Saxofon slaví 164. narozeniny

Zřejmě neexistuje nikdo s trochou zdravého sluchu, kdo by nedokázal identifikovat hlas saxofonu, jednoho z nejrozšířenějších hudebních nástrojů. Saxofony se řadí - pro laika možná poněkud překvapivě - do skupiny dřevěných dechových nástrojů, ačkoli bývají prakticky celé vyrobené z kovu, téměř výhradně z mosazi. Jde ale spíš o příbuznost konstrukční a o způsob, jakým se tvoří tón. Každý saxofon je totiž vybaven hubičkou s plátkem - do tenka seříznutým kouskem tradiční třtiny nebo trvanlivějšího plastu, který hráč vkládá do úst a proudem vzduchu rozkmitává. Tělo saxofonu tvoří kónická trubka rozšiřující se na konci do zvonu, charakteristické esovité zakroucení některých typů má za úkol spíš zmenšit délku nástroje, na zvuk má minimální vliv. Na těle saxofonu pak bývá systém 20 až 23 klapek, které po stisknutí uzavírají či otevírají otvory. Nástroj má rozsah zhruba dvě a půl oktávy, tóny nad tuto hranici už jsou součástí tzv. přefukovaného rejstříku.

Vynálezcem saxofonu a mužem, po němž nástroj získal své jméno, je Antoin-Joseph „Adolphe" Sax, belgický hudebník a nástrojař. Tento hráč na flétnu a klarinet (kromě dalších zlepšení už existujících dechových nástrojů) sestrojil několik druhů saxofonu počátkem čtyřicátých let devatenáctého století. Poprvé byl saxofon veřejnosti představen v roce 1841 na výstavě v Bruselu. Sax navrhl celkem čtrnáct typů tohoto nástroje, ale ne všechny se mu podařilo zkonstruovat. 28. června 1846 byl Adolphu Saxovi udělen patent na patnáct let. Po vypršení této lhůty oficiálně představili své verze saxofonů i další výrobci. Mimochodem, Saxovi konkurenti odmítající uznat legitimitu jeho vynálezu ho dvakrát přivedli k bankrotu a zajímavostí je i to, že vynálezce saxofonu trpěl rakovinou rtu, kterou úspěšně překonal.

Charlie Parker hraje na saxofon |foto: Press kit

Existuje několik základních typů saxofonu. Adolphe Sax patentoval dvě rodiny - orchestrální (laděnou v C a F) a vojenskou (laděnou v B a Es). V každé rodině je 7 druhů nástroje. Kromě nejhlubšího, nikdy nepostaveného subkontrabasového jsou to saxofon kontrabasový, basový, barytonový, tenorový, altový, sopránový a sopraninový. Teprve před několika roky přibyl nejmenší a nejvyšší sopranissimový, zvaný soprillo. Teď si poslechněte ukázky. Uslyšíte, jak zní altsaxofon v podání Antonia Harta z Dave Holland Big Bandu, na tenorsaxofon zahraje legendární John Coltrane ve skladbě Love Supremea nakonec sólista Dave Holland Big Bandu, tentokrát Gary Smulyan a barytonsaxofon.

John Coltrane.jpg

Saxofon se vzhledem ke svému výraznému hlasu nikdy příliš neuchytil v klasických hudebních tělesech. Zato, jak jste mohli slyšet, je masivně rozšířený hlavně v jazzu, jako sólový i doprovodný nástroj. Navíc je oblíbený i - dá-li se to tak říct - v populárních žánrech; vzpomeňme například kapelu Morphine, jejichž saxofonista hrával někdy i na dva zároveň, nebo na progresivní jazz-corové experimentátory Zu. To jsou jen jedni z mnoha interpretů, jejichž zvuk je do velké míry definován právě saxofonem, vynálezem starým 164 let.