Prolomit vlny: Feminizace chudoby

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03229268.jpeg
0:00
/
0:00

Termínem feminizace chudoby je od konce 70. let označován celosvětový trend zvyšujícího se podílu a převahy chudoby mezi ženami ve srovnání s muži. Ženy podle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob pod hranicí chudoby. Výše příjmů není jediným faktorem, je důležité zaměřit se také na individuální možnosti žen rozhodovat o svém životě.

Vzhledem k různým definicím a představám o chudobě má její feminizace různé projevy v západním světě a v rozvojových zemích. V těch mají dívky a ženy obecně horší přístup ke všem zdrojům, např. ke zdravotní péči a vzdělání, čímž jsou dále limitovány jak v soukromém, tak pracovním životě, a cyklus chudoby se opakuje.

Jak se feminizace chudoby projevuje a čím je způsobena na Západě a konkrétně v České republice? Ženy ve většině zemí dosahují nižších příjmů, v České republice tvoří tento rozdíl v průměru 25 %. S nižšími příjmy v produktivním věku přicházejí také nižší důchody. Protože se ženy obecně dožívají vyššího věku, počet chudých seniorek je poté opět vyšší než počet seniorů-mužů. Podle statistik tvoří devět z deseti chudých lidí starších 65 let právě ženy.

Že jsou ženy častěji postiženy chudobou, má mnoho příčin, které jsou spolu provázané a navzájem se ještě umocňují. Klíčová je v této problematice diskriminace na trhu práce, která vychází z řady stále hluboce zakořeněných stereotypů. Jedním z nich je dělení povolání na mužská a ženská. Neplatí to samozřejmě absolutně, ale statisticky jsou ženy častěji zaměstnány v sociální, pedagogické a pečovatelské sféře, která je hůře finančně ohodnocená než jiné druhy zaměstnání. Zjednodušeně řečeno: starat se o děti nebo nemocné nese méně než převádět abstraktní sumy na kapitálových trzích.

Některé častěji ženské profese jsou nejen hůře placené, ale paradoxně si nesou i nižší společenskou prestiž. Zkuste si představit manažera nadnárodní korporace vedle učitelky v mateřské školce nebo pečovatelky koupající nemohoucího seniora. Ženy jsou také častěji pečovatelky mimo své zaměstnání. Aby se mohly starat o domácnost, děti, nemocné nebo staré příbuzné, častěji přijímají menší úvazky nebo dříve odcházejí do důchodu.

03094960.jpeg

Dalším faktorem, jenž znevýhodňuje ženy na pracovním trhu, je jejich role v reprodukci. Jsou to především ženy, které nesou přímé i nepřímé náklady založení rodiny: přerušení kariéry a možného postupu k vyššímu platu, ztrátu dosavadního příjmu, ztrátu osobní autonomie, finanční závislost na partnerovi nebo státu, ztrátu sociálních sítí nebo regresi v dovednostech a kvalifikaci, které pak opět komplikují návrat do zaměstnání pro skončení rodičovské dovolené.

Často se také stává, že se u některé skupiny žen sejde více znevýhodňujících faktorů, které činí možnost vymanit se z koloběhu chudoby ještě těžší. Takovou skupinou jsou především matky-samoživitelky, jejichž příjem je v poměru k výdajům za vedení domácnosti a výchovu dětí často nedostatečný. 90 % domácností, kde je přítomen jeden rodič, tvoří ženy. Nedostatek finančních prostředků také nepřímo ovlivňuje situaci dětí, a chudoba tak může být přenášena z generace na generaci.

Jaká se nabízejí řešení pro tyto negativní společenské trendy a souvislosti? Především je potřeba je neignorovat, ale diskutovat, hledat příčiny, bourat stereotypy a měnit vnímání a přístup celé společnosti a následně žádat nové strategie a politiky směrem k lepšímu slaďování soukromého a pracovního života žen. S tím souvisí stále převažující zapojení mužů v rozhodování o veřejných věcech.

Mnozí muži jednoduše nemají tu zkušenost s diskriminací a znevýhodněním na pracovním trhu, s péčí o rodinu a domácnost. Jiní prostě ignorují současné statistiky. Dokud budou mít takoví muži převahu ve veřejném životě a v rozhodování nad politikami, které dopadají na méně úspěšné a znevýhodněné ženy, těžko se něco změní.