Terry Gilliam posedmé proti větrným mlýnům

Kanye „Ye“ West se měl stát největším západním umělcem, který vystoupí v Rusku od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ruští fanoušci se po oznámení koncertů, které byly téměř vyprodané, vrhli na shánění vstupenek.

Kontroverzní americký rapper, který se v posledních letech dostal na titulní stránky především kvůli svým antisemitským výrokům a zrušeným evropským koncertům, měl vystoupit 10. a 11. října v petrohradské Gazprom Areně, píše Euronews.

Zpráva o koncertu „Ye“ v Rusku přišla poté, jak uvádí Guardian, co země včetně Velké Británie, Itálie, Polska, Švýcarska, Francie a dalších zablokovaly nebo se pokusily zablokovat jeho koncerty kvůli obavám o veřejnou bezpečnost v souvislosti s jeho dřívějšími antisemitskými výroky a projevy sympatií k nacismu. V lednu se Ye za své chování omluvil a hovořil o svých problémech s duševním zdravím. „Nejsem nacista ani antisemita,“ napsal. „Miluji židovský lid.“

Nyní, v novém zvratu, Gazprom Arena na svém instagramovém profilu oznámila, že rappera hostit nebude, protože nebyla podepsána žádná nájemní smlouva. Ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že Gazprom Arena „není a nebyla organizátorem této události“.

Toto rozhodnutí připisují zdroje tlaku Moskvy a její koncertní agentuře Say Agency. Pořadatelská agentura následně zpochybnila vyjádření místa konání s tím, že Gazprom Arena oznámení schválila. Společnost trvá na tom, že koncerty se i tak budou konat.

Termíny Westových koncertů byly staženy z webových stránek místa konání a spekuluje se, že toto rozhodnutí následovalo pod tlakem Moskvy. Ačkoli neexistuje žádný oficiální náznak, že by úřady zasáhly, petrohradský deník Fontanka uvedl, že koncerty neobdržely všechna potřebná schválení a byly zrušeny na základě „výzvy shora“ z Moskvy.

Toto rozhodnutí následuje po odporu některých ruských politiků vůči Westovu plánovanému vystoupení. Ti chtějí zemi zbavit jakéhokoli západního vlivu. Mezi ně patří konzervativní ruský zákonodárce Vitalij Milonov, který zveřejnil video prohlášení, v němž navrhl, aby West místo svého plánovaného setlistu zahrál tradiční ruské písně. Jak uvádí Guardian, Milonov ve videu řekl: „Možná potom přestane s těmi nechutnými kousky a stane se normálním člověkem.“

„Když jste vběhli do místnosti, zapálili ji. Když jste vyšli ven a začali utíkat, zastřelili vás,“ říká Fatima, která v článku BBC popisuje nedávný útok na svou vesnici v Zamfaře na severozápadě Nigérie.

Ozbrojenci při útocích rozdělují své síly do několika skupin, aby mohli obyvatele obklíčit. „Jedna byla u vchodu do vesnice, jedna uprostřed a jedna vzadu. Bezstarostně zahájili palbu a stříleli bez rozdílu,“ popsal BBC World Service pětapadesátiletý muž.

Fatima vysvětluje, jak podobné razie probíhají: „Můžete mít 100 motocyklů a každý z nich může vézt tři lidi.“ Podle Fatimy bylo v červnu ve vesnici Bia Buki zabito přibližně 70 lidí včetně dětí.

Útoky způsobují chaos především v muslimských komunitách, jejichž obyvatelé žijí ve strachu z únosů za výkupné, uvádí Al Jazeera. Ozbrojenci, kteří oblasti přepadávají, jsou často spojováni s etnickou skupinou Fulani, jejíž příslušníci se tradičně živí chovem zvířat. Někteří z nich podle dostupných informací vyměnili obchod s dobytkem za únosy a vydírání, které považují za rychlejší a snadnější způsob, jak získat peníze.

Útočníci napadají města a vesnice nebo přepadávají cestovatele. Lidi unášejí za výkupné, kradou, co mohou, a někdy zabíjejí ty, kteří se jim postaví. Komunity také nutí platit peníze za ochranu a farmářům umožňují přístup na jejich pole pouze v případě, že jim odevzdají vysoké částky.

Data nigerijské Národní komise pro lidská práva ukazují, že počet únosů v zemi se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zdvojnásobil. Boj Nigérie s ozbrojenými skupinami je ale jen jednou částí složitější bezpečnostní situace, které země čelí. Amnesty International zároveň naléhavě vyzývá nigerijské úřady, aby zajistily propuštění unesených lidí, a varuje před rostoucí hrozbou masových únosů v severní Nigérii.

Festivalovým davem projížděly naložené kamiony s lidmi na korbách, kteří házeli rajčata po účastnících oslav. Ti jim je zase házeli nazpátek, uvádí server Euronews. Bílé košile návštěvníků se brzy zbarvily do růžova a ruda. Z reproduktorů mezitím zněly popové písně. V jednu chvíli se zdálo, že policie použila pepřový sprej k rozehnání části davu, slavnostní atmosféra se ale rychle obnovila.

Festival La Tomatina se koná každoročně poslední středu v srpnu. Jeho původ sahá do roku 1945, kdy po sobě během pouliční slavnosti začaly házet rajčata místní děti. Pozornost televizních médií v 80. letech pomohla proměnit La Tomatinu v národní událost a později i v mezinárodní atrakci, píše agentura AP.

V posledních letech výrazně vzrostl počet návštěvníků z Indie. Přispěl k tomu film z roku 2011 Zindagi Na Milegi Dobara (Žiješ jen jednou), ve kterém se tři přátelé během rozlučky se svobodou vydávají na cestu po Španělsku. Film festival La Tomatina rekonstruoval a představil ho tak milionům indických diváků.

Každoročně na festival dorazí kolem 22 000 účastníků, kteří pak čekají na svou „munici“. Návštěvníci ze zahraničí zaplatí za vstupenku 15 eur, tedy přibližně 362 korun. Jak píše AP, budovy v okolí se zhruba hodinu před začátkem slavnosti zakrývají plachtami, aby nedošlo k jejich poškození.

Mezi sípavými nádechy Vader pochválil nedávné hlasování rady o prodloužení smlouvy se sledovací společností Flock Safety. V poslední době ve Spojených státech roste počet případů, kdy policisté nástroje společnosti zneužívají. Analýza zdrojového kódu nového nástroje s umělou inteligencí, který už některá policejní oddělení využívají, navíc podle magazínu WIRED jasně ukázala, že systém sleduje mnohem více než jen registrační značky vozidel.

„Císař je fanouškem systému Flock. A my musíme i nadále využívat technologie Flock, abychom mohli sledovat a dohlížet na ten rebelský póvl, jak se přesouvá od hřiště k hřišti, od hřiště k bazénu, od bazénu do tělocvičny,“ cituje Vadera web The Guardian.

Mužem, který za tímto kouskem stojí, je Anthony Ralphs – DJ, producent akcí a zemědělský konzultant ze San Diega, který strávil většinu uplynulého roku bojem proti tomu, aby město podporovalo využívání systému Flock.

Původně Ralphs uvažoval o tom, že svou identitu utají za maskou. Jak ale video nabíralo na obrátkách, rozhodl se k tomuto činu „přihlásit“. Svým vystoupením totiž dokázal dostat společnost Flock a téma sledovacích technologií do povědomí a na displeje milionů lidí po celém světě.

Kamery značky Flock instalují policejní oddělení, sdružení vlastníků nemovitostí a obchody s cílem chytit případné zločince při činu. Záznamy z kamer se načítají na cloudové úložiště Flocku a mohou být sdíleny s předplatiteli. Odpůrci jsou ale rozhořčeni, jelikož se podle nich jedná o nebezpečný nástroj, který lze zneužít k porušování soukromí a občanských svobod Američanů. Nedávná pochybení však přitáhla k této technologii pozornost kritiků.

Podle deníku Times of San Diego strávil jeden z místních obyvatel měsíc za mřížemi poté, co jej čtečka registračních značek Flock falešně spojila s pokusem o násilné odcizení vozidla.

Zpočátku zjistila, že se jí po nich trochu točí hlava. Brzy si ale vypěstovala závislost na lehce otupělém stavu, který pro ni představoval krátký únik před tlakem blížících se zkoušek. Podobných případů v Číně přibývá a všímá si jich třeba britská BBC, která ve svém článku změnila jména z důvodu ochrany identity mladistvých.

Siao-mej užívala dva roky velké množství různých léků na předpis. Žádný z nich nebyl předepsaný jí ani nikomu z její rodiny. Všechny kupovala na internetu. „Když jsem byla pod tlakem studia nebo se mi nedařilo u zkoušek, nebo dokonce když jsem se pohádala s rodiči, dala jsem si léky, utíkala jsem před realitou.“

Rozsah tohoto problému je obtížné odhadnout, protože existuje jen málo oficiálních údajů. Je ale natolik vážný, že vláda před dvěma lety zahájila celostátní zátah proti léku proti kašli, který začala užívat Siao-mej. Klasifikovala ho jako psychotropní látku, která je pacientům dostupná pouze na lékařský předpis. To mladým lidem výrazně ztížilo možnost koupit si ho na internetu.

V dubnu letošního roku si úřady všimly, že mladí lidé přešli na jiný lék, a zavedly přísnější kontroly jeho předepisování a výdeje v lékárnách. Přesto tento lék nabídli na internetu novnářům z BBC uživatele oline fóra za pouhých 10 čínských jüanů (v přepočtu zhruba 32 korun) za gram.

Přibývá důkazů o tom, že mladí lidé na celém světě sahají po lécích na předpis, aby se vyrovnali s tlakem a úzkostí, jak si všímá například britský Channel 4. Často je také získávají na dark webu, potom, co jim lékaři přestali předepisovat oficiální a schválené léky proti úzkostem a depresím. Nevědomky přitom kupují pilulky s příměsí vysoce účinných syntetických opioidů ze skupiny nitazenů.

Své zkušenosti má s léky na předpis i Lu Ťing-čchan. Dvaadvacetiletý mladík bojoval s depresemi řadu let. Bylo pro něj těžké odolat euforii, kterou mu přinášelo užívání léků na předpis, a za čtyři roky se předávkoval více než čtyřikrát.

„Ty léky mě dohnaly až na pokraj šílenství. Riskujete, že se propadnete do propasti závislosti a zničíte si zdraví,“ svěřuje se pro BBC. Teď už ale žádné léky nebere a tráví čas na sociálních sítích tím, že přesvědčuje ostatní, aby s nimi vůbec nezačínali. A mladým lidem radí:

„Doufám, že se dokážete postavit životu čelem, aniž byste se museli otupovat léky. Pokud se s nimi předávkováváte, chci vám dodat odvahu přestat. Věřím, že váš život se zlepší. Věřím, že všichni najdete štěstí.“

Jak píše například agentura AP, pod vlivem stále sílícího a mimořádně mohutného přírodního jevu El Niño a klimatické změny způsobené člověkem dosáhla teplota povrchu světových oceánů v pátek a v sobotu 21,1 stupně Celsia. Tím těsně překonala průměrný denní rekord z března 2024, uvedla Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele služby Copernicus.

„Je to další z řady signálů, že náš klimatický systém i oceány jsou pod obrovským tlakem,“ sdělila Burgess. Když se oceán otepluje, stává se kyselejším a obsahuje méně kyslíku, což poškozuje potravinářský průmysl závislý na moři. Mění se také oceánské proudy a vzorce počasí. Bouře tak získávají více energie, což přináší vydatnější srážky.

Vzhledem k tomu, že většinu jižní polokoule tvoří oceán, dosahuje světová teplota povrchu moře obvykle svého vrcholu v březnu a dubnu, kdy tamní léto končí. Letos byl však rekord stanoven už v srpnu. Oceány se proto budou nadále oteplovat, dokud současný jev El Niño nedosáhne svého vrcholu. K tomu by podle ní mělo dojít někdy mezi listopadem a lednem.

Oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla, které v atmosféře zadržují emise skleníkových plynů vyprodukované lidstvem, a to především spalováním fosilních paliv, píše britská BBC. Teplejší voda navíc zvětšuje svůj objem, což vede ke zvedání hladiny moří a vyššímu riziku pobřežních záplav.

Extrémní teplo v oceánech může mít zároveň zničující dopad na mořské biotopy, jako jsou korálové útesy. Rostoucí četnost mořských vln veder už teď podle vědců vyvíjí stále větší tlak na mořské ekosystémy i komunity, které jsou na nich závislé.

Nejtragičtější nehoda se stala o víkendu u Middlesbrough, kde v protisměru jedoucí Volkswagen Passat čelně narazil do policejního auta. Zemřelo všech sedm lidí v obou autech – dva policisté i pět mladých lidí jedoucích proti předpisům, informuje server CNN.

O necelý týden dřív, 16. srpna, zemřelo v Irsku na dálnici M9 pět teenagerů poté, co jejich BMW jedoucí v protisměru narazilo čelně do Hyundaie, píše server Daily Sabah. Ve druhém autě, které mířilo na rodinnou svatbu na letiště, se vážně zranily čtyři osoby včetně sedmiletého chlapce.

Irský policejní šéf Justin Kelly nehodu na M9 popsal jako hrozivou a dodal, že nejhorší na tom je, že se to podle všeho děje kvůli pozornosti na sociálních sítích. A není sám, kdo v tom vidí souvislost.

„Nebezpečná jízda sama o sobě není nic nového, dřív se ale nedala natočit a poslat milionům lidí najednou,“ vysvětluje pro CNN Mary Aiken, profesorka kyberpsychologie na Capital Technology University. Natáčení podle ní řidiči dává pocit odstupu od skutečného nebezpečí – jízda se pro něj mění v jakousi hru, kde lajky a sledující fungují jako okamžitá odměna.

Britská vláda mezitím vyzvala sociální sítě, aby videa oslavující nebezpečnou jízdu mazaly. TikTok tvrdí, že takový obsah odstraňuje a dění kolem nehod sleduje – jen mezi lednem a březnem letos stáhl přes 99 procent obsahu porušujícího pravidla o násilí a trestné činnosti ještě dřív, než ho někdo stihl nahlásit. Podle irského rozhlasu RTÉ přitom letos v Irsku eviduje 62 případů jízdy v protisměru na dálnicích – o 32 procent víc než za stejné období loni.

Tat třeba finský bezpečnostní expert Mikko Hyppönen roky používal nepodporovaného e-mailového klienta Eudora, protože si všiml, že se na něj hackeři přestali soustředit. Sám tomu říká „security by antiquity“. „Většina útočníků chce vydělat, nemá smysl cílit na systém, který používá pár desítek lidí,“ vysvětluje pro BBC.

Podobně přemýšlí třeba i irský letecký úřad, který kvůli rušení GPS signálu záměrně ponechává v provozu staré pozemní radiomajáky, nebo armády, jež se v terénu spoléhají na papírové mapy a kompasy.

Jenže tahle logika funguje jen u techniky, která je natolik stará a neobvyklá, že se hackerům ani nevyplatí ji řešit. U mobilů je to přesně naopak. Čím víc lidí telefon nemá aktualizovaný, tím víc se hackerům vyplatí na něj zaútočit – a přesně to teď dělá škodlivý program DarkSword, jak upozorňuje portál Time.

Nenápadně se nainstaluje do telefonu a bez vědomí majitele z něj vytahuje data. Cílí na iPhony s iOS 18.4 až 18.7, tedy telefony, které lidé sice nezapomněli v šuplíku jako starou Eudoru, ale zároveň je dlouho neaktualizovali. Ohroženo je odhadem 270 milionů zařízení po celém světě, Apple proto radí aktualizovat na iOS 26.3.

Tématu se věnuje server Euronews, který cituje studii Fotocasa Research z první poloviny roku 2026. Podle ní se do obce s méně než 10 000 obyvateli chce přestěhovat až 13 procent Španělů, kteří teď shánějí bydlení. Nejde přitom o důchodce, ale hlavně o pracující lidi kolem 35 let s příjmem 1 000 až 3 000 eur měsíčně, tedy mezi 24 000 a 72 000 korunami. Ceny nemovitostí ve Španělsku totiž za poslední rok vzrostly o 14,7 procent, nájmy o 10,9 procent, zatímco mzdy lidí pod 35 let reálně stagnují.

Že nejde jen o španělskou zvláštnost, potvrzuje zpráva sítě Youth Wiki, která mapuje dostupnost bydlení pro mladé lidi ve 34 evropských zemích. Podle ní žilo v roce 2024 v přelidněných domácnostech 27 procent mladých Evropanů ve věku 15 až 29 let. U těch, kterým hrozí chudoba, to bylo 42 procent. Zpráva označuje bydlení mladých za „sociální krizi“.

A podobně to je i v Praze. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města zvažuje odchod z metropole v příštích pěti letech až třetina jejích obyvatel, nejčastěji mladší ročníky mířící do satelitů jako jsou Kladno nebo Říčany.