Prolomit vlny: Smogová sezona

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02245154.jpeg
0:00
/
0:00

Každý rok se situace opakuje. S prvními barevnými podzimními dny se přes média z moravskoslezského regionu valí šedivá a špinavá masa smogu.

Čteme výmluvné titulky, například „Polétavý prach dusí Ostravu“, a lékaři s meteorology svorně vzkazují raději vůbec nevycházet ven. Z obrazovek trčí křivky překročených limitů škodlivin v ovzduší a do začátku jara sledujeme ulice zahalené v mlze a děti s rouškami.

Všichni, zdá se, dělají svou práci. Média o situaci informují s takovou pravidelností, že vzniká dojem neobyvatelného území. Tiskoví mluvčí hutního gigantu, který je největším původcem smogu v kraji, upozorňují na již zavedená ekologická opatření a radní města zase na své nedostatečné pravomoci v komunikaci s ním. Tak podávají žalobu na stát, než aby dopustili odchod významného zaměstnavatele ve městě. Takto, zjednodušeně, vidí situaci nejčastěji běžný občan. A co dělá on sám?

02323345.jpeg

Třicet podzimů jsem si tím osobně prošel. Doslova. Pamatuju si noční štiplavý smrad, růžový sníh a bílé prádlo pokryté černou krustou popílku. Od dvou let mám ve zdravotní kartě zapsanou diagnózu astma. Odjezdil jsem si několik československých turné po léčebnách, vyfasoval modrou knížku a bez kapesních inhalátorů v zimě nevytáhnu průdušky z domu. Posledních pět let pozoruju tuhle šedivou poklici pod Beskydami na dálku z hlavního města, kde dostává (z mého pohledu) celá smogová estráda ještě navíc hořkou pachuť.

S oblibou o sobě říkáme, jak je náš region rázovitý a jak jsme přímí a jak se k věcem umíme stavět čelem. Mluvíme o patriotismu a hrdě za věty připisujeme tři vykřičníky. Ani já nedám na své kořeny dopustit. Byť jsem se smířil s rolí blízkovýchodní náplavy a vím, že budu pravděpodobně celý život sázet přízvuk na předposlední slabiku. Zmiňovaná hořkost se mi lepí na patro z občanské angažovanosti. Lépe řečeno z jejího deficitu.

01089347.jpeg

Může být sympatické, jak se město většinově nadchne pro megalomanský projekt v boji o titul Evropského hlavního města kultury nebo že dá početný průvod hlasitě najevo nelibost nad plány přesunout svůj fotbalový klub na jiné místo bez tradice. Ale není to málo? To je nám opravdu lhostejné, že se obyvatelé města, respektive části regionu, půl roku trápí? To jsme už opravdu přijali argument větší důležitosti pracovních míst než dýchatelného vzduchu?
Palec dolů posílám mlčící většině...