Prsty v hlíně: Vysejte si v červnu růžičkovou kapustu k večeři nebo macešky na hrob

Zahrádkaření je terapeutický koníček, který zvládne opravdu každý. Vědci nedávno zjistili, že si ho užívají dokonce i polární lišky, ačkoliv těm jde pěstování od ruky tak nějak mimoděk. Zmínění výzkumníci je tak označují za malé inženýry tamějšího ekosystému. Navíc jim kvetoucí zahrádky také pomáhají určovat, kde se lišky asi nachází.

Pokud si chcete vypěstovat voňavé a barevné květiny rovnou od semínka, máte několik možností. Můžete si předpřipravit trvalky, které přes zimu schováte a jako rostlinky vysadíte do země příští rok, nebo sáhněte po klasice, která kvete i v zimě – třeba po maceškách. Ty jsou díky své vytrvalosti největší stálicí českých hřbitovů.

Macešky is the new black

Dušičky jsou bezesporu takový „fashion week“ pohřební kultury. Na zemřelé na začátku listopadu vzpomínáme tím, že jim na místo posledního odpočinku nosíme svíčky, pugéty a věnce, a opravdu běda tomu, kdo tento dojemný zvyk zanedbá. Macešky pak můžeme označit za „malé černé“ tohoto svátku. Prostě klasika, která neomrzí, příliš nestojí, rozhodně neurazí a nikdo vás kvůli nim nepomluví – spíš naopak. Hroby budou totiž i během hlubokého podzimu kvést všemi barvami a rostliny, na rozdíl od těch řezaných, jen tak neuschnou. Zasejte tyto trvalky v červnu nebo polovině července a během listopadu na hrobním záhonku stoprocentně vykvetou.

Macešky na hřbitově|foto: CC0 Public domain

Jak úspěšně sít semínka

Potřebujeme k tomu výsevní nádobu s odtokovými otvory. Zemina by jinak zkysla a rostlinky by uhnily. Na dno nádoby se dá drenáž, díky které voda lépe odtéká. Říká se, že semínko má mít tvrdé lůžko a měkkou peřinku.

Semínka by měla být zasypána stejně silnou vrstvou zeminy, jak jsou velká. Pokud tedy vyséváme něco, co je hodně maličké, nemusíme je ani zasypávat. Než semínka macešek vzejdou, schovejte je do tmy.

Jestli jsou macešky na vás příliš „obyčejné“ a hledáte něco víc na úrovni, kupte si semínka orlíčku. Květy orlíčku, který u nás roste už od středověku, jsou tak půvabné, že si je pro svoje umělecká díla často vybírali malíři a byly také oblíbeným motivem na italských výšivkách. Dojem s nimi uděláte i na svého profesora na UMPRUMce. Orlíčky můžete klidně jen tak hodit do trávy, jsou ideální do míst, která se pravidelně nesečou.

Orlíček|foto: CC0 Public domain

Jedovaté lupiny vs. lahodné kapustičky

Ne každý je majitelem parků, ve kterých se právě modravé orlíčky skvěle vyjímají – proto se zase vrátíme ke květinám, které vyrostou i tam, kde nechceme. Třeba běžná sedmikráska zahradní kvete skoro celý rok a rovněž si ji můžeme zasadit až v červnu. Stejně tak pomněnky nebo našimi matkami nenáviděné karafiáty, které se především ve své „mini“ podobě vrací zase do kurzu. Zasít můžete i vyloženě luční květiny, jako zvonek nebo majestátní stračku. V brzkém létě se vysévají také lupiny neboli vlčí bob, jehož pěstování je naprosto nenáročné a zvládne ho úplně každý. Jen pozor na semena, která jsou jedovatá!

Dalším oblíbeným druhem letniček a dvouletek, které jde předpěstovat v červnu, jsou hlaváče neboli scabiosy. Milují je především motýli a včely, takže s nimi pomůžete zajistit přežití opylovačům, bez kterých to v přírodě prostě nejde.

V červnu se vysévají také různé druhy zeleniny, například mrkev, keříčkový fazol nebo růžičková kapusta. Vlastní zeleninu pak budete sklízet na podzim. Právě kapusta, například ve zdravé stravě už léta oblíbený kadeřávek, je mrazuvzdorná, a lze ji proto zasít i během léta a na podzim. Na zimních záhonech vám zajistí nefalšovanou britskou romantiku.

Růžičková kapusta|foto: CC0 Public domain