Rusko odstranilo polské kříže ze hřbitovů. Varšava varuje před zkreslováním historie

Spotify tuto hranici zavedlo pod tlakem velkých nahrávacích společností, především Universal Music. Skladby nyní musí během dvanácti měsíců nasbírat alespoň 1 000 streamů od minimálně 50 unikátních posluchačů, aby vznikl nárok na jakékoli licenční odměny.

Miliony skladeb tak byly fakticky demonetizovány, což vede k tomu, že se více peněz z celkového fondu licenčních poplatků přerozděluje mezi zbytek hudebního průmyslu, především ve prospěch největších hráčů, upozorňuje server CMU.

Podle studie má toto omezení nepřiměřený dopad zejména na umělce z Bulharska, Srbska, Rumunska, Severní Makedonie a Albánie. Organizace ANMIP oslovila více než 70 nezávislých labelů v jihovýchodní Evropě a 65 procent z nich uvedlo, že zavedení hranice jejich příjmy „výrazně ovlivnilo“. Dalších 20 procent zaznamenalo zatím pouze mírný pokles, zároveň však vyjádřilo obavy, že by se hranice v budoucnu mohla dále zvyšovat, což by mělo ještě závažnější dopady na jejich výdělky.

Řada respondentů upozorňuje i na riziko nebezpečného precedentu. Platformy by v budoucnu mohly přestat vyplácet odměny i za nahrávky pod hranicí 10 000 streamů, což by fakticky vymazalo celé katalogy nezávislých umělců.

Čtvrtina dotázaných zároveň poukazuje na absenci lokálních kurátorů v regionech, jako je jihovýchodní Evropa, což výrazně omezuje viditelnost místních katalogů i jejich schopnost oslovit relevantní publikum. Podle respondentů přitom právě kurátorované a žánrově úzce zaměřené playlisty cílené na místní scény a specifické hudební styly představují klíčový nástroj, jak může Spotify podporovat kulturní rozmanitost.

Podle studie publikované v časopise PNAS Neux to vidíme až moc černě. Výzkumníci oslovili více než tisíc účastníků a jejich odhady porovnali se skutečnými daty ze sociálních sítí. Ukázalo se například, že lidé se domnívají, že téměř polovina uživatelů Redditu píše nenávistné komentáře, nebo že 47 procent uživatelů Facebooku sdílí falešné zprávy.

Skutečná čísla jsou však výrazně nižší. Na Redditu podle výzkumníků zveřejňují nenávistné či vysoce toxické komentáře zhruba tři procenta uživatelů. Na Facebooku sdílí dezinformace přibližně 8,5 procent lidí.

Problém podle autorů studie nespočívá v tom, že by lidé nedokázali rozpoznat toxický obsah. Chyba nastává až ve chvíli, kdy mu přisuzují mnohem větší rozšíření, než jaké má ve skutečnosti. Nejde o masový jev, ale o malou a velmi hlasitou menšinu, jejíž projevy navíc zesilují algoritmy sociálních sítí, upozorňuje server VICE.

Toto zkreslení má podle výzkumníků reálné psychologické dopady. Lidé pak častěji nabývají dojmu, že společnost prochází morálním úpadkem a mají pokřivené představy o tom, jaký obsah ostatní uživatelé na sociálních sítích skutečně chtějí vidět.

Oteplování Arktidy, ke kterému vedou klimatické změny způsobené lidskou činností, je až dvakrát rychlejší než globální průměr. Výrazně se snižuje počet a velikost ledových ker, které jsou pro lední medvědy zásadní při lovu tuleňů, zásadní složky jejich potravy. I proto současné predikce předpovídají, že by se populace ledních medvědů mohla do roku 2050 snížit až o dvě třetiny. Do konce tohoto století jim hrozí úplné vyhynutí.

Nové poznatky vědců z University of East Anglia však naznačují, že arktičtí savci jsou schopni se alespoň částečně přizpůsobit, a to na úrovni svého genomu. Ve studii, publikované v časopise Springer Nature, výzkumníci analyzovali krevní vzorky 17 ledních medvědů v severovýchodní a jihovýchodní části Grónska, aby porovnali aktivitu transpozonů – tedy částí DNA, které umí měnit svou pozici ovlivňovat zbytek genomu – a jejich vztah k teplotě v obou oblastech.

Rostoucí teploty zřejmě způsobily značný nárůst aktivity transpozonů u medvědů v jihovýchodní části Grónska, kde jsou teploty výrazně vyšší než na severu. Tyto změny v DNA, které mohou ovlivnit metabolismus medvědů a jejich schopnost vyrovnávat se s teplotním stresem, tak podle vědců mohou signalizovat jakýsi mechanismus přežití, píše server Euronews.

Studie tvrdí, že by to mohlo znamenat, že medvědi v jihovýchodní části ostrova se pomalu přizpůsobují rostlinné stravě, kterou lze nalézt v teplejších oblastech, zatímco metabolismus severní populace je stále uzpůsobený k tučné stravě a lovu tuleňů.

Je tedy nebezpečí pro lední medvědy zažehnáno? The Guardian cituje vedoucí výzkumnou pracovnici Alici Goddenovou, podle které sice zjištění dává určitou naději, ale neznamená, že jsou lední medvědi vyhynutím ohroženi méně. „Stále musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom snížili globální emise uhlíku a zpomalili nárůst teplot,“ říká.

Tekken (česky Železná pěst) je japonská bojová hra, která se odehrává v prostředí bojového turnaje a jde v ní primárně o souboje jeden na jednoho. Kromě síly je zde důležitá i vynalézavost úderů. Hráči hrají za konkrétní postavy – v tomto případě si šampionka vybrala postavu italského exorcisty Claudia a její protivník hrál za postavu středoškolské studentky Lili. Turnaj pořádala japonská asociace e-sportu Care, která se akcím pro seniory věnuje už od roku 2019.

Podle serveru Event Hubs je jejím cílem zapojit seniory do e-sportu a poskytnout jim k tomu odpovídající zázemí. I proto byl turnaj upořádán stejně profesionálně, jako jakýkoli jiný. Účastníci měli k dispozici arkádové joysticky, celou akcí provázeli komentátoři a byla živě streamována.

Podle Joela Loyndse ze serveru The Escapist je seniorský turnaj a vítězství Hisako Sakai jednou z mála pozitivních zpráv, které se ke hře Tekken 8 vážou. Série podle něj nebyla hráči přijata nejlépe. Na začátku prosince navíc z herní společnosti Bandai Namco, která Tekken provozuje, odešel Katsuhiro Harada, který byl posledních několik sérií hlavním producentem a režisérem hry. Lyonds k tomu jen poznamenává: „Tekken je možná v troskách, ale já rád strávím svůj oběd sledováním těchhle seniorů, kteří své ovladače používají virtuózně.“

Vědci z Východofinské univerzity se ve svém výzkumu zaměřili na tři anglofonní oblasti a to, jak se v nich používá slovo f*ck. Zjistili, že ho nejčastěji používají Američané, druzí jsou Britové a třetí Australané, kteří jsou v jeho používání zdaleka nejkreativnější. Tým u nich našel 2160 variant tohoto slova, píše server Vice.

Podkladem bylo výzkumníkům 7,8 miliard slov od půl milionu uživatelů sociálních sítí mezi lety 2006 až 2023. Analýza zahrnovala také metadata profilů, například polohu a další kontextové informace. Vědci také posuzovali, jak úzké nebo volné jsou vazby mezi nadávajícími lidmi.

Objevily se tři zajímavé vzorce. Prvním je tendence používat slovo f*ck výrazně častěji v případě známých než přátel. Druhým je, že vulgární výrazy jsou vzácné ve velmi malých skupinkách, a to bez ohledu na to, jak úzké jsou vztahy mezi jejich členy. A třetí ukazuje, že opak platí ve skupinách, které zahrnují sto a více lidí – tady se už rozdíl mezi známými a přáteli maže, a lidé mají obecně tendenci nadávat více.

Podle vedoucího studie, profesora Mikko Laitinena by mohly poznatky, které studie přináší, pomoci při identifikaci falešných profilů. Nejde až tak o samotný jazyk, ten ostatně umí velmi dobře používat generativní umělá inteligence, jako o vazby, ve kterých se používá: „Tyto vazby je velmi obtížné zfalšovat, protože vytvářejí digitální otisk každého uživatele. Odrážejí předchozí chování uživatele na sociálních sítích, díky čemuž jsou profily identifikovatelné,“ říká Laitenen pro web Východofinské univerzity.

S trochou nadsázky se tedy dá říct, že nadávky by kromě své nezastupitelné role při uvolňování napětí a regulaci emocí, mohly představovat také krok k tomu, aby byly sociální sítě o něco bezpečnější a srozumitelnější.

Online randění je podle mnohých zoufale vyčerpané. Uživatelé seznamovacích aplikací si stěžují na nízkou úspěšnost, povrchnost vzniklých vztahů i únavu z neustálého vybírání. Americký startup Keeper tvrdí na svém webu, že má řešení: umělou inteligenci, která dokáže vyhodnotit, s kým má pro vás smysl se setkat a s kým rozhodně ne. „Nebudeme předstírat, že vaší spřízněnou duší může být sto tisíc lidí současně,“ říká zakladatel firmy Jake Kozloski.

Už registrace do Keeperu připomíná spíš přijímací řízení do zaměstnání než klasickou seznamku. Uživatelé vyplňují detailní dotazníky o vzdělání, kariéře, příjmech i vztahových hodnotách. Profil za ně pak vytvoří samotný systém. Umělá inteligence následně kombinuje základní filtry s hlubší analýzou osobnostních a psychologických dat, na jejímž vývoji se podle firmy podíleli i odborníci ze Stanfordské univerzity, píše server Vice.

Na rozdíl od běžných aplikací Keeper navíc do procesu výběru partnera zapojuje i lidské dohazovače, kteří návrhy AI kontrolují a slibné dvojice propojují. Firma uvádí, že v testovací fázi vedl až v deseti procentech případů hned první kontakt přes Keeper k zasnoubení nebo svatbě – údaj, ale zatím není nezávisle ověřený.

Největší pozornost ale budí cenová politika. Ženy mohou službu využívat zdarma. Muži naopak podepisují příslib takzvané „svatební odměny“. Pokud se díky Keeperu ožení, zaplatí firmě obvykle kolem 50 tisíc dolarů. K tomu se navíc přičítají poplatky za jednotlivá rande. Podle firmy jde o důkaz, že tvůrci programu vydělávají jen tehdy, když zprostředkovaný vztah skutečně funguje.

Keeper zatím spojuje pouze heterosexuální páry. Autoři tvrdí, že pro jiné typy vztahů je potřeba vyvinout samostatný algoritmus. Přesto startup ukazuje, kam se seznamování může posouvat: od nekonečného výběru k omezenému, ale „vysoce cílenému“ rozhodování. Umělá inteligence už tak není jen tichým pozorovatelem a konzultantem našich vztahů, ale stává se potenciálně jejich architektem.

Sprchování je pro většinu lidí naprosto rutinní záležitost. Zatímco část populace nedá dopustit na ranní sprchu, jiní dávají hygieně přednost večer. A právě večerní sprchování dostává nový rozměr – bez ostrého světla, někdy jen při svíčce nebo dokonce v úplné tmě. Trend, který se šíří hlavně prostřednictvím TikToku, má podle lékařů překvapivě pevné vědecké základy.

„Studie ukazují, že teplá sprcha před spaním může zlepšit kvalitu spánku a zkrátit dobu usínání,“ vysvětluje pro deník Independent lékařka Allie Hare z Royal Brompton Hospital. Teplo paradoxně pomáhá snížit tělesnou teplotu a tlumené světlo zároveň podporuje vyplavování melatoninu – tedy hormonu spánku. Sprcha potmě tak funguje jako jasný signál pro tělo, že odpočinek se blíží.

Dalším přínosem je podle odborníků i větší soustředění na samotný smyslový prožitek. Bez světel a rušivých podnětů se lidé víc zaměřují na vnímání dotyku vody, vlastního dechu nebo souvisejících vůní. Sprcha se tak mění v krátký meditační rituál, který pomáhá „vypnout hlavu“ po náročném dni.

Lékaři ale upozorňují, že nejde o zázračný všelék. Sprchování potmě nenahradí léčbu dlouhodobých poruch spánku a je důležité i dbát na bezpečnost – úplná tma v koupelně může vést k úrazům. Ideální je proto slabé orientační světlo nebo svíčka.

V době, kdy stále víc lidí bojuje s úzkostmi a problémy se spánkem, se „dark showers“ ukazují spíš jako návrat k pomalým, vědomým rituálům než jako další krátkodobý wellness trend.

Průlomový zákrok provedli lékaři v Izraeli s pomocí americké biotechnologické firmy Precise Bio. Implantát podle webu Good News Network vznikl z lidských rohovkových buněk kultivovaných v laboratoři a vytištěných do tvaru plnohodnotné rohovky. Podle zástupců firmy by tímto způsobem mohlo být možné z jediné rohovky pocházející od dárce vytvořit stovky laboratorních štěpů — a to v době, kdy na jednu dostupnou dárcovskou rohovku připadá zhruba 70 čekajících pacientů.

„Jde o zlomový moment pro regenerativní oftalmologii a skutečnou naději pro miliony lidí,“ uvedl šéf společnosti Precise Bio Aryeh Batt. Podle lékaře Michaela Mimouniho z Rambam Medical Center, který zákrok provedl, šlo o výjimečný okamžik – laboratorně vytvořená rohovka z živých lidských buněk vrátila zrak skutečného pacienta.

Implantát označený jako PB-001 je navržen tak, aby měl stejnou průhlednost, pružnost a optické vlastnosti jako přirozená rohovka. Tato část oka přitom hraje klíčovou roli ve vidění — její zakalení po úrazech, infekcích nebo degenerativních onemocněních je jednou z hlavních příčin slepoty po celém světě.

Technologie je zatím ve fázi klinického testování a vědci teď podle The Jerusalem Post sledují bezpečnost i dlouhodobou funkčnost implantátu. Pokud se metoda osvědčí, čekací doba na transplantaci rohovky by se mohla výrazně zkrátit.

Systém ARTEMIS fungoval po dobu 16 hodin ve veřejných i soukromých počítačových sítích Stanfordské univerzity, které zahrnovaly přibližně 8 000 zařízení, například servery, osobní počítače nebo chytré systémy.

Výzkumníci následně porovnali jeho výkon s deseti zkušenými lidskými testery, z nichž každý pracoval ve stejném prostředí minimálně 10 hodin. Během prvních deseti hodin umělá inteligence překonala devět z deseti účastníků, přičemž pouze jeden expert dosáhl lepších výsledků.

Projekt vznikl na základě zjištění, že běžné nástroje umělé inteligence si s bezpečnostními úkoly často nedokážou poradit. ARTEMIS má oproti lidem výhodu v tom, že dokáže zkoumat více potenciálních chyb současně, zatímco lidský tester obvykle řeší jednu zranitelnost po druhé, uvádí web ScienceClock.

Podle serveru Business Insider provoz systému ARTEMIS stojí přibližně 370 korun za hodinu, což je výrazně méně než náklady na lidského odborníka. Průměrný roční plat profesionálního bezpečnostního testera se totiž pohybuje kolem 2 590 000 korun. I pokročilejší verze systému, která stojí zhruba 1 220 korun za hodinu, vychází stále levněji než najmutí špičkového lidského experta.

Umělá inteligence však má i své limity. ARTEMIS měl potíže s úkoly vyžadujícími práci v grafickém uživatelském rozhraní, kvůli čemuž přehlédl alespoň jednu kritickou bezpečnostní chybu.

Zároveň vytvářel více falešně pozitivních výsledků než lidé a někdy si neškodné síťové signály chybně vykládal jako známky úspěšného útoku. Výzkumníci proto upozorňují, že systém funguje nejlépe v prostředích založených především na textových vstupech a výstupech.