Radio Wave představí hranou minisérii Odcizení. Pojednává o riziku virtuálního světa

Vědci již dlouho hledají odpověď na otázku, proč se přibližně 40 % pacientů, kteří byli z důvodu anorexie hospitalizováni, a následně došlo k jejich stabilizaci, do 6 měsíců potýká s opětovným nástupem nemoci.

Nový výzkum publikovaný v časopise Translational Psychiatry naznačuje, že by v tom mohl hrát roli hormon zvaný ghrelin a ghrelinový antagonista známý jako LEAP2 (liver-expressed antimicrobial peptide 2). Gherlin, který je někdy označován jako „hormon hladu“, je odpovědný za to, že tělo vysílá signály, že je čas jíst, LEAP2 naopak působí proti těmto signálům.

Studie, které se zúčastnilo 30 žen trpících anorexií ve věku 18 – 60 let, ukázala, že na začátku první hospitalizace měly pacientky asi o 20 % vyšší hladinu LEAP2, která po zaléčení klesla, ale před opakovanou hospitalizací se opět zvýšila.

Podle neurovědkyně Virginie Tolleová z francouzského Národního institutu pro zdraví a medicínu, která výzkum vedla, může být zjištění průlomové: „To, co jsme se o LEAP2 dozvěděli, naznačuje, že by práce s ním mohla přispět k novým léčebným strategiím,“ říká.

Server Science Alert také uvádí, že pokud se výsledky výzkumu podaří potvrdit na větším vzorku pacientů, mohly by krevní testy zaměřené na tento biomarker potenciálně pomoci identifikovat osoby ohrožené relapsem ještě předtím, než k němu skutečně dojde.

Studie, kterou provedli vědci z university v australském Sydney, se zaměřila na 720 000 hospitalizací mladých lidí do 24 let v Novém Jižním Walesu během let 2001–2022 a zjistili, že vysoké teploty mají na duševní zdraví negativní vliv. Roli přitom podle výzkumníků hrají i teplotní výkyvy. „Riziko hospitalizace se zvyšuje dvojnásobně v teplém období a až trojnásobně,“ cituje deník The Guardian hlavního autora studie Wen-Qianga He.

Extrémní horko přitom zvyšuje jak míru užívání návykových látek, tak vzniku deprese, úzkosti, obsedantně-kompulzivní poruchy či poruch chování. Vědci navíc varují, že se tato zátěž v důsledku změny klimatu ještě zhorší. Předpokládá se, že v letech 2090–2099 vzroste počet hospitalizací způsobených horkem o 6,0 % až 7,7 %, a to v závislosti na tom, jak se podaří implementovat klimatická opatření, píše server Euronews.

Studie popisuje, jak konkrétně vysoké teploty na duševní zdraví působí. Podle vědců ztěžují tělu regulování vnitřní teploty, což negativně ovlivňuje proces chlazení mozku i jeho zásobování kyslíkem. Dále také mohou vyvolávat psychický stres, narušovat spánek a přispívat k podrážděnosti a agresivitě. Mezi dopady, které mají na zdraví nepřímý vliv, patří snížení kvality spánku a omezení sociálních kontaktů.

Případ začal v srpnu loňského roku, kdy Ślusarczyk sdílel na svém facebookovém profilu animovaný obrázek prezidentovy manželky Marty Nawrocké, na kterém byla vyobrazená v historickém královském oblečení. Obrázek byl v té době populární mezi prezidentovými příznivci, politik opoziční PSL k němu však připsal větu „A kde je Shrek?“, což vyvolalo kontroverzi, píše server WP Wiadomości.

Trestní oznámení krátce po zveřejnění příspěvku podal Andrzej Gawlikovski, člen politického sdružení OdNowa. To je navázáno na opoziční stranu Právo a spravedlnost (PiS), která Karola Nawrockého jakožto nezávislého kandidáta podporovala v prezidentských volbách. Minulý týden pak polská média informovala, že státní zastupitelství Ślusarczyka obvinilo z trestného činu urážky prezidenta, a také z urážky prezidentovy manželky coby soukromé osoby.

Ślusarczykův advokát uvedl, že příspěvek nebyl mířen na prezidentský pár, nýbrž na autory původního obrázku, sám Ślusarczyk pak v postu na sociálních sítích poznamenal, že animovanou postavu zlobra považuje za sympatickou. „Shreka mám opravdu rád. Vážně nemá polská prokuratura na práci nic lepšího, než se zabývat takovými nesmysly?“ napsal.

Veřejné urážení polského prezidenta je v zemi trestným činem, za který hrozí až tři roky vězení. Server Notes from Poland uvádí, že v minulých letech bylo na jeho základě již několik osob odsouzeno k veřejně prospěšným pracím, když se vulgárním způsobem vymezovali proti předchozímu polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi.

Termín „phubbing“ vznikl před několika lety a označuje situaci, kdy člověk ignoruje své okolí, protože zrovna používá telefon. Podle nové studie může mít takové chování dlouhodobé negativní dopady, pokud se ho rodiče dopouštějí v přítomnosti svých dětí, píše The Guardian.

Výzkum s názvem „Mami, miluješ svůj telefon víc než mě?“, který vyšel v červnu v recenzovaném časopise Frontiers in Psychology, zjistil, že rodiče a pečovatelé připoutaní k obrazovkám mohou u dětí a dospívajících posilovat úzkost a nejistotu.

Výzkumníci oslovili 600 mladých lidí ve Spojených státech ve věku od 12 do 17 let. Zjišťovali, jak na dospívající působí situace, kdy se rodiče během jejich snahy navázat kontakt soustředí místo na ně na obrazovku telefonu. Mnozí respondenti uvedli, že se kvůli tomu cítí odmítnutí nebo nepodstatní.

Studie zároveň připomíná, že mobilní telefon dnes vlastní 98 procent Američanů a přibližně 91 procent z nich používá chytrý telefon. V prvním průzkumu Pew Research Center z roku 2011 to přitom bylo pouze 35 procent.

Pomocí regresní analýzy výzkumníci porovnali výsledky dotazníků s údaji ze standardizovaného dotazníku citové vazby. Tvrdí, že mezi častým používáním telefonů rodiči a vyšší mírou úzkostné i vyhýbavé citové vazby u dětí existuje statisticky významná souvislost.

Jak ale upozorňuje server Gizmodo, výsledky studie netvrdí, že nadměrné používání telefonu rodiči samo o sobě způsobuje u dětí nejistotu. Nelze vyloučit ani opačný vztah: nejistí teenageři mohou být více otráveni tím, že jejich rodiče jsou závislí na telefonu. Tuto možnost ostatně připouštějí i samotní autoři studie.

Haaland patří mezi nejvýraznější hvězdy letošního turnaje. Vedle svých výkonů na hřišti, kde se řadí mezi nejlepší střelce po boku Lionela Messiho a Kyliana Mbappého, zaujal fanoušky i mimo fotbal.

Na sociálních sítích se znovu šíří skladba Kygo Jo, kterou fotbalista v roce 2016 nahrál se spoluhráči z norské reprezentace do sedmnácti let Erikem Botheimem a Erikem Tobiasem Sandbergem. Společně vystupovali jako Flow Kingz a tehdy patnáctiletý Haaland používal rapové jméno Lyng. V domácím videoklipu mladíci rapují, grilují, skáčou na trampolíně nebo pózují na malém autě, uvádí server Euronews.

„Tohle by se mělo hrát na stadionu, pokud Norsko vyhraje nad Anglií,” shodují se fanoušci na sociálních sítích.

Podle serveru ANI letos vznikl také remix skladby Kygo Jo, na kterém Haaland spolupracoval s norským DJem a producentem Kygem. Ten má za sebou projekty třeba s Edem Sheeranem, Imagine Dragons nebo Selenou Gomez.

Původní videoklip z roku 2016 mezitím znovu obletěl internet a na YouTube už nasbíral více než 21 milionů zhlédnutí.

Ve volebním spotu strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua ministr Zohar zesměšňuje izraelské filmaře jako protiizraelské spekulanty a slibuje, že veřejné peníze už nebudou směřovat na filmy, které podle něj „očerňují“ izraelské vojáky. O videu informoval server Variety.

Zohar, který je vysoce postaveným členem pravicové strany, ve videu vystupuje po scéně, v níž režisér a jeho asistent, oba oděni v arabském šátku kefíja, natáčí film zobrazující izraelské vojáky a osadníky na Západním břehu Jordánu v negativním světle. Po natočení jednotlivých scén přistoupí k bankomatu, který jim začne vydávat hromady šeků symbolizujících státní financování.

Ministr následně zabrání asistentovi vybrat další peníze a prohlásí: „Celá léta to fungovalo jednoduše. Stačilo očernit Izrael a dostat šek od vlády. S tím je konec.“ Dodává, že filmové reformy, které inicioval, mají zabránit financování filmů, které podle něj podporují protiizraelské postoje. O jeho prohlášení informoval deník The Jerusalem Post.

Video představuje další eskalaci dlouhodobého sporu mezi Zoharem a izraelskou filmovou komunitou. Napětí se vyostřilo poté, co Izraelská filmová akademie udělila hlavní cenu Ophir filmu „Moře“. Snímek vypráví příběh palestinského chlapce, který se během školního výletu poprvé podívá k moři v Tel Avivu. Film získal hlavní cenu a stal se izraelským kandidátem na Oscara v kategorii Nejlepší mezinárodní film, do užšího výběru se však nedostal.

Zohar již dříve zastavil financování cen Ophir na protest proti ocenění filmu. Podle ministra snímek prezentuje palestinskou perspektivu a vykresluje Izraelské obranné síly i Stát Izrael v negativním světle.

Během jedenáctiminutového vystoupení se představí také Burna Boy, Gustavo Dudamel a sbor PS22 po boku kapely Coldplay i postavičky z dětského pořadu Sezame, otevři se (Sesame Street), píše britská BBC.

Poločasová show se koná na podporu fondu FIFA Global Citizen Education Fund, jehož cílem je vybrat 100 milionů dolarů (v přepočtu zhruba 2,3 miliardy korun) na rozšíření přístupu ke vzdělání a fotbalu pro děti po celém světě. Fond dosud shromáždil 50 milionů dolarů (přibližně 1,15 miliardy korun) a zavázal se formou daru turnaji dorovnat jeden dolar (zhruba 23 korun) z každé prodané vstupenky na zápasy mistrovství světa, připomíná server Variety.

Bieber, známý mimo jiné hity Yukon a Peaches, se na jaře vrátil na pódia s nostalgickým vystoupením na kalifornském festivalu Coachella. Šlo o jeho největší živý koncert za poslední čtyři roky od doby, kdy kvůli zdravotním problémům zrušil své světové turné k albu Justice.

Dvaatřicetiletý zpěvák strávil většinu dubnového koncertu sezením před notebookem a zpěvem za doprovodu videoklipů svých starších hitů z YouTube, jako jsou Baby, Never Say Never, One Time a Beauty and the Beat.

Na pódium se společně vrátí také kolumbijská popová hvězda Shakira a nigerijský hudebník Burna Boy, kteří patřili mezi interprety zahajující turnaj ve všech třech severoamerických hostitelských zemích.

Dosud největší turnaj odstartoval za účasti 48 týmů v Mexiku, Kanadě a Spojených státech, reprezentační výběry všech tří hostitelských zemí však už ze šampionátu vypadly.

Binface se stal stálicí nedávných britských volebních nocí, když kandidoval proti Borisi Johnsonovi, Rishimu Sunakovi a Andymu Burnhamovi – a stál s nimi i na jednom pódiu, jak připomíná list Financial Times. Je to alter ego komika Jona Harveyho, který ve své předchozí inkarnaci jako Lord Buckethead (Lord Kyblíková hlava) v roce 2017 vyzval tehdejší premiérku Theresu Mayovou. Spor o autorská práva si vynutil proměnu, při níž se z něj stal „nezávislý vesmírný válečník“ s politickým programem zahrnujícím „výstavbu alespoň jednoho cenově dostupného domu“ a „znárodnění zpěvačky Adele“.

Kandidatura proti Farageovi – který doplňovací volby v Clactonu vyvolal po skandálu s darem ve výši 5 milionů liber (v přepočtu zhruba 147,5 milionu korun) a dalšími nepřiznanými výhodami – mu může poskytnout dosud největší prostor, píše BBC.

Předsedkyně konzervativců Kemi Badenochová pro televizi Sky News uvedla, že v kontextu doplňovacích voleb, které chtěl Farage rámovat jako souboj „lid versus establishment“ může být právě Binface „tím lidem“. Ministryně financí Rachel Reevesová prohlásila, že „pokud chce Farage strávit léto hádkami s popelnicí, nebudu mu v tom bránit“.

Britští občané mohou kandidovat na poslance bez ohledu na to, zda v daném volebním obvodu žijí, pokud je nominuje deset tamních registrovaných voličů. Získání požadovaných podpisů „nebyl v předchozích volbách příliš velký problém,“ uvedl Binface a dodal: „Vlastně čím více voleb absolvuji, tím jsou lidé v daném místě přátelštější, protože mě už trochu znají.“

Kandidáti musí složit kauci ve výši 500 liber (v přepočtu zhruba 14 750 korun), která se jim vrátí, pokud získají více než pět procent odevzdaných hlasů. V předchozích volbách Binface svou kauci nikdy nezískal zpět.

Farage je sice favoritem, ale kurzy na vítězství Hraběte Binface strmě padají. Portál Oddschecker, který porovnává kurzy vypsané nejznámějšími britskými sázkovými kancelářemi, uvedl, že kurz na vítězství tohoto outsidera se snížil z 5:1 na 7:2.

Co by ale Binface dělal, kdyby skutečně vyhrál? Podle jednacího řádu britského parlamentu by si musel svou popelnici sundat, aby mohl vstoupit do sálu Dolní sněmovny a zasednout v něm. On sám obratem pro list Guardian poukázal na často neobvyklé oděvy jiných osobností, které hrají v parlamentu nezastupitelnou roli, a to včetně nejrůznějších úředníků, kteří se zde běžně promenují v černých pumpkách a dalších tradičních kostýmech.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje alespoň 150 minut středně zátěžové aktivity týdně, jako je lehký běh nebo jízda na kole, a k tomu dva tréninky zaměřené na posilování. Mnoho lidí tyto hodnoty stále nenaplňuje.

I trocha cvičení je ale lepší než žádné, píše list Economist. Navíc se hromadí důkazy, které naznačují, že to platí i pro skutečně velmi malé dávky pohybu: potenciálně jen několik minut denně. Metaanalýza zveřejněná v roce 2015 shromáždila data o zhruba 660 000 lidech v Americe a porovnala množství pohybu, které účastníci deklarovali, s počtem úmrtí v následujících letech.

Ve srovnání se zarytými pecivály, kteří necvičili vůbec, měli lidé udávající méně pohybu, než je minimum doporučené WHO, o 20 procent nižší pravděpodobnost úmrtí během sledovaného období. U těch, kteří cvičili jednou až dvakrát tolik, kolik uvádějí doporučení WHO, kleslo riziko o 31 procent. Skuteční nadšenci, kteří cvičili dvakrát až třikrát více, než je doporučeno, zaznamenali pokles o 37 procent – což je sice významný přínos, ale podstatně menší skok oproti těm, kteří přešli od absolutní nečinnosti k alespoň minimálnímu pohybu.

Jedním z problémů podobných studií je skutečnost, že se spoléhají na sebehodnocení účastníků, které nebývá vždy spolehlivé. Novější výzkumy proto využívají nositelnou elektroniku. V roce 2022 publikovala skupina vědců studii, která analyzovala data z chytrých hodinek a dalších zařízení od 25 000 Britů s průměrným věkem 61 let, kteří se nevěnovali žádnému organizovanému sportu. Výzkumníci se zajímali o takzvanou „ráznou přerušovanou fyzickou aktivitu v rámci životního stylu“ (VILPA) – což je akademický termín pro krátké úseky poměrně intenzivní zátěže prováděné v běžném životě, jako je dobíhání autobusu nebo výstup do schodů s těžkým nákupem, připomíná list New York Times.

Ve výzkumu byl medián této aktivity pouhé 4,4 minuty denně. I to ale bylo spojeno s až 30procentním snížením pravděpodobnosti úmrtí z jakékoliv příčiny během následujících sedmi let, po které byl průměrný účastník sledován.

Proč přesně jsou tyto krátké aktivity tak prospěšné, není zatím jasné. Jedna z teorií říká, že fungují v podstatě stejně jako vysoce intenzivní intervalový trénink, což je rychlá, ale náročná metoda, jak se dostat do kondice.

Výsledky však některé akademiky inspirovaly k propagaci takzvaných „pohybových jednohubek“: krátkých úseků aktivity, které by měli zvládnout i ti, kteří se vyhýbají posilovnám nebo mají málo času. Udělejte si pár dřepů s vlastní vahou, když čekáte na uvaření vody v rychlovarné konvici, nebo si dejte pár skákacích panáků během nudné schůzky na Zoomu (nezapomeňte si ale předtím vypnout kameru). Jak říká staré přísloví, každá troška pomůže. A ve skutečnosti může pomoci mnohem více, než si myslíte.