Ruský umělec Pjotr Pavlenskij podpálil budovu francouzské centrální banky

03565904.jpeg

Francouzská policie zadržela ruského umělce Pjotra Pavlenského, který v noci na dnešek podpálil budovu francouzské centrální banky na Place de la Bastille.

Informuje o tom RT Français. Fotografie z akce se objevily na stránkách Divergence Images. V popiscích k fotografiím se uvádí, že umělec společně s nejmenovanou ženou podpálil sídlo francouzské centrální banky a současně vyzval k Velké francouzské revoluci, protože podle něj „banky obsadily místo monarchů“. Informaci o Pavlenského zadržení na Twitteru potvrdila aktivistka Sarah Constantin.
Francouzské úřady poskytly Pavlenskému azyl letos v květnu. Umělec opustil Rusko v lednu kvůli obavám, že by mohl být opět souzen. Vasilij Berezin, herec moskevského divadla Teatr.doc, obvinil Pavlenského a jeho ženu Oksanu Šalyginu z napadení. Herečka Anastasija Slonina zase tvrdí, že se vůči ní pokusil o sexuální násilí. Trestní řízení ale nakonec vyšetřovatelé nezahájili. Pavlenskij v listopadu 2015 zapálil dubová vrata u vchodu do sídla ruské tajné služby FSB v centru Moskvy. Svou akcí nazvanou Hrozba chtěl upozornit na taktiku zastrašování uplatňovanou nástupkyní nechvalně známé sovětské státní bezpečnosti KGB. V červenci 2016 ho soud odsoudil k tomu, že má zaplatit milion rublů (asi 370 000 korun) – polovinu jako náhradu škody, polovinu jako pokutu. V minulosti Pavlenskij provedl řadu neobvyklých protivládních protestů. Například v říjnu 2014 se svlékl donaha a uřízl si lalůček pravého ucha, aby veřejnost upozornil na zneužívání psychiatrie pro politické účely. V listopadu 2013 si přibil genitálie k dlažbě Rudého náměstí.

Spustit audio
  • Vršovický Ďolíček se bude příští rok rekonstruovat. Praha chce vyhlásit architektonickou soutěž

    5. prosinec 2019
    02590131.jpeg

    Hlavní město chce v roce 2020 vyhlásit soutěž na rekonstrukci a rozšíření stadionu klubu Bohemians 1905. Stavět se bude i v okolí stadionu, na novou zástavbu ale bude vyhlášena zvláštní architektonická soutěž, aby se s opravou stadionu mohlo začít dříve. Po rekonstrukci Ďolíčku by se měly navýšit jeho kapacity tak, aby odpovídaly normám první ligy a Evropské ligy UEFA.

    Doteď měl stadion výjimku. S navyšováním kapacity a s rekonstrukcí proslulých klokaních záchodků se začalo už během léta. Ďolíček byl postaven v roce 1932, o jeho rekonstrukci se uvažuje od 80. let. Hlavní město chce investovat i do další sportovní infrastruktury, plánuje například vodní park v Troji nebo novou krytou atletickou halu. Co se bude dít s největším pražským sportovištěm, Strahovským stadionem, zatím vedení města neví. Podle magazínu archiweb.cz by Praha chtěla zachovat jeho sportovní funkci, doplněnou například o studentské bydlení. 

  • Facebookoví cenzoři žalují firmu kvůli psychické újmě způsobené výkonem práce

    5. prosinec 2019
    Muž a počítač

    K zajímavé soudní při se schyluje v Dublinu. Tucet zaměstnanců firmy CPL Resources, která zprostředkovávala kontrolu a promazávání nevhodného obsahu na Facebooku, se chystá u irského nejvyššího soudu žalovat provozovatele jedné z největších sociálních sítí na světě kvůli psychické újmě.

    Náplní práce facebookových moderátorů je kontrolovat fotky, videa a další příspěvky a odstraňovat ty, které porušují zákony nebo firemní zásady. Jak taková práce vypadá v praxi? „V průběhu mého prvního pracovního dne jsem viděl, jak někoho ubijí k smrti kusem dřeva s hřebíky a opakovaně pobodají,“ svěřuje se jeden z bývalých zaměstnanců Sean Burke se svými zkušenostmi serveru Vice. Později promazával třeba i pedofilní pornografii, znásilnění nebo videa poprav. Podle Seanových slov ho práce moderátora obsahu dovedla k traumatu a nočním můrám, které musel začít řešit antidepresivy. Burke chce spolu s dalšími kolegy žalovat svého bývalého zaměstnavatele CPL Resources i Facebook za špatné pracovní podmínky a nedostatečnou přípravu moderátorů na takto náročnou práci.

    Ve skupince žalujících je i jeden zaměstnanec Facebooku, kterému měla práce přivodit posttraumatickou stresovou poruchu. Podle právničky Diane Treanor, která moderátory zastupuje, na podobných pozicích jen v Evropě pracují tisíce lidí. „Jsme v kontaktu s moderátory v Barceloně, Berlíně a řešili jsme i případy ze Švédska,“ vysvětluje. Přestože se už podobná žaloba objevila v USA, od irského případu se očekává kvůli striktnějším zákonům více. „Skutečný výkop přijde ve chvíli, kdy budou muset odhalit, kdo a kdy věděl, že tento systém práce způsobuje posttraumatickou stresovou poruchu u významného počtu pracujících,“ říká Cori Crider z britské organizace Foxglove, která pomáhá s vyšetřováním a kampaní.

  • Američtí vědci vyvíjí antikoncepční pilulku, kterou by stačilo brát jednou měsíčně

    5. prosinec 2019
    Antikoncepce užívaná jednou za měsíc

    Nový druh ochrany před otěhotněním vyvíjí tým vědců z amerického Massachusettského technologického institutu. Jde o antikoncepční kapsli, kterou by stačilo spolknout jednou měsíčně. Tobolka totiž zůstává v žaludku, kde se rozevře do podoby hvězdy se šesti rameny. Z nich se pak po dobu několika týdnů postupně uvolňuje obsažená látka.

    Poté, co se hvězda vyprázdní, se postupně rozpadne a její zbytky se vyloučí z těla. Testy na prasatech už podle týmu vědců ukázaly, že tato metoda umožňuje dosáhnout stejné koncentrace látky v krvi jako v případě, kdy ženy berou pilulku každý den. Ověřování metody je stále na začátku. Společnost Lyndra Therapeutics, založená vědci, kteří na projektu pracují, obdržela od nadace Billa a Melindy Gatesových grant ve výši v přepočtu necelých 300 milionů korun, aby mohla ve vývoji pokračovat a přistoupit k testování antikoncepce na lidech. Podle jednoho z vedoucích studie Giovanniho Traversa by k tomu mělo dojít zhruba v horizontu tři až pět let.

    Metodu postupného uvolňování látky z kapsle, která se rozkládá uvnitř těla, použili vědci už při testování léků na malárii a medikamentů pro pacienty s HIV. V případě antikoncepce bylo ale třeba použít ještě silnější materiál, díky kterému kapsle v kyselém prostředí žaludku vydrží déle. „Vývojem těchto technologií se snažíme usnadnit lidem dávkování léků,“ tvrdí Traverso v reakci na fakt, že účinnost v současnosti předepisované antikoncepce závisí na jejím pravidelném, každodenním užívání. MIT uvádí, že ve Spojených státech zhruba 9 % žen užívajících pilulky každý rok otěhotní – mimo jiné proto, že právě nedodržují pravidla dávkování.

    Vědci ale přisuzují nové metodě ještě další výhodu. Tou je, že může mít vliv na zdraví žen a jejich rodin v rozvojových zemích. „Nedostatečný přístup k antikoncepci je celosvětovým problémem, který přispívá ke zbytečným úmrtím matek a novorozenců. Měsíčně užívaná kapsle by mohla poskytnout diskrétní, neinvazivní antikoncepční metodu, která by výrazně zlepšila dodržování užívání léků a poskytla by ženám větší kontrolu nad jejich zdravím a plánováním rodiny,“ myslí si Kimberly Scarsi, profesorka z University of Nebraska Medical Center, která se na výzkumu nepodílí.

  • Převratný výzkum? Čínští vědci podle odborníků z MIT při úpravě genů ignorovali etické normy

    4. prosinec 2019
    Laboratoř

    Úprava genů, která měla čínským dvojčatům zaručit imunitu před HIV, mohla selhat a asi i vytvořila nezáměrné mutace. Tvrdí to vědci, kteří si nastudovali průběh údajně zdařilého výzkumu poté, co byl vůbec poprvé zveřejněn.

    Podle webu britského deníku The Guardian čínský biofyzik Che Ťien-kchuej ignoroval etické a vědecké normy, když stvořil dvojčata Lula a Nana, jejichž narození v roce 2018 šokovalo vědecký svět. Ťien-kchuej tvrdil, že dokáže pomocí genových úprav bojovat s epidemií HIV. Vědci z MIT jsou ale toho názoru, že se mu nic takového nepodařilo. V článku zveřejněném na univerzitním webu MIT Technology Review píší, že takový závěr je naprosto chybný.

    Čínští vědci navíc při editaci použili metodu CRISPR, která však není stoprocentně spolehlivá a může upravit i jiné části genu, než je záměr výzkumníků. Rovněž rodiče dětí, kteří poskytli spermie a vajíčka, pravděpodobně neobdrželi všechny potřebné informace. Otec je totiž HIV pozitivní a v Číně z toho důvodu neměl jinou možnost, jak založit rodinu. Experti z MIT si všimli i toho, že Číňané lhali o termínu, kdy se děti narodily. Oficiálně uvádějí, že k tomu došlo v listopadu 2018, mnohé ale nasvědčuje, že se narodily už v říjnu téhož roku. Vědci se navíc postarali o to, aby rodinu nebylo snadné vyhledat.

  • Pomalejší chodci jsou víc nemocní a pravděpodobně umřou dříve než lidé pohybující se rychleji, tvrdí studie

    4. prosinec 2019
    chůze - chodec

    Lidé, kteří chodí pomaleji, stárnou podle vědecké studie rychleji než ostatní. Jejich plíce, zuby a imunní systém jsou navíc častěji v horším stavu než u lidí, kteří chodí rychle. Pomalejší chodci jsou také náchylnější k nemocem spojeným se stářím, a to včetně kardiovaskulárních potíží a demence.

    Rychlost chůze je podle závěrů zveřejněných ve vědeckém časopise Journal of American Medical Association často používána v geriatrické léčbě jako rychlý, jednoduchý a spolehlivý způsob, jak zjistit pacientovu zbývající funkční kapacitu. Je známo, že chůze nesouvisí pouze se svaly a kostrou, ale též s centrální nervovou soustavou. „Doktoři ví, že pomalu chodící sedmdesátníci a osmdesátníci častěji umírají dříve než stejně staří rychlí chodci,“ uvádí jedna z autorek výzkumu Terrie E. Moffitt. „Tato studie se ale zaměřovala na období od předškolního až po střední věk a zjistila, že pomalá chůze naznačuje budoucí problémy desítky let před zestárnutím,“ dodává Moffitt. Jak píše web Science Daily, data pocházejí z dlouhodobého pozorování téměř tisícovky lidí, kteří žijí na jednom místě na Novém Zélandu. Podle vědců je možné si pomalejších či rychlejších chodců všímat od dětství. „Už tehdy můžeme poznat, komu se bude po zdravotní stránce dařit lépe než ostatním,“ uzavírá další z autorek studie Line Jee Hartmann Rasmussen.

  • V Rusku někdo posprejoval ledního medvěda. Bude se mu hůř lovit, tvrdí ochránci přírody

    4. prosinec 2019
    V Rusku někdo posprejoval ledního medvěda

    Video, na němž je vidět lední medvěd posprejovaný graffiti, vyvolalo pozdvižení mezi ochránci přírody. Panuje podezření, že ho pomalovali místní z důvodu, že v okolí pátrá po potravě. Vědci se nyní obávají, že medvěd bude mít problémy s lovem a vůbec těžko splyne s okolním sněhem.

    Jak píše server britského deníku The Guardian, medvěd má na sobě černou barvou napsánu zkratku T-34. Nápis odkazuje k označení sovětského tanku z druhé světové války. Někteří Rusové jej píší na svá auta na Den vítězství, který oslavuje konec druhé světové války, a proto není jasné, zda se jedná o vtípek, nebo zda to napsali naštvaní místní obyvatelé. Kvůli klimatické krizi se totiž lední medvědi objevují u lidských obydlí stále častěji, jsou totiž hladoví a zmenšuje se jim teritorium. Video na Facebook nahrál Sergej Kavry. „Proč?! Každý si ho všimne, nebude moct lovit,“ napsal v rozhořčení Kavry u příspěvku s videem. Sám však snímek nepořídil, dostal jej od uživatele sociální sítě na WhatsAppu. Přírodovědci se nyní snaží zjistit, kde bylo video natočeno. Podle jejich názoru musel někdo zvíře uspat, aby jej mohl posprejovat.

  • V Číně zemřela polovina všech prasat. Kvůli tomu zdraží Němcům klobásy

    3. prosinec 2019
    vepř prase čuník

    Prudký propad čínské produkce vepřového masa ovlivnil i chovatele tisíce kilometrů daleko – v Německu. Tamní Spolková asociace masného průmyslu varovala, že kvůli úbytku čínských prasat, která decimuje africký mor, zdraží i Němci tolik oblíbené klobásy.

    Podle webu BBC byla polovina čínské populace prasat vybita kvůli již zmíněné nákaze. Číňané přitom běžně vyprodukují dohromady polovinu vepřového na celém světě. Jelikož ho teď ale nemají dostatečné množství, skupují mnoho masa ze zahraničí, aby vyrovnali domácí ztráty, což ve svém důsledku zvýšilo cenu komodity. Začala tak cenová válka o vepřové maso, které se obávala například německá Spolková asociace masného průmyslu.

    Jak píše čínská státní tisková agentura Xinhua, čínská vláda rovněž uvolní vepřové rezervy, aby byly ceny pro zákazníky přijatelné před oslavou nového lunárního roku. Dění v Číně má tudíž skutečně dopad i na vepřové v Německu. Spolková asociace masného průmyslu se totiž podle svých slov chtěla zvyšování cen vyvarovat, ale nakonec jí nezbývá nic jiného, nutí ji do toho zvyšující se tlak a poptávka. „Klobása bude rozhodně dražší,“ uvedla prezidentka asociace Sarah Dhem.

    Čtěte také Největší čínská skládka je plná o 25 let dřív, než se počítalo.

  • The Guardian si všímá české debaty o sametové revoluci. Diví se, že jí Češi nepostavili pomník

    3. prosinec 2019
    Národní třída 17. listopadu 2019

    Během posledního měsíce se v Praze uskutečnily stovky konferencí, mítinků, připomínek, koncertů i pouličních oslav 30. výročí sametové revoluce. Pod slavnostní náladou ale byla cítit úzkost z toho, zda česká demokracie přežije. Ani samotný návrat ke svobodě v roce 1989 nic kromě menších památníků nepřipomíná.

    Jak si všímá web britského deníku The Guardian, Češi za třicet let demokracie nepostavili své revoluci pomník. Když už ho tedy stavět, tak jak by měl vypadat? Podle spisovatelky Edy Kriseové by to neměla být klasická socha, nedokázala by totiž zachytit událost, která byla „tak živá, tak spontánní, tak radostná“. Historik architektury Zdeněk Lukeš by si zase přál, aby památník vznikl až poté, co v Česku skončí momentální nešťastné politické období. Pamětní desky, které jsou na místech spjatých s revolucí, podle jeho názoru prozatím stačí. Jak Guardian dále píše, ani symbol listopadových dní Václav Havel nemá v hlavním městě svou sochu, pokud se ovšem nepočítají jeho lavičky či velké srdce na budově Nové scény Národního divadla. Jeho jméno navíc nese tamní piazzetta, v čemž je podle autora článku obsažena ironie – Havel prý neměl rád Novou scénu. Stejný vztah měl údajně i k létání, a tak je opět ironické, že je pražské letiště pojmenováno právě po Havlovi.

    Polistopadové historii se věnuje i podcastová série Po sametu. Podívejte se na deset milníků naší moderní historie.

  • Od A po Zythum – vědci pracují na latinském slovníku už 125 let, teď jsou u R

    2. prosinec 2019
    Knihy

    Němečtí vědci pracují na obrovském latinském slovníku Thesaurus linguae Latinae od 90. let 19. století. Doufají, že jej dokončí v roce 2050, ale je to zatím jen optimistický odhad. Když v Mnichově se svou prací začínali, představovali si, že by do 15 až 20 let mohlo být hotovo. Pletli se a za 125 let práce viděl jejich Thesaurus linguae Latinae (TLL) pád říše, dvě světové války i rozdělení a opětovné sjednocení Německa.

    Během všech těchto událostí akademici nezaháleli a dostali se postupně až k písmenku R. To ale neznamená, že by se nesnažili, práce je prostě jen poněkud hodně. Posláním TLL je totiž popsat a ukázat všechny způsoby, kterými latinská slova kdokoli kdykoli použil, od nejstarších latinských nápisů v 6. století před Kristem až do zhruba roku 600 našeho letopočtu.

    Zakladatel a první autor slovníku Eduard Wölfflin, který zemřel v roce 1908, označil záznamy v TLL ne jako definici, ale jako biografii slov. Jak píše americký deník The New York Times, první položka slovníku, písmeno A, vznikla v roce 1900 a poslední záznam, slovo zythum, označující egyptské pivo, by se v něm měl objevit asi v roce 2050. Mezitím vědci odložili zpracovávání písmen Q a N, protože ta stojí na začátku mnoha komplikovaných slov. Budou se k nim tedy ještě muset vrátit později. „Latina je klíčem k velkému kusu lidské historie,“ říká ředitel projektu Michael Hillen. „I když jí teď mluví jen hrstka nadšenců ve srovnání s minulostí, byl to evropský primární literární jazyk po více než tisíc let,“ vysvětluje.