Štěpán Černoušek: Projekt Gulag.cz by bez Solženicyna nevznikl

Gulag. Ilustrační foto
Gulag. Ilustrační foto
Štěpán Černoušek je rusista, cestovatel, publicista a také předseda občanského sdružení Gulag.cz. Bavili jsme se s ním o 40. výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, ale také o jeho výpravách za vězeňskými lágry do severní tajgy a vzniku projektu virtuální prohlídky gulagu.

Románové dílo ruského spisovatele Alexandra Solženicyna o trestaneckých lágrech vyšlo poprvé v ruštině v emigrantském vydavatelství YMCA-Press v Paříži 28. prosince 1973. Je stvořeno z různých záznamů, dopisů a rozhovorů s desítkami dalších vězňů gulagů, kteří Solženicynovi posílali svá svědectví. Jelikož se mu ale nepodařilo nikoho z bývalých vězňů přesvědčit, aby se stali spoluautory, nezbylo mu nic jiného než to všechno poskládat do knihy sám.

První vydání podle Černouška způsobilo na začátku 70. let velký poprask: „Ne že by se o lágrech do té doby nevědělo, ale tehdejší atmosféra v Evropě a Americe vůbec nepřála tomu, aby se povědomí o lágrech rozšířilo. Spousta levicových intelektuálů obhajovala za každou cenu všechny činy Sovětského svazu a relativizovala informace o nápravně pracovních táborech. Až díky Souostroví Gulag obhajovatelé najednou neměli argumenty a fakt, že v Sovětském svazu opravdu fungoval tenhle zrůdný systém, se tak dostal do obecného povědomí. A v tom vidím asi největší přínos téhle knihy.“

Kniha Souostroví Gulag je také jedním z hlavních důvodů, proč se Štěpán Černoušek začal více zajímat o téma gulagů a následně začal podnikat výpravy do Ruska za jejich zmapováním. „Pro mě byla ta kniha velkým čtenářským zážitkem, četl jsem ji poprvé na počátku 90. let, ještě před tím než jsem začal studovat ruštinu a rusistiku, a byla vlastně jedním z impulzů, proč jsem se tomu tématu začal věnovat. Je to strhující čtení, které mě bezpochyby ovlivnilo na další léta,“ poodhalil Černoušek, kde se zřejmě datují počátky jeho zájmu o gulagy a jejich následné mapování na dálné Sibiři. Výsledkem nakonec bylo několik expedic na dálnou Sibiř, přičemž především díky té poslední, ze září 2013, posléze vzniknul také projekt virtuální prohlídka gulagu, který pomocí panoramatických sférických fotografií nabízí pohled na současný stav některých gulagů a také nikdy nedostavěnou, takzvanou „mrtvou“ železniční trať.

02770880.jpeg

„Projekt Gulag.cz má velký úspěch i v zahraničí, psal o něm mimo jiné britský deník Daily Telegraph nebo německý Der Stern, a samotného mě ta spousta ohlasů ze zahraničí velmi překvapila. Na druhou stranu je to pro mě ale potvrzení toho, že tohle téma zajímá celou Evropu a že je to něco výjimečného. Ten úspěch mě těší, ale zároveň zavazuje k práci do budoucna. Virtuální muzeum chceme rozvíjet a zpracovat ještě všechna data, která jsme na Sibiři nasbírali, protože na webu je toho teprve malá část,“ prozradil na samotný závěr rozhovoru Štěpán Černoušek nejbližší plány s projektem Gulag.cz.