Prolomit vlny: Sociální vyloučení do konce utkání

02428551.jpeg
02428551.jpeg

Žiju v problémový lokalitě. Nemám práci, takže si o mě všichni myslí, že jsem línej, což ale neni pravda. V našem regiónu je tak vysoká nezaměstnanost, že dostanu maximálně sem tam sezónní práci na černo někde na stavbě. Už to trvá tak dlouho, že mi to ani nepřijde nenormální, a jsem rád, že doma máme večer něco do huby. Když teda vyjdou prachy.

Doma... Teď naštěstí aspoň někde bydlíme, i když je to vlhká, špinavá ruina na kraji města, k doktorovi i na sociálku je to pěkně daleko, ale všichni mý příbuzný nemaj ani takovoudle střechu nad hlavu. Strejda, co bydlí s náma a pořád čte noviny, říká, že už v devadesátejch letech při tý divoký privatizaci prej celý takovýhle sídliště skupovali za babku chytráci, co pak nabízej byty za nehorázný nájmy našincům. A když má našinec kliku a třeba někde slušnej byt, ale taky dluhy, chytráci jeho fajnovej kvartýr vyměněj za tadytu trosku a dluhy za něj smáznou.

Strejda taky tvrdí, že nejdůležitější ze všeho je vzdělání. Podle mě je teda celý vzdělání na prd, když někam strčim nos a lidi viděj, že jsem Rom, akorát si začnou v kapsách držet peněženky. Strejda chtěl, abysme dali staršího do kluka do bílý školy, ale nakonec chodí na zvláštku jako já. Stejně by na něj koukali jako na kriminálníka.

Sečtělej strejda pořád mele něco o sociální politice. Politice já nerozumim, jenom jsem neměl rád toho Sládka dřív, a teď ty Vandasovce, jak tu předloni pochodovali s pochodněma... To jsem se fakt bál, hlavně vo děti. Ale strejda teda furt že tu chybí nějakej společnej postup, všechno si prej dělaj jednotlivý ministerstva, který nerozumí specifikám různejch oblastí, jako je ta naše. Já na cizí slova moc nejsem. Taky nevim, proč by jako sociální dávky působily demotivačně nebo jak. Dyť bysme jinak byli bez peněz úplně!

A to taky dobře známe. Museli jsme si půl roku pučovat od toho křivýho lichvářskýho neřáda vedle ze vchodu. Nejdřív si bral naše dávky jako splátky, pak jsme k němu chodili na úrok. A nechtějte vědět na jakej, dodneška se mi otevírá břitva v kapse, když si na to vzpomenu. Eště že už sedí, šmejd, jinak bysme z toho nevylezli dodnes. Měl jsem kamarády, který zahučeli do dluhů tak, že jednoho dne prostě zmizeli a nikdo už je neviděl. A policajti, ty si s tim tak budou špinit ruce!

02427540.jpeg

To máte stejný jako s drogama a automatama. Tady nikoho nezajímá, že se mladej silnej cigán ufetuje mizernym perníkem nebo že jeho ségra dává kamióňákum za prachy, který pak naháže do bedny a stejně jde za lichvářem. Policajti se mezi rodinný gangy moc nepletou, jsou spíš rádi, když je vo jednu kofolu míň.

Tak takhle nějak si žijem v tý naší sociálně vyloučený lokalitě. Ale co. My jsme na ústrky zvyklí, nějak už se protlučem. Pokud nám teda někdo z tý vaší většinový, slušný společnosti mýrnix týrnix nehodí molotova do okna, poněvadž proti plamenum ti nepomůžou ani černý, ani bílý aktivisti, ani sociální politika, jakou mají podle strejdy ve Švédsku, a dokonce ani ombudsman.