Satan dubstepu Skrillex splaskl svoji bublinu

Skrillex uspěl s agresivními beatovými sbíječkami a cirkulárkovými wobble efekty, jež připomínají víc heavy metal než dub nebo house. Ostatně před dvěma lety produkoval řadové album nu-metalistů Korn. K tomu pracoval na filmové hudbě (Spring Breakers), psal pro počítačové hry i reklamu, svoje regulérní dlouhohrající album ale vydává teprve teď a jmenuje se Recess.

Díky své tryskové slávě, která přišla s EPčkem Scary Monsters and Nice Sprites v roce 2011 se Skrillex stal symbolem komercionalizace taneční hudby. Puristé mu vyčítali, že dubstep a příbuzné klubové žánry se pod jeho rukama proměnily v lacinou přehlídku wobble efektů. Byl trochu obětním beránkem – v rozhovorech odkazoval na Aphexe Twina a s britským dubstepem neměl nic společného. Jeho osobitý sound stojí na mixu zvukových efektů z počítačových her, agresivních drum’n‘bassových beatů a emo-punkových melodií (což byl žánr, z něhož původně přišel) a stylem divoké koláže nesourodých elementů trochu připomíná raný acid house. Hudebně to bylo zajímavé tak možná několik minut v roce 2011, kdy Skrillex mohl někomu připadat jako bastardí bratranec breakcore a osmibitové scény. Buďme ale fér – za šílenství, které se kolem něho strhlo, vlastně nemohl.

Debutové album ukazuje, že Skrillex svůj osud Satana bere s nadsázkou – deska se jmenuje Recess, tedy ústup ze slávy, a v názvu první skladby vzkazuje, že „v lásce a brostepu se může všechno“. A na zbytku alba se snaží vymanit ze škatulky, v níž by ho rádi viděli fanoušci. Recess obsahuje výlety do krajin hip hopu (Coast is Clear), electra (Fuck That) nebo moombathonu (Dirty Vibe), a v poslední skladbě Fire Away dokonce dojde i na imitaci britského atmosférického two stepu ve stylu Buriala. Ať se ale Skrillex snaží sebevíc, vždycky mu z toho vyjdou jen imitace, které by vydané pod jiným jménem nejspíše skončily v propadlišti dějin (tedy mezi tisícovkami podobných tracků na portálu Beatport).

Skrillex - Recess |foto: Big Beat

A tak je vlastně pro posluchače dobře, že se Skrillex občas pokorně vrátí ke svým pyrotechnickým explozím a dropům – RaggaBomb s britskými MCs The RaggaTwins úspěšně demoluje žánrovou konkurenci, a kdyby třeba skladba Ease My Mind se samplem zpěvačky Malin Dahlström z Niki & The Dove vystřídala v rádiích otravné halekačky Aviiciho a Pitbula, vůbec bych se nezlobil. Sonny Moore aka Skrillex na svém debutu příliš nepřesvědčil, že je něco víc než muž jednoho triku, na druhou stranu si vzpomeňte, jak neslavně dopadly dlouhohrající desky jeho britských kolegů Skreama nebo Jokera. Skrillex je mediální bublina, která musela nutně splasknout a po pravdě se to mohlo stát i s mnohem horším albem, než je Recess.

Hodnocení: 35%
Skrillex - Recess (Big Beat, 2014)