S jakou taškou na nákup? Podle studie je nejšetrnější ta polyesterová

4. leden 2019

Váháte, jaká nákupní taška je k přírodě nejšetrnější? České ministerstvo životního prostředí se rozhodlo vám pomoci a objednalo si na toto téma u Vysoké školy chemicko-technologické podrobnou studii.

Studie porovnávala šest druhů tašek: z lehkého plastu (HDPE), z pevného plastu (LDPE), papírovou tašku s páskovým uchem, textilní polyesterovou tašku (PES/PET) a dvě varianty textilní tašky – z obyčejné a z organické bavlny. Ukázalo se, že nejšetrnější je polyesterová taška, používaná podle pravidel testu po jeden rok. Jednorázové tašky měly samozřejmě horší výsledky než ty, které lze používat opakovaně. I pokud si říkáte, že když igelitku použijete vícekrát, odolnější tašce se vyrovná, není to tak snadné. Například tašku z lehkého plastu byste museli použít alespoň dvacetkrát, než ji vyhodíte. Tašku papírovou stačí použít pětkrát. Počáteční zátěž způsobená výrobou takovýchto tašek je tak velká, že třeba papírovou tašku by (při jednorázovém použití) bylo třeba recyklovat až sedmkrát, aby se vyrovnala tašce polyesterové. Sedm cyklů recyklace ale pravděpodobně žádný materiál nevydrží. Jednorázové tašky z plastu lehkého i pevného mají stejně jako papír větší dopad na životní prostředí než tašky bavlněné – přitom příliš nezáleží na tom, zda se využijí k další výrobě energie nebo skončí na skládce. Poněkud překvapivá může být skutečnost, že „bavlněná taška má vyšší environmentální dopady než taška polyesterová, a to i v případě, že je vyrobena z organické bavlny“, jak ve studii píše Vladimír Kočí z Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT. Příčinou jsou škody vznikající během pěstování bavlny – ty se projevují v podobě emisí škodlivých látek, vyšší spotřeby vody, změn v krajině i vlivu na ozónovou vrstvu. Při zpracování studie odborníci vycházeli ze statistických údajů, které říkají, že průměrná česká rodina nakoupí týdně 11 kg potravin, za rok tedy skoro 500 kilogramů. Při důsledném používání pouze jednorázových tašek z lehkého plastu, které v průměru unesou mezi 3 až 5 kg, by jich taková rodina spotřebovala 143 – to je už pěkná hromádka. Používejte proto tašky opakovaně a ty polyesterové či bavlněné si doma zapomínejte co nejméně. Vždy se také zamyslete, jestli tolik potravin opravdu potřebujete. Už v roce 2016 totiž ekonomové odhadovali, že průměrná česká domácnost ročně vyhodí jídlo v ceně 20 tisíc korun.

autor: mit
Spustit audio
  • Španělsko omezí klimatizaci a vytápění, chce snížit spotřebu energie

    3. srpen 2022
    klimatizace

    Španělsko oznámilo nová úsporná opatření, jimiž chce snížit spotřebu energie v zemi. Nová pravidla se týkají například nastavení klimatizací či vytápění ve veřejných budovách nebo vypínání osvětlení výloh ve večerních hodinách. Opatření je platné do konce října příštího roku a netýká se domácností.

    Vyhláška se vztahuje na veřejné budovy, jako jsou nákupní centra, kina, divadla, nádraží a letiště. Vytápění na těchto místech nemělo překročit 19 stupňů Celsia, v případě chlazení by klimatizace neměla být nastavena pod 27 stupňů. Prostory budou muset mít rovněž zavřené dveře, aby se neplýtvalo energií a světla ve výlohách obchodů nesmí svítit po 22. hodině.

    Opatření se netýká například nemocnic a škol, ale ani kadeřnictví, prádelen, pokojů v hotelech nebo veřejných dopravních prostředků. Výjimku mají i specifické provozovny, jako jsou třeba kuchyně restaurací nebo části supermarketů, kde je nutné udržovat určitou teplotu.

    Ve veřejných prostorách musí být umístěny teploměry a informační tabule, z nichž bude možné zjistit dodržování pravidel. V případě porušení opatření hrozí pokuta od 60 tisíc eur (1,5 milionu Kč) až do 100 milionů eur (2,5 miliardy Kč).

    „Nemůžeme si dovolit promrhat ani jednu kilowatthodinu,“ uvedla ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Ribera. Španělské autonomní oblasti s novými pravidly převážně souhlasí. Ostře opatření kritizuje ale Isabel Díaz Ayuso, pravicová prezidentka madridského regionu. „Madrid se nevypne,“ říká. „Vytváří to nejistotu a odrazuje od turistiky a spotřeby,“ dodává podle deníku Guardian s tím, že nařízení nehodlá dodržovat.

  • Speciální brýle mění zvuk na titulky, ulehčí konverzace neslyšícím lidem

    2. srpen 2022
    Nové brýle pro neslyšící, které „titulkují“ mluvené slovo

    Britská společnost vyvinula speciální software, který za použití brýlí pro rozšířenou realitu dokáže převádět okolní zvuky na titulky. Ty se pak „promítají“ přímo do okolního světa. Špatně slyšícím a neslyšícím tak nový vynález může výrazně usnadnit sociální interakce s okolím.

    Chytré brýle pro rozšířenou realitu XRAI Glass jsou napojeny na mobilní telefon, který zaznamenává okolní zvuky. Ty pak v reálném čase software převádí do textové podoby. Jak popisuje server Bloomberg, program ve své aktuální verzi dokáže rozpoznat, kdo mluví. V budoucnu by ale podle vývojářů mohl i překládat jazyky, tóny hlasu, přízvuk i výšku tónu.

    S nápadem přišel Dan Scarfe loni o rodinných Vánocích. Jeho 97letý dědeček, který špatně slyší, se kvůli svému handicapu nedokázal plně zapojit do společných konverzací. „Došlo to tak daleko, že jen doslova mlčky sedí. A já si říkal: tak počkat, vždyť se pořád dívá na televizi s titulky. Proč bychom nemohli titulkovat celý svět?“ uvedl podle serveru Euronews.

    Některé organizace pro neslyšící označily vynález za „převratný“, přesto není bezchybný. Přepis totiž může být výrazně ovlivněn v hlučném prostředí, popřípadě během konverzací, kdy mluví více lidí najednou.

    Projekt je momentálně ve své pilotní fázi, ve které shání dobrovolníky pro testování. Poté chtějí výrobci produkt na základě zpětné vazby vylepšit a finální verzi uvést již v září.

  • Lidé mohou hlasovat o nejlepší projekty adaptace na změnu klimatu

    2. srpen 2022
    příroda

    Nejlepší projekty reagující na změnu klimatu mohou lidé vybírat v rámci soutěže Adapterra Awards. Svými hlasy mají možnost podpořit jeden z 18 návrhů, které pomáhají krajině a českým městům vyrovnat se se změnou podnebí.

    Letos je přihlášeno 67 projektů. Soutěžit budou v hlavních kategoriích Volná krajina, Zastavěné území, Náš domov a Pracovní prostředí. Udělena budou rovněž speciální ocenění pro projekty na území Prahy, českého a rakouského příhraničí. Vítěze těchto kategorií bude vybírat odborná porota složená z architektů, urbanistů a krajinářů, popisuje Ekolist.

    Do hlasování se může zapojit i veřejnost. Projekt s největším počtem hlasů získá Cenu sympatie veřejnosti. Své favority mohou lidé vybírat do 15. října přímo na stránkách Adapterra Awards. Hlasovat lze až pro dva české projekty a jeden rakouský. Na výběr je například mezi adaptací krajiny obce Vohančice, revitalizací Sedmihorských mokřadů nebo výstavbami či přestavbami nízkoenergetických budov.

    Výsledky pořadatelé vyhlásí 2. listopadu.

  • V Japonsku vyrábí speciální psí obleky do horka, mají zabudovaný větrák

    2. srpen 2022
    Psí obleček s větrákem

    Vysoké teploty nejsou nebezpečné jen pro lidi, ale i pro zvířata. Japonská firma zaměřená na oblečení proto začala vyrábět speciální obleky pro psy, které v sobě mají zabudované malé větráky.

    Přestože se někteří majitelé snaží chladit své mazlíčky třeba balíčky se suchým ledem, často je to ve vysokých teplotách nedostatečné. Rei Uzawa ze společnosti vyrábějící oblečení pro těhotné přišla s nápadem na „chladící“ oblek poté, co viděla, jak je její čivava po procházce v parném počasí unavená.

    Obleček je vyroben z prodyšné síťoviny a na zádech má připevněn malý osmdesátigramový ventilátor, který pomáhá zvíře ochlazovat. Je vhodný také pro kočky.

    Vzhledem k předpovědi počasí na následující dny se podle britského zpravodajského serveru Guardian neočekává pokles poptávky. Kvůli vysoké vlhkosti vzduchu se i teploty v noci pohybují nad 25 stupni.

  • Radio Wave na Letní filmové škole. Těšit se můžete na Buchty, Čelisti a spoustu hudby

    1. srpen 2022
    Na 47. Letní filmové škole v Uherském Hradišti samozřejmě nesmělo chybět nekompromisní duo Stuchlý-Schmarc z filmově kritického magazínu Čelisti, které s sebou přivezlo i nejnovější módní trend

    Čelisti, Buchty nebo Balanc. Tradiční i netradiční pořady Radia Wave obohatí program 48. Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Už v pondělí 1. srpna v 19:30 se návštěvníci ve stanu Českého rozhlasu můžou těšit na Aleše Stuchlého a Víta Schmarce a jejich filmově kritickou talkshow Čelisti.

    Klub Mír později roztančí naši moderátoři Martina Foldynová a Jarda Petřík, které můžete znát taky jako autory našich hudebních playlistů nebo DJs Brigitte Noir a Koxoy.

    Úterý bude patřit workshopu podcastu Balanc. O filmu a duševním zdraví si bude Petr Bouška povídat se Štěpánem Smolíkem od 14:30. Večer v Klubu Mír zahrají moderátoři Flámu a DJs Radia Wave Kewu a STEADY.

    Naživo se vaše oblíbené pořady představí i ve středu. Do světa literatury se stan Českého rozhlasu ve 14:30 přenese s Jakubem Pavlovským z podcastu Záložka, v 18 hodin si o všem a o ničem budou povídat Buchty Ivana Veselková a Zuzana Fuksová. K poslechu a tanci budou tentokrát hrát rapper Anki a Casablanka.

    Vstup s festivalovou akreditací je zdarma, pro veřejnost 50 Kč za každou party v Klubu Mír.

  • Tygrům bengálským se v Nepálu daří. Přibyly ale i útoky na člověka

    1. srpen 2022
    tygr bengálský

    Populace bengálských tygrů se v Nepálu za posledních dvanáct let ztrojnásobila, zároveň ale přibyl i počet útoků na člověka. Informuje o tom britský server Guardian.

    Ze 121 tygrů v roce 2010 se populace podle nepálské vlády zvýšila na 355. Ochránci přírody to přisuzují úspěchu v potlačení pytláctví, rozšíření národních parků a vytvoření koridorů pro divokou zvěř se sousední Indií.

    Některé komunity teď ale podle serveru Guardian zpochybňují úspěch ochrany tygrů bengálských kvůli častějším útokům na lidi. V posledních třech letech zaútočili tygři v chráněných oblastech sto čtyřikrát, šedesát dva lidí na následky zranění zemřelo. Zvířata často útočila, když lidé sbírali dřevo, pásli dobytek nebo hledali potravu.

    „Tygr se většinou lekne při odpočinku a zaútočí. Z našich údajů vyplývá, že přibližně osmdesát procent útoků jsou náhodná setkání, při nichž byli tygři vyrušeni nebo si mladší jedinci spletli člověka s kořistí. Případy, kdy by tygr sežral člověka, se pohybují kolem jednoho procenta,“ říká Mayukh Chatterjee z Mezinárodního svazu ochrany přírody.

    Podle některých odborníků by však nepálská vláda neměla podporovat jenom rozmnožování těchto šelem, ale měla by řešit i to, jak v přírodě žijí. „Lidé se dnes s tygry setkávají všude, takže případů přibývá. Jejich populace je v Nepálu na maximu, jsme malá země. Teď musí vláda ukázat, že tygři a lidé vedle sebe můžou žít,“ říká Shiv Raj Bhatta z organizace WWF Nepal, která se zabývá ochranou tygrů.

    Nepál odhaduje, že oblast Chitwan-Parsa, kde úřady růst populace podporují, pojme až 400 tygrů bengálských. Krajina na úpatí Himaláje v Indii a Nepálu je bohatá na volně žijící zvířata včetně slonů a nosorožců. Důsledkem klimatické krize se ale tygří populace rozšiřuje i dále na sever do vyšších nadmořských výšek.

  • Spojené státy plánují vysadit miliardu stromů. Chtějí obnovit území zničená požáry

    1. srpen 2022
    les

    Americké úřady plánují zalesnit území větší než milion a půl hektaru. Revitalizovat spálené a poškozené plochy pomocí nové výsadby by mělo trvat příštích deset let.

    Lesní požáry a další problémy podle Smithsonian Magazine v posledních letech zdevastovaly velkou část americké přírody. Správa amerických lesů nestíhá zničená území zalesňovat – úřadům se podařilo obnovit jenom šest procent plochy zničené požáry, škůdci a extrémním počasím. Zhruba milion šest set tisíc hektarů půdy ale stále čeká na zalesnění.

    Prázdná území by ale díky nové legislativě brzy měly zaplnit miliony stromů. Takzvané REPLANT Act a Bipartisan Infrastructure Law počítají s vysazením miliardy stromů, federální úřady proto budou muset najmout nové zaměstnance, zajistit více semen a rozšířit kapacitu školek, aby byly schopné vyprodukovat čtyřikrát více sazenic.

    Lesní porosty nejčastěji ničí právě požáry. Do konce letošního července spálily přes dva miliony hektarů plochy, což je dvakrát víc než předešlý rok a dokonce třikrát víc než před dvěma lety. Až osmdesát procent nových stromů lesníci vysazují právě kvůli ničivým ohňům.

    Smithsonian Magazine upozorňuje na to, že podle vědců budou lesní požáry častější a intenzivnější. „Lesy jsou nezbytný nástroj v boji proti klimatické změně,“ říká k projektu ministr zemědělství Spojených států Tom Vilsack. Americká vláda podporuje zalesňování kvůli schopnosti stromů filtrovat a zadržovat vodu, zachycovat uhlík, poskytovat domorodým komunitám potraviny. Lesy jsou navíc oblíbeným turistickým cílem a do ekonomiky přinášejí miliardy dolarů ročně.

    Mezi další problémy patří sucho, invazní druhy, napadení hmyzem, povodně nebo nemoci. Tyto jevy, rovněž zhoršené změnou klimatu, mohou být obzvlášť náročné pro mladé stromky. Podle odborníků by tak měla vláda v nové výsadbě postupovat strategicky. Joe Fargione z organizace Nature Conservancy upozorňuje na to, že některé oblasti jsou kvůli změnám klimatu tak zničené, že výsadba nových stromů je tam téměř nemožná.

  • Podoba našich sociálních kontaktů má základy už v raném věku

    29. červenec 2022
    děti interakce raný věk
    Lidé mají jedinečnou predispozici a silnou touhu po sociální interakci. Podle autorů nové studie může být jedním ze základů vzniku jazyka. Jak se naše sociální kontakty liší od jiných druhů? A proč? 

    Mezinárodní tým, který se snažil najít odpovědi na tyto otázky, analyzoval interakce 31 dětí ve věku od dvou do čtyř let ve čtyřech předškolních zařízeních ve Spojených státech. Výsledky pak porovnal s podobnými interakcemi u dospělých a velkých lidoopů. Píše o tom web Neuro Science News.

    „Analýz spontánních sociálních kontaktů malých dětí s jejich vrstevníky vzniklo zatím jen pár. Přitom je věk od dvou do čtyř let pro rozvoj sociálně-kognitivních schopností rozhodující,“ uvádí Federico Rossano, jeden z autorů studie a odborný asistent na The University of California v San Diegu.

    Výzkumníci analyzovali různé faktory, jako počet komunikačních partnerů nebo typy aktivit dětí. Zjistili, že děti mají častější (v průměru 13 různých sociálních interakcí za hodinu) a kratší (v průměru 28 sekund) sociální interakce se svými vrstevníky než lidoopi ve srovnatelných studiích.

    Znamená to, že tím, že jsou děti vystavené mnoha partnerům, rychle se učí koordinovat své chování. „Učení se koordinace a komunikace s ostatními jde ruku v ruce s učením, jak minimalizovat konflikty,“ dodává Rossano.

    Sociální interakce se obvykle vyznačují vstupní a výstupní fází, kdy konverzaci zahájíte očním kontaktem a pozdravem a ukončíte například pokývnutím hlavou a slovem rozloučení. Tyto signály jsou přítomné také v 90 % sociálních interakcí u bonobů a v 69 % u šimpanzů. Malé děti používají tyto signály pouze v 66 až 69 % času.

    „Na jednu stranu to může být způsobeno tím, že si uvědomují, že se budou po celý den znovu stýkat se stejnými dětmi, takže se dokola zdravit a loučit nedává moc smysl. Na druhou stranu to může odrážet skutečnost, že ne každá sociální interakce je založená na společném závazku k sobě navzájem. To znamená, že malé dítě si někdy může prošlapávat vlastní cestičku a ostatní se mu přizpůsobí,“ vysvětluje Rossano.

  • O tom, jestli lidé budou plešatí, nebo ne, může rozhodovat jediná chemická látka. Ukazují to výsledky nové studie

    29. červenec 2022
    plešatý muž

    Studie uvádí, že by objev této chemikálie mohl „nejen léčit plešatost, ale také urychlovat hojení ran“. 

    Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zjistili, že za dělení a odumírání vlasových folikulů je zodpovědná jediná chemická látka. Ve studii publikované v Biophysical Journal, na kterou upozorňuje web magazínu Independent spoluautorka studie Čchi-süan Wang píše: „Ve sci-fi, kde se postavám velmi rychle hojí zranění, je tahle schopnost připisovaná kmenovým buňkám. V reálném životě se díky našemu novému výzkumu přibližujeme k pochopení, jak kmenové buňky fungují.“

    Tým zkoumal vlasové folikuly. To je jediná část lidského těla, která se pravidelně a automaticky regeneruje. Zjistil, že typ proteinu zvaný TGF-beta řídí to, jak se kmenové buňky ve vlasových folikulech dělí a proč některé odumírají.

    Podle Wang má TGF-beta dvě protichůdné funkce: „Pomáhá aktivovat některé buňky vlasových folikulů k produkci nového života a později pomáhá řídit apoptózu, proces buněčného odumírání. I když se vlasový folikul sám zlikviduje, nikdy nezničí svůj rezervoár kmenových buněk. Když přeživší kmenové buňky dostanou signál k regeneraci, rozdělí se, vytvoří novou buňku a vyvinou se v nový folikul,“ vysvětluje Wang.

    Autoři studie dodali, že by se růst vlasů dal právě prací s kmenovými buňkami stimulovat. Bude ale podle nich potřeba dalších výzkumů.