Radost pacientů z toho, že můžou znovu chodit, je největší satisfakce, říká vývojář exoskeletů
Doktor Michal Gloger vystudoval robotiku na Technické univerzitě v Ostravě a poté se začal věnovat vývoji lehkých exoskeletů pro vozíčkáře. Své znalosti v minulých letech rozšiřoval v Brazílii a Japonsku, aktuálně připravuje pasivní a aktivní verzi exoskeletů v České republice. Jak těžké je dosáhnout toho, aby se prototyp začal sériově vyrábět, a proč jsou zdravotnické pomůcky tak drahé? I o tom byla řeč v odpoledním rozhovoru.
Po absolvování studia robotiky se Michal Gloger rozhodnul pokračovat ve své profesní praxi v biorobotice a biomechanice v Brazílii, kam ovšem přiletěl v období začínající ekonomické krize, která měla za následek i částečné zmrazení celého projektu financovaného vládou. I proto posléze Gloger zamířil rovnou do Japonska. „Má práce spočívala v tom, že jsem v kanceláři navrhl nějaký design, ten jsem v softwaru zpracoval, zadal ho do výroby, a když se mi jednotlivé součásti sešly na stole, s kolegy jsme je poskládali, otestovali a pak přejeli do nemocnice a testovali vše přímo na pacientech,“ popisuje Gloger a dodává, že největší motivací je pro něj právě setkání s pacientem. „Když vidím, jak to funguje a že pacient třeba znovu cítí, jak se může postavit na nohy a chodit, a je z toho nadšený, to je nejkrásnější zpětná vazba.“
Po návratu z Japonska se Gloger ve své firmě pustil do vývoje dvou verzí exoskeletu – pasivní a aktivní, do které je přidaný pohon, aby byla chůze méně náročná. „U pasivní verze jsme dál, aktuálně se již chystáme na výrobu předvýrobního prototypu. Další proces pak závisí na úřadech, které mají za úkol schválit výrobek jako zdravotnickou pomůcku, aby byl certifikovaný a mohl jít na trh.“ Rozvoj projektu mimo jiné podpořil finančně i Moravskoslezský kraj.
Proč jsou i běžné zdravotnické pomůcky drahé? Jaké jsou největší překážky v uvedení prototypu na trh a jsou regulační podmínky přísnější v Evropské unii, nebo v Japonsku? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.