Ukrutně šťastni míří do českých kin
V červnu získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech hlavní cenu Křišťálový Glóbus, počátkem října vstupuje do českých kin. Je jedním z nejvýraznějších dánských filmů posledních let, přesto ho ale zaručeně stráví všechny kategorie diváků. Řeč je samozřejmě o snímku režiséra Henrika Rubena Genze Ukrutně šťastni.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Policista Robert je za trest na čas přeložen do malého městečka v zastrčeném koutě jižního Jutska. Oproti svému původnímu záměru odsloužit si trest co nejrychleji, držet se příruček a nenechat si nic líbit, se zakrátko zaplétá do složitých vztahů mezi místními obyvateli. Jejich postavy jsou ve filmu vykresleny jako panoptikum podivných, neodhadnutelných individuí, s nimiž, jak Robert později zjistí, není radno přijít do konfliktu. Stejně nepředvídatelný jako většina postav je i žánrově velmi široký děj filmu, který se pohybuje mezi románem, dramatem, westernem a místy sklouzává i k šílenému absurdnímu dramatu. A tak člověka po několika úvodních "zvykacích" scénách nepřekvapí naprosto neočekávaná milostná scéna, vražda, ani bizarní, otřesné a zároveň úsměvné rozřešení celého filmu. Jak jsem v úvodu řekla, Ukrutně šťastni zabaví masy průměrných diváků, i ty nejnáročnější filmové fajnšmekry. Každý si najde něco, ať už to bude ujetá scéna schovávání a hledání mrtvoly v močálu, nebo třeba jen znepokojující atmosféra filmu, která citlivě snoubí chladnou severskou poetiku i nervózně narůstající šílenství.
Další, na co ve svém výčtu kvalit snímku Ukrutně šťastni, nemohu zapomenout je obsazení a herecké výkony. Brilantní je zejména hlavní představitel Jakob Cedergren, jehož k dokonalosti dotažený herecký minimalismus je téměř přírodním úkazem. Uzavřená, lehce podivínská postava Roberta tak přesvědčivým ztvárněním získává na rozporuplnosti a životnosti. Za zmínku stojí i neotřelé záběry, naznačující, že kameraman Jorgen Johansson je tak trochu hračička a při natáčení se zřejmě musel držet na uzdě. Přesto se mu do snímku podařilo dostat zajímavé pohledy, nenásilně dotvářející citlivou práci herců i náladové záběry krajiny, přispívající v kombinaci s neuvěřitelnými scénami k lehce psychopatické atmosféře některých pasáží.
Jedna z mála věcí, která se dánskému filmu Ukrutně šťastni vyčítá, je místy pomalu odsýpající tempo. Podle mého názoru však méně akční momenty jen umocňují tragikomičnost šílených a neočekávaných scén, která po nich zpravidla následují. Multižánrovému snímku oceněném hlavní cenou na festivalu v Karlových Varech se jen těžko něco vytýká. Ostatně, jestli mým chvalozpěvům nevěříte, běžte se přesvědčit do kina. Pokud budou Ukrutně šťastni zakrátko patřit mezi filmovou klasiku, alespoň se budete moci chlubit, že vy už jste je viděli.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
