třeba server Space.com Někteří vědci jim proto začali říkat „universe breakers” – narušitelé vesmíru.

Ale i teorie o rozrostlých černých dírách má svoje mouchy. Gravitace černé díry je přece tak velká, že z ní neunikne ani světlo. Jak by tedy mohly tečky červeně zářit? Odpověď vidí vědci v tom, že jak do děr padá hmota, vyzařují při tom záření při procesu zvaném akrece. A když je dostatečně velká, může být záření intenzivní. Například jádra galaxií – tedy supermasivní černé díry ve středech galaxií – bývají jedněmi z nejzářivějších světelných zdrojů ve vesmíru.

Jenže takové zdroje vyzařují nejen červené záření, ale i rentgenové paprsky. A malé červené tečky žádné téměř rentgenové záření neemitují. Je tedy možné, že malé tečky nejsou ani černými dírami, ani hvězdami, ale že mají něco společného s oběma typy vesmírných objektů.

Odpověď na otázku, která teorie je správná, možná leží v hmotnosti těles. Jenže ani průzkumy, které počítají hmotnost teček pomocí rychlostí, s jakou se pohybují části plynového obalu, zatím nejsou dostatečně průkazné. Zastánci obou teorií tak teď budou muset dál zkoumat, kde se malé, červené tečky vzaly a co vlastně jsou.

Častého líbání si všímá britská BBC. Španělé se rádi líbají při setkávání na obě tváře, ale taky romanticky. A pusu si rádi dávají nejen teenageři, ale i starší lidé. A obliba ve vzájemném kontaktu rtů je vidět třeba i v podpisech emailů. Slovíčkem Besos, v překladu polibky, podepisují lidé rádi svoje zprávy a mailovou komunikaci.

Studie vědců z University of Warwick zjistila, že Španělsko patří mezi země, kde je při setkání s někým novým vyžadován nejmenší osobní prostor. Dokonce ještě méně než u sousedního Portugalska a dalších jihoevropských zemí. Podle profesorky sociologie na Complutense univezity v Madridu Amparo Lasén je to i tím, že Španělé bývají expresivnější, než třeba seveřané nebo Angličané. Podle ní za tím možná je i krize bydlení.

„Ve Španělsku čelíme krizi bydlení, což znamená, že jsme více zvyklí setkávat se s přáteli venku, než doma,” dodává Lasén pro BBC. Zamilovaní si musí, aby si užili chvilku v relativní samotě, hledat odlehlé lavičky.

Důležitý je podle ní taky přístup samotné společnosti k líbajícím. „Pokud se na vás nikdo nedívá špatně, nebo vám to prostě nevadí, tak to jsou přesně ty důvody, které můžou za takové chování na veřejnosti.”

CBS News píše, že incident se stal v neděli 8. listopadu večer krátce před 22. hodinou. Policisté na letišti zadrželi muže, který později vysvětlil, že hrál online hry a povídal si přes FaceTime s kamarádem. Výrazy o bombě a výbuchu se tak vztahovaly k dění ve hře.

„Policisté při výslechu lokalizovali a zadrželi dotyčnou osobu a potvrdili, že u sebe měl batoh a neměl žádná další zavazadla,” dodala policejní mluvčí Denyse Quezada. Vyšetřovatelé následně zavolali také kamarádovi zadrženého a jeho verzi potvrdili. Muže poté propustili.

Hasiči a policejní pyrotechnici prohledali letadlo i okolí, žádné výbušniny ani známky nebezpečí ale nenašli. Policie dospěla k závěru, že nikdo nespáchal žádný trestný čin.

Z bezpečnostních důvodů ale evakuovali také východní část druhého terminálu a lety byly dočasně pozastavené. Podle serveru New York Post se cestující následně mohli vrátit na palubu letadla, s výjimkou muže, jehož rozhovor incident způsobil.