Sochařka Tereza Štětinová: K hadrům mám až přehnanou úctu, musím mít nažehleno
„Moje máma měla vždycky všechno v komínkách a krásně upravené. Díky tomu, že jsem se od ní naučila rychle a perfektně žehlit pánské košile, jsem dostala práci asistentky na jednom velkém projektu. Americká stylistka, které jsem pomáhala, pak dostala zánět slepého střeva, takže to celé padlo na mě. Oblékala jsem asi stočlenný kompars,“ popisuje svůj vstup do světa stylingu, módních časopisů a kampaní Tereza.
Spolupráce s českými designéry jsou pro ni od té doby zábavným zpestřením vedle vlastní umělecké tvorby.
Tereza bydlí s manželem a dětmi v podnájmu, a proto nechtěli do cizího příliš investovat. S pomocí švagra architekta vyrobili low-costovou ale přitom velmi praktickou a vkusnou šatnu, která vznikla přepažením dětského pokoje. Vysoké bílé skříně jsou plné úlovků z druhé ruky a šatů od českých designérek jako Denisa Nová, Jakoby nebo Lazy Eye.
Pracuje jako učitelka a velkou část svého času věnuje umění. „Já se hezky oblékám i na cestu do ateliéru, tam se pak převléknu do modráků, ale zpátky už zase jedu hezky oblečená a vyvoněná. Potřebuju si to tím oblečením oddělit,“ popisuje Tereza. Říká, že rozhodně není bohatá, ale na kvalitní věci si šetří, bartruje je za spolupráce nebo vyměňuje za umění.
„Když byl covid, chtěla jsem pomoct kamarádkám, které měly módní značky a obchody musely zavřít. Jako učitelka jsem měla i v lockdownu stálý plat, a tak jsem si od každé z mých oblíbených designérek něco koupila.“
Poslechněte si, jaké šaty jsou podle sochařky Terezy Štětinové nejpraktičtější a proč se rozhodla, že její svatebky budou složené ze dvou kusů od dvou různých designérek, které se navzájem neznají.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
