Rozplétat Sítě improvizací aneb hledání dokonalého droneu

17. březen 2015

Hudební tvorba Honzy Tomáše se posunula od apokalyptického hardcoru a hlukových stěn několika kytar k ambientním droneovým plochám. Tvoří polovinu dvojice Tomáš Palucha, která klade čím dál větší důraz na tradiční kytarový zvuk. Experimentování se syntetickým zvukem si Honza dlouho vyhrazoval pro domácí nahrávky pod názvem Sítě, až se na koncertech spojil s Honzou „Karpishem“ Kašparem vystupujícím jako Obelisk of Light. Oba sdílí nadšení pro instrumentální improvizaci, ale v rozhovoru se zároveň svěřují, že mají chuť na něčem cíleně pracovat, víc komponovat. Pavučinou hypnotických zvukových konstant splétanou z kytar a synťáků prostupuje při koncertech zpěv a ani oni dva teď nevědí, jak budou Sítě znít příště. Natož na chystané desce.

Každý z vás měl sólový projekt, Honza stejnojmenné Sítě a Karpish Obelisk of Light, co vás přimělo dát se dohromady?

HT: Jak jsme se dali dohromady? Výzva přišla z mojí strany. Známe se z Hradce, byli jsme dobrý kámoši a doufám, že pořád jsme.
HK: Zhruba před dvanácti lety jsem přebral Honzovi holku a on mě za to teď pozval do kapely. Myslím, že dobrý.
HT: Honza má něco, co já nemám.

Oba pocházíte z Hradce, kde jste začínali s prvními kapelami. Jeden měl hlučnější hardcorovou kapelu Thema 11 a později Mother, druhý zas „něžnější“ kytarovku Pavilon M2. Spojují se tyto dva odlišné přístupy v hudbě Sítí, nebo je to minulost?

HT: V každý z kapel, ve který hrajeme, se nějak projevuje naše osobnost. A v každý z nich jiným způsobem.
HK: Myslím, že zkoušíme teď něco jinýho v tomhle projektu. Nejsou to tradiční písničkový struktury. Na začátku jsme hráli jenom pár improvizovaných koncertů, ani jsme nezkoušeli…
HT: A teprve postupně si to sedá. Bylo to celý o spontaneitě a kouzlu okamžiku, teď to nabírá trochu jiný tvar. Těžko říct, jak to dopadne.

Honza Tomáš hraje taky jako polovina dua Tomáš Palucha drone ambient se znatelným vlivem americany, postavený na dvou kytarách s efekty. Kdy jste se pustili do skládání se synťáky?

HK: Vždycky jsem se zajímal o zvuk, nejenom ten tradiční, tedy kytary, a používal jsem krabičky a efekty. Ale je fakt, že synťáky nás teď okouzlily a snažíme se je používat trochu víc.
HT: Pro mě to bylo daný tím, že když jsem nahrával hudbu sám doma, kromě kytary jsem využíval další nástroje v počítači, což jsou softwarový syntezátory. Někdy rok nebo dva zpátky jsem si koupil syntezátor a používám ho vlastně i s Tomášem Paluchou. Je to nástroj, který je omezený zas jiným způsobem než kytara.

Máte blízko ke scénické a filmové hudbě, pasáže z filmů občas samplujete do nahrávek Sítí. Může fungovat film jako inspirace ke komponování?

HK: Soundtracky nás asi ovlivňují. Když se koukám na film, hudební složku vnímám, ale nevím, jestli se to úplně prolíná do tvorby Sítí.
HT: Já bych řekl, že ve formě hudby samotný. Filmová hudba slouží účelům obrazu, nesmí na sebe poutat pozornost, nesmí mluvit zbytečně vysvětlujícím jazykem. Prozkoumávání struktur filmový hudby mě ovlivnilo. Filmová nebo scénická hudba vyjadřuje určitý pocity beze slov, pomocí jazyka, který je jinej, než je to třeba v popových písničkách. Jo, určitě to inspirace je.

03143569.jpeg

Když jsi hrával sám jako Sítě, zpíval jsi. Plánujete teď nějak víc pracovat s hlasem?

HT: Ono to je ve skutečnosti tak, že všechny koncerty Sítí byly zpívaný. Ty instrumentální Sítě jsou dílem jenom mě samýho, nahrával jsem je doma. Nic zpívanýho zatím oficiálně nevyšlo. Koncerty Sítí ve dvou se skládají z jinýho repertoáru, jsou to víc písničky nebo se to na kostrách písniček zakládá. Teprve nás čeká, abychom tu živou podobu zaznamenali. Na Bandcampu máme jeden song se zpěvem a ten vypovídá nejvíc o tom, jak Sítě zní naživo. Domácí tvorba je jiná kapitola.

Po třech kazetách, které jste vydali mimo jiné na začínajícím brněnském labelu Tape-ty a zavedeném Stoned to Death, plánujete i tento rok něco dalšího?

03143572.jpeg

HT: Já bych rád, jenom nevím, jestli to zvládneme. V prosinci jsme nahráli split těch našich dvou sólo projektů, což je trochu matoucí. Sice se to jmenuje Sítě, ale je to jenom polovina Sítí – ta domácí produkce, na druhý straně je Obelisk of Light, což je ta druhá polovina Sítí. Mně by se líbilo v tomhle split konceptu pokračovat, dělat další díly a oddělit koncertní podobu Sítí od té nekoncertní.
HK: Určitě máme ale v plánu udělat nahrávku, asi v létě na to sedneme a uděláme desku Sítí oba dva dohromady s tím zpěvem. Tedy album projektu, který je teď možný vidět živě.
HT: To je pro nás dva teď nejdůležitější. Jenom jsem tu tvou otázku pochopil tak, jestli bude pokračovat ta série kazet s domácí produkcí, a to doufám, že taky.

K té poslední kazetě Karpish vytvořil 33 dvojexpozic pro covery, které jsou určené k prohlížení s 3D brýlemi. Můžeš popsat tu metodu?

HK: Pokoušel jsem se o 3D efekt, ale pak mě napadlo to udělat technikou, že jednu fotku vidíš v tom modrém a druhou v tom červeném filtru a jsou to vlastně ty dva oddělené projekty – Honza na jedné straně a já na té druhé a je to split tý kazety.
HT: Na tom obalu se obě strany skládají.
HK: Chtěl jsem použít program, který měl vytvořit 3D efekt, kdy se složí ty dvě oddělené fotky. Udělal jsem to trošku jinak, jedna fotka je laděná do modra, druhá do červena, a když se na to použijí ty 3D brýle, je vidět jedna fotka a pak druhá.

Proč sis s tím dal takovou práci?

HK: Rád fotím a kupím dost velké množství fotek. Úplně je nepouštím ven. V tu chvíli mi to přišlo dobrý, že je to celá ta síť věcí, co jsem zažil, takže jsem to tam takhle vychrlil. Není to jeden obal, což je trošku nezvyklý, každej ten motiv byl použitý asi třikrát. V oběhu je spousta originálů.

03143565.jpeg

Na DIY scéně mohou být ambice krajně podezřelé, co plánujete se Sítěmi? Chcete na tom pracovat, nebo to necháte volně plynout?

HT: Byl jsem v takovým období, kdy se mi nechtělo věnovat příliš velký úsilí zkoušení. Měl jsem pocit, že dva roky něco zkouším a vytrácí se to kouzlo, které tam bylo, když to vznikalo. Proto pro mě byla dlouho důležitá improvizace. Je důležitá pořád, ale poslední dobou začínám mít chuť na něčem makat. S tou deskou, kterou teď budeme dělat, si dáme trochu víc práce.
HK: Improvizace pro mě byla poslední dobou taky dost stěžejní. Byl jsem znechucenej z tvoření tradičních struktur sloka–refrén a schématu fungování kapely, kdy se jede na koncert a ten repertoár se přehraje. A jedna věc se třeba padesátkrát zkouší, pak se hraje před lidmi. Vydal jsem se směrem improvizování a jiný interakce s hudbou, ale teď se vracíme k tomu, že nás to asi baví. Teď je zas dobrý něco vybudovat.

autor: Miloš Hroch
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.