Titul Pták roku 2019 má upozornit na ubývání vhodného životního prostředí. Pyšní se jím hrdlička divoká

Hrdlička divoká

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlásila ptákem roku 2019 hrdličku divokou. Štafetu přebírá od sýčka obecného, který ocenění obdržel loni. Titul Pták roku uděluje společnost obvykle opeřencům, kteří jsou veřejnosti dobře známí. Letos ale udělala výjimku. Vyhlášením hrdličky chtějí ornitologové upozornit na ubývání vhodného životního prostředí pro ptáky vlivem intenzivního hospodaření.

„Hrdlička divoká patří mezi rychle ubývající ptačí druhy naší krajiny. Setkat se s tímto plachým opeřencem v přírodě je čím dál větší vzácnost. Udělením titulu Pták roku hrdličce divoké chceme jednak představit veřejnosti tohoto pestrého tažného holoubka, ale také upozornit na nebezpečí, kterým aktuálně čelí,“ vysvětlil ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek webu Birdlife.

V 19. století u nás přitom hrdlička patřila k nejběžnějším ptákům. Svým zpěvem inspirovala i Karla Hynka Máchu, který ji ve verši „hrdliččin zval ku lásce hlas“ obsadil do svého slavného díla Máj. Postupně ale hrdliček v naší krajině ubývá a jejich vrkání je stále vzácnější. „V porovnání s výsledky sčítání na začátku 80. let 20. století ubyla z naší krajiny více než polovina počtu hrdliček. Hlavními příčinami jsou intenzivní zemědělství na hnízdištích i zimovištích a také lov,“ řekl Vermouzek Birdlifu.

Hrdličku divokou bychom si neměli plést s hrdličkou zahradní, která se u nás objevila až v roce 1942. S ní se můžeme v zimě běžně setkat u krmítek. Hrdlička divoká je oproti tomu stěhovavým ptákem. Zimu tráví na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a do Evropy ke hnízdění se vrací obvykle v dubnu. „Hrdlička ke svému životu potřebuje pestrou krajinu s hustými pásy křovin. V krajině s velkými lány bez luk, remízů a keřů nemá příležitost hnízdit. Navíc kvůli používání herbicidů nenajde ani dostatek vhodné potravy v podobě semen. Zásadní pro přežití hrdličky je také zásoba vody, přičemž ta ubývá jednak vysycháním krajiny, ale také odvodňováním polních mokřadů,“ zdůraznil zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník.

Pomoct hrdličce může zlepšení stavu zemědělské krajiny. Ornitologové společně s myslivci proto vydali petici určenou ministrovi zemědělství s názvem Vraťme život do krajiny. Podepsat ji může každý. Hrdličce je také věnováno speciální číslo časopisu Ptačí svět a ornitologové zároveň zvou všechny na 1. května k vycházkám za hrdliččiným zpěvem.

Podívejte se taky na V Evropě rychle ubývají polní ptáci. Mizí celé druhy.

Spustit audio
autor: Vít Voltr
  • V Berlíně možná obnoví modernistický obchodní dům. Místní se ale bojí gentrifikace

    12. listopad 2019
    Hermannplatz Karstadt, obchodní dům Berlín

    Rušné berlínské náměstí Hermannplatz ve čtvrti Kreuzberg v poslední době přitahuje pozornost. Rakouská společnost Signa Holdings chce rozšířit tamní obchodní dům Karstadt. Mnoho místních se však staví proti. Bojí se totiž, že stavba ještě urychlí růst nájmů v okolí a zvýší dopravní zátěž.

    Jak píše americký server CityLab, plán na rozšíření obchodního domu se vymyká klasickému příběhu developer versus místní obyvatelé. Přestavba totiž nebude úplně novým projektem. Ve skutečnosti má jít o téměř identickou kopii původní fasády, o niž Berlín přišel na konci druhé světové války. Stavbu totiž zničila SS, aby se tamní zásoby nedostaly do rukou sovětské armády. Modernistický dům byl vybudován na sklonku 20. let a stal se jednou z ikon města, kterou mnozí postrádají. Radnice městské části, kterou vedou zelení, se však zatím staví proti. Investor se proto rozhodl stavbu přepracovat, aby víc vyhovovala místním potřebám. „Bude ale dobře, pokud se projekt nakonec povolí?“ ptá se autor článku Feargus O'Sullivan. Po estetické stránce by byl dům skvělou připomínkou toho nejlepšího, co vzniklo během krátkého období Výmarské republiky. Co se týče negativ, panuje obava, že by dům ještě urychlil gentrifikaci, která je už teď v Kreuzbergu velkým tématem. Zároveň by se díky němu pravděpodobně zvedly nájmy v okolí. Svými, nejspíš drahými, nájemními cenami by totiž zvýšil cenovou hladinu. Podle webu berlínského a braniborského veřejnoprávního rozhlasu RBB má projekt podporu starosty Berlína Michaela Müllera. Spolu s ochotou developera ke kompromisům a částkou, kterou se chystá utratit, to tedy vypadá, že dům skutečně bude postaven. Zůstává však otázkou, co Berlínu přinese.

    Přečtěte si taky „Běž domů, Google!“ Berlínský Kreuzberg protestuje proti nové budově společnosti.

  • Novozélandským ptákem roku je nespolečenský tučňák hoiho. Hrozí mu vyhynutí

    11. listopad 2019
    Tučňák hoiho žlutooký

    Nespolečenský tučňák, který se dorozumívá řvaním, vyhrál novozélandskou anketu o ptáka roku. Vítězství tučňáka hoiho, jenž je znám i jako tučňák žlutooký, však podtrhlo smutný fakt: počet hlasů, které obdržel, je vyšší než jeho počty na Novém Zélandu.

    Vítězný pták je charismatickým, překrásným a dle zooložky Yolandy van Heezik skutečně „velkolepým druhem tučňáka“. Pokud se tento druh nezačne účinně chránit, je podle ní možné, že do třiceti let vymizí z Nového Zélandu. Pondělní vítězství, jak píše server britského deníku The Guardian, je první, které za 14 let existence žebříčku získal mořský pták. Hoiho obdržel celkem 12 022 z 43 460 ověřených hlasů. Na Novém Zélandu přitom žije pouze 225 párů. „Jde o velmi nespolečenský druh, který nehnízdí v blízkosti dalších tučňáků,“ říká mluvčí volebního týmu a student zoologie Thor Elley. K partnerům je však váže hluboká láska. „Když se opět shledají, štěstím z toho řvou,“ dodává van Heezik. Každoroční soutěž je brána velmi vážně, což dokazuje i to, že volební týmy nechaly ve velkých městech vylepit plakáty a billboardy se svými kandidáty. Navíc byla vůbec poprvé ověřována totožnost voličů jako u opravdových voleb. V minulosti totiž došlo k několika pokusům o manipulaci soutěže.

    Přečtěte si taky Na červeném seznamu je přes 105 000 ohrožených druhů. Třetině z nich hrozí vyhynutí.

  • Čtvrtina mladých Rusů neví o pádu Berlínské zdi. Celkově o něm podle průzkumu neví 12 % Rusů

    11. listopad 2019
    Berlínská zeď

    Více než čtvrtina mladých Rusů nikdy neslyšela o pádu Berlínské zdi. Tvrdí to nezávislá sociologická společnost Centrum Levada. Pád zdi, která Berlín rozdělovala na západní a východní část, začal 9. listopadu 1989. I díky tomu východní Němci znovu nabyli svobody a celá země se následně sjednotila.

    Podle ruského serveru The Moscow Times 28 % respondentů ve věku od 18 do 24 let uvedlo, že slyší o pádu Berlínské zdi poprvé až od výzkumníků. Stejně odpovědělo i 19 % účastníků průzkumu mezi 25 až 39 lety. Celkově, napříč všemi věkovými skupinami, o pádu zdi neslyšelo 12 % lidí. Zbývajících 88 % sdělilo, že mají detailní či obecné znalosti o této přelomové události. „Historické povědomí slábne a je nahrazováno mytologií,“ uvedl Andrej Kolešnikov z moskevské pobočky Carnegie Center. Jak dále píší The Moscow Times, většina z mladých lidí (54 %) uvedla, že se o pád zdi nezajímají. Třicet dva procent jej vnímá pozitivně, mezi všemi věkovými skupinami to bylo 43 %. V průzkumu odpovědělo 1 616 respondentů z padesáti ruských regionů. Jak píše web BBC, k pádu Berlínské zdi přispěla i náhoda. Jeden z východoněmeckých politiků Günter Schabowski zmateně v televizním vysílání prohlásil, že je hranice mezi východním a západním Berlínem s okamžitou platností otevřena. Zástupy Berlíňanů pak vzaly zeď útokem. Díky rozhodnutí důstojníka pohraniční stráže Haralda Jägera nezačali pohraničníci na lidi střílet a dovolili lidem přejít na Západ. Tím začala demolice zdi, která rozdělovala Berlín i celou zemi na dvě nepřátelské půlky.

    Přečtěte si taky Lidé z postkomunistických zemí se třicet let od roku 1989 bojí o demokracii, vyplývá z průzkumu.

  • Vědci ze švédské univerzity přišli na způsob, jak uložit sluneční energii

    8. listopad 2019
    Solární panely

    Švédští vědci z Chalmers University of Technology přišli na způsob, jak uložit a pak ve formě tepla vydat solární energii. Právě levné a dostupné ukládání energie ze slunečních paprsků je přitom dlouhodobý problém. Pro svou technologii teď vědci hledají další investory.

    Vědce vede čtyřicetiletý profesor Kasper Moth-Poulsen, který svůj projekt představil už na konci července. Jeho tým musel vyřešit hned několik problémů. Kromě toho, jak energii uložit, to bylo především její opětovné vydání. Vědci z tohoto důvodu vytvořili molekulu složenou z vodíku, dusíku a uhlíku. Po zásahu sluncem dokáže molekula solární energii udržet až několik let. Vytvoření této molekuly trvalo téměř deset let a přišlo na kolem dvou a půl milionu dolarů. Molekula sice zatím energii uvolňuje jen ve formě tepla, Moth-Poulsen ale věří, že je jen otázka času, než přijde i na způsob, jak pomocí molekuly produkovat elektřinu. Zatím se jeho týmu podařilo z molekuly vytvořit aplikovatelnou vrstvu, která může ekologicky vytápět rodinné domy nebo auta. Investory, kteří by z jeho technologie pomohli vytvořit komerční produkt, ale stále hledá.

  • Která města jsou nejzelenější na světě? Tampa, Singapur nebo Oslo

    8. listopad 2019
    Tampa

    Městská zeleň je v posledních letech stále důležitější pro rozvoj měst. Kromě estetické stránky výrazně napomáhá k ochlazení v letních měsících. Vědci z Massachusettského technologického institutu se proto rozhodli změřit, které město má stromů nejvíc.

    Oproti podobným výzkumům vykazuje ten realizovaný MIT řadu změn. Tou nejpodstatnější je způsob měření. Vědci totiž vytvořili takzvaný Green view index. Používají k tomu záznamy z Google Street View. Pomocí něho měří, kolik procent pohledu z výšky lidských očí zabírají stromy. Z této analýzy vyšlo, že městem s největším pokrytím zeleně je Tampa v americké Floridě, kde průměrně stromy blokují 36 procent pohledu z výšky očí. Na druhém místě se umístil Singapur a třetí je norské Oslo.
    Vědci z MIT zatím vybrali ke zkoumání jen 27 měst z celého světa. Všechna data ale uvolnili online a vypočítat si počet zeleně ve svém městě tak může teoreticky kdokoliv. Způsob, jakým množství městské zeleně zkoumal tým z MIT, ale není jediný a z každého vychází jiné výsledky. Například při využití satelitních snímků je s téměř 40% pokrytím na prvním místě New York. Německá města naopak vychází nejlépe ve studii, která se zaměřuje na blízkost a dostupnost zelených ploch. Studie má podle článku deníku The Guardian upozornit na důležitost stromů pro naši budoucnost a zvýšit i zájem o sázení stromů. To ale není zcela levná záležitost. Jen do roku 2017 na to například Čína vydala 100 miliard dolarů.

    Přečtěte si taky Skoro 57 % území Prahy tvoří zeleň. České hlavní město je na prvním místě Green Cities Indexu.

  • Nejen Univerzita Karlova. Podle britských poslanců Čína ovlivňuje i vysoké školy ve Velké Británii

    8. listopad 2019
    Knihovana La Trobe v Austrálii

    Univerzity nedostatečně reagují na zvyšující se nebezpečí ze strany Číny a dalších autoritářských režimů ovlivnit akademickou svobodu. Tak zní závěr britské poslanecké komise pro zahraniční styky.

    Podle ní má Čína zájem především na ovlivnění toho, co se vyučuje a co na univerzitách zkoumají. Komise podle svých závěrů našla alarmující množství důkazů o čínském ovlivňování kampusů a univerzit, píše deník The Guardian. Na řízení akcí se má navíc podílet i čínská ambasáda v Londýně. Jako příklad narušení akademických svobod komise uvádí případ ujgurské muslimky Ayeshagul Nur Ibrahímové. Ta se veřejně vyjadřovala o Číně negativně a během studií v Británii byla sledována čínskými úřady. Její rodina v Číně pak měla být perzekvována. Komise si ve své zprávě všímá i role představitelů čínských Konfuciových institutů. Ti například v rámci akademické konference zablokovali studie, které zmiňovaly Tchaj-wan. Konfuciovy instituty, které mají oficiálně fungovat jako most k čínské kultuře, se pod kritiku dostávají už poněkolikáté. Například v Austrálii je proti nim dokonce vedeno vyšetřování. Konfuciův institut funguje i v Česku, kde má dvě pobočky – v Praze a v Olomouci. Před jeho aktivitami v Česku varuje i Bezpečnostní informační služba. To, že čínské vlivy v Česku působí, ukázal nedávno i příklad Univerzity Karlovy. Kvůli spornému financování česko-čínských konferencí v minulých dnech univerzita propustila hned tři zaměstnance, včetně tajemníka Česko-čínského centra Miloše Balabána.

  • Mileniálové jsou odsouzení být nemocnější a umřít dřív než předchozí generace

    7. listopad 2019
    Nemocný mileniál

    Podle nejnovější rozsáhlé analýzy organizace Blue Cross Blue Shield, která sdružuje čtyři desítky amerických zdravotních pojišťoven, čeká většinu mileniálů v příštích deseti letech radikální zhoršení jejich zdraví a velké výdaje za zdravotní péči.

    Data z Blue Cross Blue Shield, Amerického národního institutu veřejného zdraví i dřívější zdravotní studie shodně předpovídají, že lidé narození v 80. letech minulého století mají třikrát větší pravděpodobnost, že budou nemocní a zemřou mladší než předchozí generace, takzvaná generace X. Zároveň za zdravotní péči utratí o třetinu víc peněz a kvůli větší nemocnosti přijdou ročně na výdělku asi o 4 500 dolarů. Podle analytiků procházejí mileniálové něčím, čemu se říká zdravotní šok, což se dá srovnat s dopady války ve Vietnamu nebo s krizí celosvětového šíření HIV a AIDS. Jen dnešní mladé lidi v bezprecedentní míře ohrožují deprese, hyperaktivita, úzkosti a zneužívání návykových látek. Podle amerického zpravodajského serveru Vice vzrostl mezi mileniály v letech 2014 až 2017 výskyt deprese a hyperaktivity o 30 procent. A ve srovnání s předchozí generací je taky o třetinu míň pravděpodobné, že zemřou na obvyklé věci, jako jsou srdeční choroby nebo rakovina, mnohem pravděpodobnější je pro ně sebevražda nebo náhodné předávkování. I když jsou mladí lidé v lepší fyzické kondici než jejich rodiče a víc o svoje zdraví pečují, úzkosti a další zmíněné problémy jejich výhody spolehlivě mažou. Podle analytiků jsou problémem i investice do zdraví, které mladé lidi zatěžují a stresují a způsobují, že vlastně moc zdraví nejsou.

    Poslechněte si taky novou podcastovou sérii Radia Wave Moje terapie, která přibližuje různé podoby terapie.

  • Hotely vás v rámci Barter Weeku ubytují zdarma výměnou za vaše dovednosti

    7. listopad 2019
    Jurta v Mongolsku

    Do druhého mezinárodního Barter Weeku, tedy tematického týdne, kdy lidé celého světa vyměňují své dovednosti za ubytování v hotelech a hostelech, se přihlásilo víc než šest stovek ubytovacích zařízení po celém světě.

    Od 18. do 24. listopadu nabízejí bezplatné ubytování výměnou za zboží nebo dovednosti cestovatelů. Hostitelé na webu registrují svá přání, která sahají od truhlářských a dekoračních prací po znalost sociálních sítí a webových stránek, a vyzývají potenciální hosty, ať nabídnou, s čím můžou pomoct. Ekofarma v Bulharsku shání truhláře, aby pomohl vybudovat místnost podle pravidel reiki, lázeňský rezort na Srí Lance hledá odborníka na optimalizaci internetového vyhledávání, zatímco penzion v britském Torbay shání malíře pokojů. Jak píše zpravodajský server The Guardian, ubytovací zařízení nepoptávají jen dovednosti, B&B v Turíně shání zachovalé dětské knihy, moskevský hostel by rád vyměnil ubytování za deskové hry a provozovatelé jurty v Mongolsku doufají, že v rámci Barter Weeku dostanou zánovní počítač. Barter Week je sesterským programem italského výměnného týdne, který funguje už jedenáct let. Na jeho seznamu je 900 ubytovacích zařízení.

  • Jednoduchý krevní test najde rakovinu prsu pět let předtím, než skutečně propukne

    7. listopad 2019
    Kapka krve

    Lékaři by mohli rakovinu prsu u pacientů rozpoznat už pět let předtím, než se objeví její klinické příznaky. A to pomocí krevního testu, který zachytí imunitní reakci těla na proteiny produkované nádorovými buňkami.

    Podle nového výzkumu vědců z University of Nottingham, o kterém informoval britský deník Guardian, jsou tyto rané protilátky spolehlivým identifikátorem budoucího nádorového bujení. „Výsledky naší studie ukázaly, že nalezením těchto protilátek jsme schopni rozpoznat rakovinu s dostatečnou přesností,“ říká členka univerzitního týmu Daniyah Alfattani. Vědci v pilotní studii testovali necelé dvě stovky pacientů. Aby dokázali svoji metodu zpřesnit, čeká je teď studie s dalšími osmi stovkami lidí, během které by rozpoznávání autoimunitní reakce na rakovinový protein chtěli tříbit. Výsledky jsou podle nich už teď velmi povzbudivé, a jak uvádí server Good News Network, test by mohl být lékařům k dispozici asi za čtyři nebo pět let. Skotští vědci zkoušejí podobný test na včasné odhalení rakoviny plic, do studie se zapojilo 12 tisíc kuřáků. Ti, kteří mají výskyt protilátek pozitivní, pravidelně chodí na CT plic, aby lékaři rakovinu, která se u nich chystá propuknout, zachytili v raném stádiu, kdy je větší naděje na uzdravení.

    Přečtěte si taky Britský designér vynalezl samotestovací sadu pro virus HIV vyrobenou z recyklovaného plastu.