Startér s „Řihanou“ vyrazil na rockový dýchánek neobjevených kapel v čele s Purplefox Town a Dasey Hill

Finalisté loňského ročníku Purplefox Town jsou zpět s novým singlem Toadstool Tincture, předzvěstí alba, které prý bude ještě konceptuálnější než kdy předtím. Sound pražských chatařských art rockerů exklusivní hostce Haně Řičicové nijak neuhranul, a to především díky prý nenápaditému pianu. V závěru ale působila tato šedesátková tinktura celkem osvěžujícím dojmem díky roztomile minimalistickému kytarovému hooku a celkem hravému songwritingu.

To jsme ještě ale nevěděli, že máme co do činění s playlistem, který tvořily jen a pouze kytarové kapely. Tedy až na druhou novinku od Dasey Hill. Cíleně kýčovitá synťáková melancholie z dílny jednoho z členů etablované pop-punkové úderky s přesahy do hardcore a metalcore Skywalker opravdu žádné kytarové retro nebyla. Naopak. Dasey Hill totiž, možná po vzoru vždy populárních 8-bitových coverů nadčasových hitů, hrají kolovrátkový pop punk v bledě modrém, pouze na syntezátory žánru nepříslušné.

Kuba se sice nedokázal rozhodnout, zda je to vlastně novátorský přístup nebo zda se jedná o bizarní monstrum Frankensteinovo, ale „sad boy“ píseň Butterfly v něm alespoň nějakou tu stopu, zdá se, zanechala.

Absence Jonášova mateřsky nekritického pohledu se projevovala s každým dalším trackem v hitparádě. Ač se Hana snažila jeho milosrdného ducha vyvolat zmínkami nejen odborné literatury, zlý strýc Kaifosz, se kterým se na rodinných sešlostech nikdy nikdo nechce bavit, rozdával své nevybíravé poznatky o „mrcasení“ a „šoulání“, jako by se nechumelilo.

Věrný posluchač Startéru ale ví, že morousovskou náladou jen zaháněl smutek a slzy v očích, neboť po týdnu vypadla novinka od jeho nejoblíbenějších Smile. Jeho zlomené ledové srdce tak nedokázal obměkčit ani hodinový playlist kytarovek, s výjimkou tematické Now I’m Sad od královéhradeckých matadorů The Valentines, jmenovců první kapely Bona Scotta z AC/DC.