Trojrecenze Případu pro exorcistu: Hřebejk natočil seriálovou guilty pleasure

9. leden 2015
03289397.png

„Případ pro exorcistu je nápaditě vyprávěný detektivní příběh se záhadou, rámovaný autentickým a realistickým vykreslením práce kriminalistů a okořeněný jemným humorem a ironií,“ popisuje Případ pro exorcistu web České televize. První ze tří dílů vysílá ČT v neděli 11. ledna ve 20:00. Následující kolektivní recenze shrnuje dojmy ze seriálu hned tří členů redakce.

Vít Schmarc: Prvoplánové fóry o fízlech, kteří nenávidí „ženy, buzny, lesby, komouše a všechny“

Jsem posedlý myšlenkou, že česká televizní detektivka je cosi ďábelsky pitomého, nedomyšleného, polovičatého. Hřebejkův tříhodinový exorcismus na tom nic nezmění, jednoduše proto, že pokud v něm budete hledat dotažený koncept, plastické charaktery, aktuální přesahy a strhující strukturu vyšetřování, zemřete vyčerpáním. Galerie logických přešlapů, nefunkčních výpustek / nikam nevedoucí doslovnosti, žánrových piruet zakončených pádem na obličej, nevyhraněného střídání přístupů, surreálně laděné hudby a dramaturgických podklouznutí nicméně výrazně vybočuje tím, že je místy nefalšovaně zábavná.

Čtěte také

Hřebejk a spol. zjevně neznají fenomén Quality TV jen z doslechu, takže se pokouší vytvořit jeho drzý klon v české policejní poetice „rohlíky a turek“. Nejsem úplně schopen rozeznat, kdy je absurdita nekonečných přesunů a trýznivě bezobsažných dialogů cílená, do jaké míry je záměrem, že si detektivové místo vyšetřování vyměňují Jarchovského „hit/miss“ kolekce perlivých hlášek. Jsem ale schopen rozeznat, že se klasická detektivní východiska a ironické ambice tlučou. Případ pro exorcistu působí jako zaostalý bráška Dumontovy rafinované retardační krimi Malej Quinquin, kde místo postižených hrají známí čeští herci a nekontrolované tiky mají místo komisaře sami tvůrci.

03289396.png

Čeká nás typicky jalová česká řachanda, alibistické pomrkávání a neochota dotáhnout provokativnost dál než k prvoplánovým fórům o fízlech, kteří nenávidí „ženy, buzny, lesby, komouše, všechny“, prostě veškeré důvody, proč seriálům České televize smrdí nohy. V Hřebejkově podání je tohle všechno o poznání snesitelnější než třeba mrtvolně toporné Vraždy v kruhu nebo prázdný exhibicionismus Clony i proto, že tu najdeme slušný potenciál provinilých diváckých radovánek a jógy smíchu (až výsměchu). Případ pro exorcistu je jednoduše seriálovou obdobou Krásna nebo Díry u Hanušovic. Trochu dál, trochu poučeněji, trochu lépe, ale pořád po kolena v... blátě.

03289394.png

Šimon Holý: Dlouho jsem se nebavil u filmu, který je fakticky tak nesoudržný a nefunkční

Televizní série Případ pro exorcistu je pro mě ojedinělá nejen jako televizní počin v rámci toho, co obyčejně vzniká na české televizní scéně, ale i jako filmový zážitek – už dlouho jsem se tolik nebavil upřímně u věci, která je fakticky tak nesoudržná a nefunkční. Scénář, ve kterém i obyčejný divák nalezne děr jak v ementálu, pak nevytáhne z hlubin ani šíleně zvolená hudba (motiv „Řachanda“ chci jako budík do mobilu), ani práce kameramana, který nesjednotil nijak výrazně vizuální styl.

Chvíli tak vidíme severské drama vinterbergovského ražení, následované výjevem z dokumentu BBC, které zakončí situace z tradičního českého realistického snímku posledních let. Přese všechno tu jsou momenty, kdy se Hřebejk do žánru a do tempa trefí, stejně jako herci, kteří rozhodně uhráli, co mohli. Hlavně Klára Melíšková předvádí skvělý výkon a i možná díky ní se podívám ze zvědavosti na další řady případů Detektivů od Nejsvětější Trojice.

03289395.png

Táňa Zabloudilová: Tvůrci by možná potřebovali podobnou radu, jako dostal Ben Stiller v Tropické bouři: Never Go Full Retard

Několikátý pokus natočit severskou detektivku po česku, tentokrát šmrncnutou groteskností odkoukanou z Malého Quinquina. Urputná snaha sloučit nápodobu současných trendů odjinud a českých jistot, jako je hláškující Miroslav Krobot, dala vzniknout třem epizodám, ve kterých je čemu se smát, je ale těžké rozpoznat, co všechno Hřebejk s Jarchovským skutečně mysleli jako fór.

První ze tří dílů vysílá Česká televize v neděli 11. ledna ve 20:00.

Herci v čele s Klárou Melíškovou hrají výborně, scénář oscilující mezi užvaněností a přílišnou útržkovitostí jim ale mnoho nedovolí. Na rozdíl od většiny současných kvalitních seriálů chybí Případu pro exorcistu vícerozměrné postavy, kterým se dá rozumět. Místo toho policejní služebnu zalidňuje šaškující velitel, dobromyslná major Výrová a neurčitý Mráz, o nichž si nejde nic myslet. Střídání temných tónů a grotesky skřípe, míra retardovanosti překračuje meze. Po třech hodinách úmyslných i neúmyslných vtipů, groteskností, logických děr a neobratností zakončuje seriál „coenovský“ moment vyšetřující major Výrové, která se „bojí, že zlo dřímá v každém z nás“. Tvůrčí duo by možná potřebovalo podobnou radu, jako dostal Ben Stiller v Tropické bouři ohledně hraní retardovaných postav: Never Go Full Retard.

Spustit audio
autoři: Vít Schmarc, Táňa Zabloudilová, Šimon Holý