Rubrika Láska, sex a něžnosti: Nejlepší kamarádka puberťáků v devadesátkách

8. březen 2017
Z časopisu Bravo, Láska s Janou a Petrem

„V Bravu se říkalo, že tam jednou do redakce přišla obálka s broučkama. Slečna měla muňky, tak napsala dopis a poslala nám je do redakce. Takže každý nováček, který do redakce nastoupil, musel otvírat obálky, aby na nás náhodou něco nevyskočilo,“ vypráví jednu z legendárních historek české mutace časopisu Bravo Klára, která v redakci pracovala jako grafička. Když dospívala, hltala Bravo jako já a další tisíce puberťáků poctivě pod lavicí.

I téměř dva roky po ukončení jeho české mutace o něm mluví jako o naprosté srdcovce. V době internetu je podle ní tento typ časopisu a anonymní rubriky nenahraditelný. Jako příklad uvádí stále fungující originální německou verzi, ale zdůrazňuje, že i v sousedním Polsku Bravíčko stále vychází a prodává se.

„Jedna holka ze třídy se mě zeptala, jestli s ní nechci chodit. Odpověděl jsem, že ano. Ale o prázdninách mi zavolala a řekla, že si našla nového kluka – Itala. Nevím, jestli je to pravda. Stýská se mi po ní. Nevím, co mám dělat, abych ji dostal zpátky.“ Ondřej, 11

„Můj problém se týká líbání. Nedávno jsem začala chodit se svým prvním klukem. Všechno klapalo do doby, než došlo na líbání. Dostala jsem totiž najednou strach, že něco zvořu, a tak jsem ucukla. On se mi nejdřív smál, ale když viděl, že mám pořád strach, tak se se mnou rozešel. Chtěla bych vědět, co mám dělat, abych se přestala bát.“ Simona, 12

Z časopisu Bravo

Rubrika o vztahových a sexuálních trápeních byla pro generaci, která vyrůstala v devadesátých letech, neodmyslitelnou součástí dospívání. Čtenáři (a ani já jsem tehdy nepatřila k výjimkám) se s tazateli často ztotožňovali. Bravo a později i Bravo Girl nebo Dívka se tak stávaly našimi nejlepšími kamarádkami a onou „správnou“ mámou, se kterou se dá povídat úplně o všem. Díky ní jsme věděli, že existují pohlavně přenosné choroby, že kromě vložek můžeme použít tampon bez ztráty panenství nebo co je to petting. Ačkoli nešlo o jedinou poradenskou rubriku pro mladé, ta bravácká zůstává nejznámější.

Podívejte se na Zhasni! – autorský podcast o sexu a intimitě. Venku je první díl s tématem svazování.

„Rubriky, které byly zaměřené na rady mladým, vycházely u nás už v osmdesátých letech v časopisech Pionýr nebo Sedmička pionýru,“ vysvětluje Tomáš Kavka z Centra pro studium populární kultury. „Nicméně, nikdy nebyly tak otevřené, že by se tam mluvilo o sexu, nic takového v osmdesátých letech nebylo. V Německu Bravíčko vycházelo od šedesátých let, sexuální revoluce se koneckonců odehrála na konci šedesátých. Několik Bravíček kvůli tomu bylo i zakázáno, to se v Československu nikdy nestalo,“ ukazuje Kavka část svojí studijní sbírky, která obsahuje i další sexuálně edukační rubriky. „Doprovázely seriály o sexualitě mladých, o prvním sexu a vztazích. Je to také celé převzaté z Německa a jedná se o fotoromány. Jsou to příběhy o první lásce, většinou končí prvním sexem. Má to lehce edukační účinek, po jejich přečtení by mladí měli vědět, jak postupovat,“ ukazuje mi Tomáš první díl naučného fotorománu o čerstvém vztahu šestnáctileté Jany se sedmnáctiletým Petrem.

„Když vezmeme konkrétně třeba tady Janu s Petrem, tak se nejprve seznámí, Petrovi se Jana líbí, u zmrzliny se spřátelí a v dalších dílech příběh toho vztahu pokračuje až k vyvrcholení, tedy k první intimnější situaci.“ Bravo bylo první, kdo v našem prostředí mluvil k mladým jejich jazykem a otevíral společenská témata, která byla před pár lety ještě tabu – například AIDS.

Z časopisu Bravo

Autentické nebo vymyšlené?

„Každý si myslí, že jsme si to vymýšleli. Ale není to pravda. Ze začátku opravdu do redakce chodilo denně deset nebo dvacet dopisů,“ vzpomíná Klára. Problém byl spíše s další rubrikou, Tenkrát poprvé. „Tenkrát poprvé býval občas problém, to jsme si opravdu museli občas vymyslet. Každý redakční nováček si musel povinně do foroty jedno napsat,“ odhaluje Klára s úsměvem tajemství, které řešila celá jedna generace. Šlo tedy o kombinaci autentických dopisů, překladů z německé mutace i o redakční fikci, vždy upravenou editorem do formy, která ovlivnila romantické představy i slovník převážně dívek, které v polovině devadesátek dospívaly s Dívkou, Bravem a románky Lenky Lanczové pod lavicí.

České Bravo na mládežnické poradně spolupracovalo se sexuoložkou Hanou Fifkovou, původní německá verze měla už od roku 1969 sexuologa Martina Goldsteina, který odpovídal na dotazy čtenářů jako „Doktor Sommer“ až do své smrti v roce 2012. Průkopník otevřeného odpovídání na vše, co se týče sexuality dospívajících, celý formát radikálně modernizoval. Redakce od té doby zaplavovaly tisíce dopisů německých teenagerů.
Ať nám z dnešní perspektivy určité typy dotazů a leckdy i odpovědí můžou připadat úsměvné, ve své době (bez všudypřítomného internetu) byly tyto rubriky důležitou součástí dospívání. Dětem navíc radily i s nízkým sebevědomím nebo nejistotami ohledně vzhledu. Všechny tyto oblasti jsou pro dospívající extrémně citlivými záležitostmi, které rubrika, na rozdíl od rodičů, nemohla smést ze stolu nebo vám rovnou dát výchovný pohlavek. Já třeba díky Láska, sex a něžnosti vím, co je to ten petting.

Další články autora