Smutné dopisy z fronty ve Valiant Hearts

2. červenec 2014

Stoleté výročí I. světové války a s ním spojená reflexe se neobjevuje pouze v seriálech, filmech a koneckonců i rozhlase. Francouzské studio Ubisoft Montpellier připravilo počítačovou hru ke kulatinám konfliktu, který převrátil dějiny, představy o strategii vyčerpávající války i možných nebývale devastujících důsledcích. V nostalgické adventuře Valiant Hearts: The Great War se nechali tvůrci inspirovat dopisy z frontových linií.

Ubisoft rozšiřuje svůj široký produkční a žánrový rozptyl o formálně jednoznačně nezařaditelné tituly. Příkladem za všechny může být nedávno vydané stylizované RPG South Park: The Stick of Truth míchající herní mechaniky hned několika kategorií. Dalším projektem, který spojuje tentokrát adventuru a 2D logickou plošinovku, jsou Valiant Hearts: The Great War.

Výpravná poema členěná na kapitoly propojuje příběhy čtyř protagonistů – mobilizací povolaného francouzského statkáře Emila v zajetí, jeho deportovaného zetě německého původu Karla (posléze také v zajetí), belgické zdravotní sestry vysokého původu a dobrodružné povahy Any a amerického dobrovolníka ve francouzské armádě Freddieho. Hlavní postavou, jakýmsi vypravěčem, je však zdravotnický pes Walt, který kromě toho, že vystupuje jako pamětník celé pohnuté historie, pomáhá při řešení logických hádanek. Navíc psí oči, jimiž se kouká po zdevastované krajině, vybombardovaných městech i zkroušených (ovšem nádherně renderovaných) postavičkách, jsou opravdu smutné.

Odráží to celkový charakter hry. Přes všechno stylizované násilí i velmi efektní koncentrát hrůz zákopové války jsou Valiant Hearts velmi osobní. Ambici, aby si hráči našli k postavám vztah, se autorům povedlo naplnit absolutně. Návrhy úrovní vycházejí z klíčových událostí do roku 1917 a mise v plynem zamořených Yprách patří vůbec k nejintenzivnějším. Stylizované evokace válečného běsnění doplňují občasné faktické komentáře, a hra se tak mimo jiné stává i praktickým průvodcem pro hráče, kteří o První světové válce slyšeli velmi zběžně.

Úspěšné absolvování pomalejších, přemýšlivých sekvencí i naprosto frenetických přeběhů je vždy odměněno laskavě vypadající předělovou animací. Grafické zpracování čímsi odkazuje k dávné době, k poetice animovaných filmů. Byť se designéři velmi snažili hranu stylizace držet na rovině podobné realitě, občas se dostávají spíše ke steampunku ve stylu Mijazikoho filmů. Obrněné megavozidlo přednosty policejní stanice malého francouzského městečka se po silnicích v té době zřejmě neprohánělo tak často, jestli vůbec.

03156954.jpeg

Valiant Hearts chybí k dokonalosti velmi zásadní detail. Nedostatkem, který celkový dojem z perfektně napsaného příběhu i výtečně vymyšlených hádanek rozbíjí, je příliš citelný pocit, že hra vyšla i pro konzole. Některé závěrečné úrovně jsou bez gamepadu prakticky nehratelné, nicméně majitelé PC si po úspěšném osmém až desátém pokusu mohou klidně koupit novou klávesnici.

Valiant Hearts: The Great War jsou vizuálně i tematicky pozoruhodnou hrou. Nezesměšňují ani neglorifikují, pouze velmi věcně, o to však emotivněji konstatují, že válka není hezká a každý v ní má svou roli i příběh.

autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio