Třikrát Jan Komárek
Sdružení NANOHACH uvede v únoru trojici představení. Dvě tanečně-pohybová sóla a jeden "obrazový duet", jsou večerem estetiky a scénického vidění režiséra a lighting designéra Jana Komárka, propojeného s cítěním a pohybovým umem Jana Malíka a Andrey Miltnerové. Společným jmenovatelem je téma "odcházení".
Horizontální tanec
Precizně komponované taneční sólo s prvky barokní gestiky a silným, dramatickým podtextem, na téma proměny a pomíjivosti krásy, které místy působí téměř jako animace "starého obrazu".
Režie, světelný design: Jan Komárek
Interpretace: Andrea Miltner
DerBrouk
Tanec pro jednoho muže, jeden stůl, jednu židli, jedno světlo a jeden zvuk.
Tématem je vzdálená reflexe na Kafkovu Proměnu a tím také na poměrně nejistou existenci člověka v jím vytvořeném světě. Polonahé tělo a jeho tápající cesta po desce stolu, osvětlené jedinou žárovkou, obklopené "neznámým vesmírem", které k nám s urputností a naléhavosti obrazu Francise Bacona promlouvá o základním postavení člověka ve světě: o křehkosti, pomíjivosti a nepředvídatelnosti své existence... DeRbrouk "in process" získal v prosinci 2007 zvláštní ocenění na choreografické přehlídce v Chocni.
Režie, světelný design: Jan Komárek
Choreografie, interpretace: Jan Malík
Tanec magnetické baleríny
Jemné alternativní sólo pro velkou a malou baletku.
Duet, který není duetem.. Malá a velká baletka, každá uzavřena ve svém světě světelného čtverce. Tyto světy se v určitých znacích setkávají a "soucítí"... Výsledkem je poetická koexistence pohybu a dění v "posunutém" čase a jeho zdánlivě náhodné prolínání.
Režie a světelný design: Jan Komárek
Tvorba a interpretace: Andrea Miltner a Johanka Víchová
Jan Komárek
Studoval UMPRUM-propagační grafiku. Školu nedokončil. Působil jako elév na předškolní praxi v loutkovém divadle Drak v Hradci Králové a v roce 1983 odešel do Francie, kde pracoval jako řidič sanitky a klaun. V roce 1985 odešel do Kanady, založil SOUND IMAGE THEATRE - autorské, výtvarné, pohybové divadlo. Vytvořil asi 20 představení, působil jako světelný designer pro divadelní a taneční soubory v Torontu a Montrealu (Dada Camera, Lucie Gregoire dance, Moonhorse dance company, Le Theatre Quat Sous, Marie Josee Chartier dance, Linda Griffiths, ad.). Získal několik prestižních cen Dora Mavor Moore za režii a světelný design.
V roce 2001 se vrací zpět do Prahy. Spolupracuje s alternativní taneční scénou jako režisér, choreograf a světelný designer. Vytvořil vlastní představení "Metamorphosis of a shadow", "Stíny snů", "Prostory ve tmě", "Das martyrium", "Stíny soch", "Tanec papírových tanečnic", "Tanec o smrti" a "Memento mori", která uvedl v pražských divadlech Minor, Alfréd ve dvoře, Ponec, Duncan Centre, dále v divadle 29 Pardubice, na festivalu na zámku Kuks ad. Dále se podílel na projektech Pierra Nadauda, Marie Kinski, Dory Hoštové a Berrak Yedek.
Nyní připravuje tanečně-pohybové představení v Českém muzeu hudby v Praze.
Jan Malík
Narodil se v Ostravě. V letech 1981-2005 byl členem Souboru písní a tanců Rokycany, který současně od roku 1996 umělecky a choreograficky směřoval. Absolvoval Konzervatoř Duncan centre (1999). Již během studií se interpretačně podílel na mnoha představeních. Od roku 1999 je na volné noze - tanečník, producent a koordinátor projektů současného tance. V období 1999-2003 jako tanečník externě spolupracoval se Státní operou Praha ( díla Petra Tyce a Petry Hauerové ). Dva roky byl členem Laroque Dance Company Helene Weinzierel v Rakousku (2003-2004). Také se podílel na pohybové spolupráci v Divadle Minor Praha a Klicperovo divadle v Hradci Králové. Vedle toho se dále věnuje práci a studiu českého folklóru. Jako choreograf spolupracuje s Vojenským uměleckým souborem Ondráš v Brně a vyučuje lidový tanec na Vyšší odborné škole herecké v Praze, Konzervatoři Duncan centre a dalších místech ČR.
Je zakládajícím členem NANOHACH o.s. (2004). Kromě umění se věnuje produkci a managementu - organizačně zaštítil vznik všech představení skupiny NANOHACH, stará se o jejich pravidelné uvádění v ČR a v zahraničí.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka