Svátost akademického bláznovství – univerzitní divadla v Brně, část 1.

30. březen 2016
03598283.jpeg

V Brně je ojedinělá síť divadel přidružených k vysokým školám. Mimo Janáčkovu akademii múzických umění, jejímž primárním zájmem je vzdělávat budoucí herce, režiséry, produkční i další profese, je to zejména Masarykova univerzita, kolem které se vygenerovalo nebývalé množství souborů. V našem výhledově dlouhodobém seriálu se je pokusíme představit formou ankety s jejich zástupci.

Pavel Havelka, ProFIdivadlo (Pro Fakultu informatiky divadlo) u Fakulty informatiky Masarykovy univerzity

Vznik souboru podnítil v roce 1998 docent bohemistiky Josef Prokeš jako studentskou aktivitu, která se následně rozrostla. Repertoár tvoří jedna hojně obsazená inscenace. Divadlo je na Informatice vypsáno jako předmět, do kterého se může přihlásit každý.

Pavel Havelka říká: „ProFIdivadlo funguje při Fakultě informatiky, kde zkoušíme, scházíme se a premiérujeme inscenace. Poslední léta fungujeme v univerzitním kině Scala, kde probíhají reprízy a derniéry. Každý rok hrajeme něco jiného – ProFIdivadlo je spíš takový festivalu podobný projekt. V podstatě ve stejný čas se vybere hra, nazkouší se a odehraje se většinou třikrát – premiéra, repríza, derniéra. Jepičí život, konec. Další semestr to samé. Vždy na začátku semestru probíhá konkurz, kdy se uveřejní, co se hraje a jaké jsou postavy, a všichni zájemci z řad studentů fakulty i mimo se sejdou a něco předvedou. Aktuální počet členů kolísá mezi šedesáti až osmdesáti. Je to monstróznější projekt, když to dostalo takové rozměry, ale většinou to bývá tak, že víc lidí bývá v zákulisí. O informatice divadlo bývalo ze začátku, teď se snažíme dělat takový ‚popík‘.“

 

Za celé ProFidivadlo Vám přejeme krásné prožití Velikonoc.

Posted by Divadlo na Fakultě informatiky MU - proFIdivadlo on Monday, March 28, 2016

Tomáš Hůsek, P. U. D. (Průšovo umělecké-úchylné divadlo) při Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity

Divadlo založil student Alexandr Průša v roce 2005 a naplno odstartovalo v roce 2007. Na repertoáru má víc inscenací a soubor funguje jako dobrovolnická aktivita.

Tomáš Hůsek prozrazuje: „Povětšinou hrajeme v klubu Dezert, ale samozřejmě se dá domluvit, že hrajeme v aule Fakulty sociálních studií, a byli jsme na pár přehlídkách, takže všude možně. Ale pokud se dá mluvit o nějaké domovské scéně, je to právě Dezert, kde si k tomu člověk může vzít pivko, což je adekvátní k tomu, co hrajeme. Minulý principál musel odejít, protože se dostal na muzikálové herectví JAMU, tak jsme to musel převzít. Následně byl problém, že nebylo ani moc členů a nebylo co hrát. Psaním jsme strávili poslední rok a půl. Je to půlhodinová maličkost Pracák. Pojednává o strastech života absolventa humanitního oboru s červeným diplomem, když se jde zapsat na pracovní úřad. Momentálně zkoušíme adaptovat moje oblíbené science fiction. Rád bych to viděl na prknech a zatím je to asi náš nejambicióznější projekt. Nábor členů jde odevšad, někdo třeba dotáhne kamaráda. Nabírali jsme hlavně minulý rok, když nastal velký exodus primárně kvůli Erasmu, což je naše nejhorší metla. Stačí, aby vypadli tři studenti, a je to v troskách. Teď jsme na osmi členech, což je zvladatelné.“

 
Trajler

A co vy? Víte, jaký je smysl života??? Źe ne??!! Tak nesmutněte, my vám to prozradíme ;) Už brzy na vaší fakultě ;)

Posted by Kočovná filosofická divadelní společnost on Monday, November 16, 2015

Petr Kopáček, Kočovná filosofická divadelní společnost při katedře filozofie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Na začátku stála v roce 1999 idea Bohumila Fořta, Jana Váněho a Josefa Petrželky zdivadelnit platónskou jeskyni. Divadlo je na Filozofii vypsáno jako předmět, do kterého se může přihlásit každý.

„Myslím, že v tomhle jsme docela zvláštní, protože my hráváme hlavně autorské hry. Píšeme si to sami, což někdy výhoda je a někdy není. Píšeme hlavně pro filozofické publikum, ale když se srazíme s obecným publikem – např. na Evropském festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí, někdy se trefíme. Občas hrajeme středoškolákům a ty to baví, protože nemusí sedět ve škole. V rámci toho máme pedagogickou ambici, abychom divákům ukázali nějaké drobnosti, co mohou být na filozofii zajímavé, a že se to dá udělat jako divadlo. Máme teď menší hru, takže bychom víc lidí ani neutáhli. V našich největších rozkvětech a rozletech jsme měli ke třicítce lidí, v nejumírněnějších deset, dvanáct. Primární zdroj lidí tvoří ti, kteří to uvidí a řeknou si ‚Filozofické divadlo! To je zajímavé...‘, pak přijdou na první zkoušku a zjistí, že se pracuje od úvodní hodiny, a většinou si to odhlásí. Někteří zůstanou a ti srdnatě bojují i mnoho let. Máme řadu členů, co studovali filozofii jeden rok, nalodili se na filozofické divadlo a už nehodlají vystoupit. Třeba někde i normálně vydělávají v továrnách a po odpoledních hrají divadlo s filozofy.“

Spustit audio
autor: Martin Macho Macháček