Ulver, norští vlci v Akropoli
Ulver, neboli Vlci. Norská trojice, nedávno rozšířená o dalšího stálého člena, jímž je anglický skladatel Daniel O´Sullivan, vzešla z kontroverzní black metalové scény (vzpomínáte si třeba na Varga Vikernese, který byl loni propuštěn z vězení, kde strávil 16 let za vraždu kytaristy z kapely Mayhem a za vypálení několika katolických kostelů?).
Ulver se po prvních albech, kterým se souhrnně přezdívá Black Metal Trilogy, nicméně začali od těchto kořenů čím dál víc vzdalovat, a to hned několika směry. Do svého výrazu zapracovali prvky drum´n´bassu, noiseu, industriálu, ambientu a avant-rocku a do světa vypustili ambiciózní dvojalbum Themes from William Blake's The Marriage of Heaven and Hell inspirované básní slavného mystika. V bookletu se dokonce od "takzvané black metalové scény" výslovně distancovali. Ale nedosti na tom. Ulver na svých dalších albech dokázali, že jsou schopni napsat neoklasickou akustickou kompozici, minimalistickou glitchovou skládačku, atmosférickou filmovou hudbu nebo vystřihnout uhrančivé triphopové číslo, když se jim chce. Jejich univerzálnost a soustavné hledání nových poloh je řadí mezi ikony nejen norského hudebního undergroundu.
Kuriozitou je, že během prvních patnácti let své existence Ulver vůbec nekoncertovali. Jejich první živé vystoupení proběhlo loni v květnu na literárním festivalu v Lillehammeru. Hned druhý koncert se pak shodou okolností konal na festivalu právě v Česku.
Ani předskokan Ulver by neměl být o nic míň impozantní. Je jím hypnotický projekt Void of Voices legendárního zvracíře Attily Csihara. Tento frontman kapel Tormentor a Mayhem (kde mimochodem začal zpívat poté, co se původní zpěvák Dead, ehm, učinil skutečně mrtvým) nedávno temně zazářil třeba na posledním albu radikálních dronistů Sunn o))), s nimiž dlouhodobě spolupracuje.
Void of Voices a Ulver, Palác Akropolis, neděle 21. února.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
