Hana Trojánková Biriczová

Jsem ročník: 1984 

Předtím jsem stihla?
Studovat žurnalistiku a mezinárodní vztahy. Skoro vážně bádat. Pracovat. Koukat do reaktorů. Cestovat. Hodně psát. 

Nejraději poslouchám?
Yeezyho, nenadělám nic. 

5 pro mě zásadních alb:
Sofiina volba. Takže jdu na to: Graduation, protože tehdy jsem se zaposlouchala a už nebylo cesty zpátky, 808‘s&Heartbreak, protože jsme na něm udělala státnice, My Beautiful Dark Twisted Fantasy, protože All of the Lights bylo moje první hudební zvonění na mobilu (pak už se tam dostalo jenom Overseas od Bathse), College Dropout, protože byť je to debut, tak jsem si ho nechala na konec a mám ho nakonec i ze všech nejradši, a samozřejmě Yeezus, protože duh. 

Jestli čtu, tak většinou?
Pár měsíců z tohohle roku jsem byla zahloubaná do dobových knih o poválečném jaderném boomu v USA. Teď jsem dostala za úkol Cit slečny Smilly pro sníh ve čtenářským kroužku a těším se, až si pořídím vlastní výtisk Atlasu odlehlých ostrovů. 

Mé nejoblíbenější filmy?
Naposledy jsem na seznam přidala Gravity. Dost času jsem strávila na Jihu proti Severu, protože trvá pět hodin a já ho viděla i víc než třikrát. Asi jsem na brunety. 

Když mám volný čas, tak ho trávím?
Píšu pro aktivistický módní web, jinak hlavně venčím psa Matesa. Někdy ráno plavu a teď zkouším kraula. Za chvilku snad dokoukám Shield. 

K jídlu a pití mám nejraději?
 Bohužel už od dětství ráda jím cokoliv. Nahoře v seznamu je ale třeba tofu bun bo nambo na Florenci nebo veganský pho, pak avokáda, banány, mandarinky a bonbony. Taky mi docela zachutnaly chlebíčky v bufetu rozhlasu místo oběda, ale to musí skončit. K Vánocům jsem dostala mixér a odšťavňovač, takže teď nově piju frešánky a šejky. 

Co bych chtěla sdělit světu? 
Navazuju na ty chlebíčky – zlo se jmenuje lepek.