Temná popová chvilka Raoula Siniera
Francouz Raoul Sinier se na hudební scéně pohybuje už více jek dekádu. Nezávislý elektronik neustále plasticky ohýbá svůj rukopis do nových směrů, a tak nás zajímalo, kam se jeho kroky vydaly na novém albu Guilty Cloaks.
Už u minulé desky multimediálního mága Raoula Siniera jsem hovořil o tom, že Francouz přichystal svoje nejpřístupnější album. Tremens Industry tehdy přišlo s novinkou – prvními nazpívanými skladbami. To jsem ještě nemohl tušit, že tohle je cesta, kterou elektronik začne v budoucnu výrazně preferovat. Letošní novinka Guilty Cloaks totiž zpívané skladby nabízí na více než polovině stopáže desky.
Pokud mluvím o průběžné revoluci v hudbě talentovaného Pařížana, pak jedním dechem musím dodat, že i přes všemožné novinky zůstává u Raoula základ jeho rukopisu plus minus stále stejný. To znamená, že v jeho hudbě najdeme kousky různě pokroucených náznaků jazzu, hip hopu a tanečního undergroundu. Z těchto základních ingrediencí vystupují razantně řezavé a chladné click'n'cut spády a pro tentokrát překvapivě i konejšivý, táhle vláčný pop. Fanoušci a pozorní posluchači si už dříve všimli, jak Raoul Sinier v posledních letech začal využívat ve své hudbě zvuk elektrické kytary, ruku v ruce s tím se do nahrávek vpašovaly i chomáče melodií. Deset písní na Guilty Cloaks je vrcholem tohoto vývoje. Jako by se autor snažil osekáním řady zatáček v rámci svých tradičních bludišť dobrat blíže k jádru jednotlivých kompozic. Výsledkem je pak deska, která nastavuje nejen temně technologickou tvář francouzského elektronického undergroundu, zároveň se ale neostýchá ukázat světu tu druhou, mnohem přívětivější, introvertnější podobu své osobnosti. Jako by se na nečekaném místě zhmotnila nezávislejší obdoba populárního Anthonyho Gonzaleze alias M83.
Ambivalentnost desce Guilty Cloaks vysloveně prospívá. Zatímco předchozí tvorba byla určena především pro ty, kteří vědí, letošní deska má i bez ztráty základních postulátů možnost oslovit mnohem širší spektrum posluchačů. Prázdné křeslo na obalu desky jako by značilo odchod Raoula Siniera do nových prostor. A v těch nám muzikant a kreslíř v jedné osobě vystrojil hudební hostinu plnou příjemných překvapení a objevů.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
