Romance Fursaxy z mechu, hub a kořenů
Když kamarád, který jedním uchem slyšel nové album projektu Fursaxa, usoudil, že to co zní z reproduktorů je Enya, netušil jsem, že toto šokující přirovnání nakonec má něco do sebe. No opravdu. V klidu a pozorně na sebe nechte působit novou desku Tary Burke, kterou nazvala Mycorrhizae Realm a nakonec nějaké styčné plochy s tak rozličnými umělkyněmi najdete.
Fursaxa je dlouhá léta neoddělitelnou součástí anglického avantgardního podhoubí, které svoji inspiraci čerpá z domácího folku, progresivních a psychedelických výstřelků posledních tří dekád, ale i ambientu a klasického minimalu. Zatímco legendární Japonci Acid Mothers Temple jsou svou razancí prototypem mužského přístupu k látce, Tara je naprostým opakem. Je něžná, akustická a teď přijde asi ten moment, proč došlo na spojnici s Enyou, je uhrančivě a snivě melodická. Všech sedm kompozic novinky je jednoduše zkousnutelných pro komerčního posluchače, přesto ani v jednom případě nedošlo k jedinému ústupku vůči dobrým mravům vybíravého vydavatelství All Tomorrows Parties.
Fursaxa je terapie na pochroumané nebo vyostřené situace. Představte si sebe sama na pohodlném masérském křesle, kde se o vaše pohodlí nestará pár šikovných rukou, ale hudba s podobnými vlastnostmi. To je právě příklad recenzované novinky. Kytara, harfa, flétna, mandolína a další nástroje se proplétají tu řidší, tu hustější elektronickou nebo alespoň mírně hlukovou mlhou. A celé té jemně se tvarující hmotě, do které přispěli svou troškou do mlýna i Helena Espvall se svým cellem nebo Greg Weeks s kytarou, vládne Tara svým uhrančivým hlasem, který tu a tam pro efekt zdvojí, až ztrojí.
Mycorrhizae Realm nebude zřejmě takovým trhákem vydavatelství jako je jiskřivé, analogově-tribální pnutí Fuck Buttons, ale stejně jako Bardo Pond nebo Alexander Tucker je i Fursaxa jasným důkazem toho, že ATP Recordings jde především o kvalitu. Vysoko nasazená laťka byla překonána i tímto nejnovějším přírůstkem do katalogu labelu. Za to vám skrze vysílání Radia Wave ručí svým slovem Pavel Zelinka.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
