Tryzna za Jana Palacha v Aeru
16. ledna roku 1969 se na Václavském náměstí v Praze upálil Jan Palach. 21 letý student filosofie svým činem vyjádřil protest proti sovětské okupaci Československa. Před Národním muzeem se Palach polil hořlavinou, pak škrtl zápalkou a rozběhl se dolů po Václavském náměstí. Na následky hlubokých popálenin zemřel v nemocnici o tři dny později.
Promítání dokumentárního filmu Tryzna a působivý undergroundový film Miroslava Bambuška, Jan Hus - mše za tři mrtvé muže si pro připomínku tragické smrti Jana Palacha zvolilo kino Aero.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU POZVÁNKU!
Čin Jana Palacha ve své době silně otřásl mnoha lidmi nejen v Československu. Jeho pohřeb, 25. ledna 1969, se stal manifestací odporu proti komunistickému režimu. V dalších dnech se pak pokusili upálit další mladí lidé, například Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka nebo Blanka Nacházelová. Někteří pokus o sebeupálení přežili, jiní ne. Atmosféru doby a sociopolitický kontext Palachova činu připomene v 19. ledna, v Aeru dokument Tryzna. Shrnuje události předcházející manifestačnímu pohřbu Jana Palacha, doplněné výpověďmi významných osobností politického, hospodářského i kulturního života. Podává sugestivní zprávu o šoku a smutku, který zasáhl celou společnost.
Demonstrativní sebevražda je extrémní čin, který nemusí vzbuzovat jen soucit a solidaritu. Velmi snadno může být společností přijata jako zavrženíhodný projev vyšinutého exhibicionisty. Podobným způsobem se také o události vyjadřovala dobová československá média kontrolovaná vládnoucí komunistickou mocí. I přesto byl většinou společnosti Palachův čin interpretován jinak. Jako akt extrémní a šokující, ale pochopitelný a pro člověka určitých morálních zásad a přesvědčení v dané situaci nevyhnutelný. Jan Palach se stal mučedníkem, který zemřel, aby upozornil na pravdu, které bytostně věřil.
Na souvislost smrti upálením pro vlastní přesvědčení navazuje i druhý film, který se bude v Aeru promítat, Jan Hus - mše za tři mrtvé muže. V působivém expresivním snímku Miroslava Bambuška se Jan Hus objevuje jako bolestná otázka, která k nám prostupuje ze středověku. Film poukazuje na osudy tří mužů - Angličana Grahama Bamforda, Němce Oskara Brüsewitze a Poláka Ryszarda Siwiece, kteří se podobně jako Jan Palach pokusili svými hořícími těly vrátit lidem pocit zodpovědnosti a cti. Nejen na české poměry mimořádný film se syrovou punkovou estetikou a zvukem je silným zážitkem, který vyvolává mnoho palčivých a důležitých otázek.
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s tvůrci filmu Jan Hus - mše za tři mrtvé muže z Odpolední session
Projekce filmů Tryzna a Jan Hus začne v Aeru od 20:30. Po projekci zahrají na syntenzátory a jiné nástroje Petr Kofroň, P. Krušelnický a Formace DKOV. Součástí večera bude i živé vaření.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
