Transformers 2: Tuny nudného kovošrotu
Očekávaný největší hit letošní filmové sezóny přichází do kin: druhý díl výpravné sci-fi podívané Tranformers hodlá diváky ohromit ještě větší porcí digitálních efektů a pubertálních vtípků než jeho úspěšný předchůdce. Nabídne nový snímek Michaela Baye dobrou zábavu i těm, které nedojímají mluvící auta a sošná Megan Fox?
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Pokud je v současném Hollywoodu třeba vyhodit do vzduchu něco opravdu velkého, jsou po ruce dva odborníci. Mistr na zkázu světa všeho druhu Roland Emmerich a milovník létajících aut a betonových tubusů Michael Bay. Druhý jmenovaný disponuje těžko měřitelnou schopností natočit dokonalý blockbuster, který osloví jednodušší diváky a přitom neurazí ani náročnější publikum. Dokonalým příkladem byli první Transformers. Příběh mimozemských robotů, kteří si na planetě Zemi vyřizují účty v přestrojení za automobily, sice neměl ani zbla rozumu, každopádně byl celkem vtipný a na poměry Michaela Baye v mezích možností uměřený.
Po zdrcujícím úspěchu jedničky nebylo nejmenších pochyb o tom, že přijde dobrodružství číslo dvě. A že, jak bývá u Baye dobrým zvykem, bude mít všeho dvakrát tolik. Film Transformers: Pomsta poražených se pokouší divákovi utrhnout čelist tam, kde mu při sledování jedničky jen lehce poklesla. Zápletka se ani netají tím, že má vytvořit chatrné oslí můstky mezi velkolepými bitkami robotických monster. Její nelogičnost a prostoduchost ovšem přesahuje i tradičně benevolentní měřítka letních popcornových podívaných. Pokus vdechnout původně umělohmotným hračkám pro děti nádech osudovosti vrcholí až nechtěnou sebeparodií, při které už lehce pozvednuté obočí nestačí. Snaha zavděčit se všem, včetně milovníků propracovaných akčních mytologií, vyústí do paradoxního stavu, kdy je všeho moc a nic není dotažené pořádně do konce.
Michael Bay miluje monstrózní akci, při které je celé plátno v jednom plameni a vzduchem poletují tuny šrotu. Už prvním Transformerům vyčítali někteří chaotičnost akčních sekvencí. Druhý díl vzhledem k přebujelé megalománii trpí úplně stejným nešvarem. Většina dvou a půl hodinové stopáže je napěchována potyčkami a explozemi, které záhy při vší trikové dokonalosti ztrácejí smysl. Není o co se bát a komu držet palce. Dojde i na Bayovy nepostradatelné sekvence, které nechtěně svou plakátovou patetičností připomenou Top Gun a samozřejmě na svůdnou sexbombu Megan Fox, jejíž figurální propojení s rychlými auty zavání ulepenými časopisy z pánských toalet. A pro nejmenší tu máme hromadu malých štěbetajících robůtků, kteří se budou skvěle prodávat jako bonus k dětským menu v restauracích rychlého občerstvení. Bay je zkrátka rozený obchodník, škoda, že občas zapomíná i na filmařskou stránku věci.
Transformers: Pomsta poražených chce každé divácké skupině nabídnout kus zábavy, ale míra a překvapivost jedničky jsou ty tam. Zbývá několik více méně solidních skečů, které přinášejí alespoň závan nadhledu, několik úchvatných trikových záběrů a samozřejmě celá řada mluvících míchaček na beton, které huhlají o osudu a prokleté povaze lidstva. Příznivci režisérových šlágrů budou dozajista spokojeni, člověk, kterému nestačí ke štěstí explodující Údolí králů a hláškující černoši, odejde z kina zlostně prázdný.
V porovnání s dosud největší akční peckou sezóny, Abramsovým Star Trekem, dostávají přerostlí roboti opravdu slušnou sadu na všech frontách.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
