Umělec Mark Farid chce žít měsíc v cizí realitě

Mezi sípavými nádechy Vader pochválil nedávné hlasování rady o prodloužení smlouvy se sledovací společností Flock Safety. V poslední době ve Spojených státech roste počet případů, kdy policisté nástroje společnosti zneužívají. Analýza zdrojového kódu nového nástroje s umělou inteligencí, který už některá policejní oddělení využívají, navíc podle magazínu WIRED jasně ukázala, že systém sleduje mnohem více než jen registrační značky vozidel.

„Císař je fanouškem systému Flock. A my musíme i nadále využívat technologie Flock, abychom mohli sledovat a dohlížet na ten rebelský póvl, jak se přesouvá od hřiště k hřišti, od hřiště k bazénu, od bazénu do tělocvičny,“ cituje Vadera web The Guardian.

Mužem, který za tímto kouskem stojí, je Anthony Ralphs – DJ, producent akcí a zemědělský konzultant ze San Diega, který strávil většinu uplynulého roku bojem proti tomu, aby město podporovalo využívání systému Flock.

Původně Ralphs uvažoval o tom, že svou identitu utají za maskou. Jak ale video nabíralo na obrátkách, rozhodl se k tomuto činu „přihlásit“. Svým vystoupením totiž dokázal dostat společnost Flock a téma sledovacích technologií do povědomí a na displeje milionů lidí po celém světě.

Kamery značky Flock instalují policejní oddělení, sdružení vlastníků nemovitostí a obchody s cílem chytit případné zločince při činu. Záznamy z kamer se načítají na cloudové úložiště Flocku a mohou být sdíleny s předplatiteli. Odpůrci jsou ale rozhořčeni, jelikož se podle nich jedná o nebezpečný nástroj, který lze zneužít k porušování soukromí a občanských svobod Američanů. Nedávná pochybení však přitáhla k této technologii pozornost kritiků.

Podle deníku Times of San Diego strávil jeden z místních obyvatel měsíc za mřížemi poté, co jej čtečka registračních značek Flock falešně spojila s pokusem o násilné odcizení vozidla.

Zpočátku zjistila, že se jí po nich trochu točí hlava. Brzy si ale vypěstovala závislost na lehce otupělém stavu, který pro ni představoval krátký únik před tlakem blížících se zkoušek. Podobných případů v Číně přibývá a všímá si jich třeba britská BBC, která ve svém článku změnila jména z důvodu ochrany identity mladistvých.

Siao-mej užívala dva roky velké množství různých léků na předpis. Žádný z nich nebyl předepsaný jí ani nikomu z její rodiny. Všechny kupovala na internetu. „Když jsem byla pod tlakem studia nebo se mi nedařilo u zkoušek, nebo dokonce když jsem se pohádala s rodiči, dala jsem si léky, utíkala jsem před realitou.“

Rozsah tohoto problému je obtížné odhadnout, protože existuje jen málo oficiálních údajů. Je ale natolik vážný, že vláda před dvěma lety zahájila celostátní zátah proti léku proti kašli, který začala užívat Siao-mej. Klasifikovala ho jako psychotropní látku, která je pacientům dostupná pouze na lékařský předpis. To mladým lidem výrazně ztížilo možnost koupit si ho na internetu.

V dubnu letošního roku si úřady všimly, že mladí lidé přešli na jiný lék, a zavedly přísnější kontroly jeho předepisování a výdeje v lékárnách. Přesto tento lék nabídli na internetu novnářům z BBC uživatele oline fóra za pouhých 10 čínských jüanů (v přepočtu zhruba 32 korun) za gram.

Přibývá důkazů o tom, že mladí lidé na celém světě sahají po lécích na předpis, aby se vyrovnali s tlakem a úzkostí, jak si všímá například britský Channel 4. Často je také získávají na dark webu, potom, co jim lékaři přestali předepisovat oficiální a schválené léky proti úzkostem a depresím. Nevědomky přitom kupují pilulky s příměsí vysoce účinných syntetických opioidů ze skupiny nitazenů.

Své zkušenosti má s léky na předpis i Lu Ťing-čchan. Dvaadvacetiletý mladík bojoval s depresemi řadu let. Bylo pro něj těžké odolat euforii, kterou mu přinášelo užívání léků na předpis, a za čtyři roky se předávkoval více než čtyřikrát.

„Ty léky mě dohnaly až na pokraj šílenství. Riskujete, že se propadnete do propasti závislosti a zničíte si zdraví,“ svěřuje se pro BBC. Teď už ale žádné léky nebere a tráví čas na sociálních sítích tím, že přesvědčuje ostatní, aby s nimi vůbec nezačínali. A mladým lidem radí:

„Doufám, že se dokážete postavit životu čelem, aniž byste se museli otupovat léky. Pokud se s nimi předávkováváte, chci vám dodat odvahu přestat. Věřím, že váš život se zlepší. Věřím, že všichni najdete štěstí.“

Jak píše například agentura AP, pod vlivem stále sílícího a mimořádně mohutného přírodního jevu El Niño a klimatické změny způsobené člověkem dosáhla teplota povrchu světových oceánů v pátek a v sobotu 21,1 stupně Celsia. Tím těsně překonala průměrný denní rekord z března 2024, uvedla Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele služby Copernicus.

„Je to další z řady signálů, že náš klimatický systém i oceány jsou pod obrovským tlakem,“ sdělila Burgess. Když se oceán otepluje, stává se kyselejším a obsahuje méně kyslíku, což poškozuje potravinářský průmysl závislý na moři. Mění se také oceánské proudy a vzorce počasí. Bouře tak získávají více energie, což přináší vydatnější srážky.

Vzhledem k tomu, že většinu jižní polokoule tvoří oceán, dosahuje světová teplota povrchu moře obvykle svého vrcholu v březnu a dubnu, kdy tamní léto končí. Letos byl však rekord stanoven už v srpnu. Oceány se proto budou nadále oteplovat, dokud současný jev El Niño nedosáhne svého vrcholu. K tomu by podle ní mělo dojít někdy mezi listopadem a lednem.

Oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla, které v atmosféře zadržují emise skleníkových plynů vyprodukované lidstvem, a to především spalováním fosilních paliv, píše britská BBC. Teplejší voda navíc zvětšuje svůj objem, což vede ke zvedání hladiny moří a vyššímu riziku pobřežních záplav.

Extrémní teplo v oceánech může mít zároveň zničující dopad na mořské biotopy, jako jsou korálové útesy. Rostoucí četnost mořských vln veder už teď podle vědců vyvíjí stále větší tlak na mořské ekosystémy i komunity, které jsou na nich závislé.

Nejtragičtější nehoda se stala o víkendu u Middlesbrough, kde v protisměru jedoucí Volkswagen Passat čelně narazil do policejního auta. Zemřelo všech sedm lidí v obou autech – dva policisté i pět mladých lidí jedoucích proti předpisům, informuje server CNN.

O necelý týden dřív, 16. srpna, zemřelo v Irsku na dálnici M9 pět teenagerů poté, co jejich BMW jedoucí v protisměru narazilo čelně do Hyundaie, píše server Daily Sabah. Ve druhém autě, které mířilo na rodinnou svatbu na letiště, se vážně zranily čtyři osoby včetně sedmiletého chlapce.

Irský policejní šéf Justin Kelly nehodu na M9 popsal jako hrozivou a dodal, že nejhorší na tom je, že se to podle všeho děje kvůli pozornosti na sociálních sítích. A není sám, kdo v tom vidí souvislost.

„Nebezpečná jízda sama o sobě není nic nového, dřív se ale nedala natočit a poslat milionům lidí najednou,“ vysvětluje pro CNN Mary Aiken, profesorka kyberpsychologie na Capital Technology University. Natáčení podle ní řidiči dává pocit odstupu od skutečného nebezpečí – jízda se pro něj mění v jakousi hru, kde lajky a sledující fungují jako okamžitá odměna.

Britská vláda mezitím vyzvala sociální sítě, aby videa oslavující nebezpečnou jízdu mazaly. TikTok tvrdí, že takový obsah odstraňuje a dění kolem nehod sleduje – jen mezi lednem a březnem letos stáhl přes 99 procent obsahu porušujícího pravidla o násilí a trestné činnosti ještě dřív, než ho někdo stihl nahlásit. Podle irského rozhlasu RTÉ přitom letos v Irsku eviduje 62 případů jízdy v protisměru na dálnicích – o 32 procent víc než za stejné období loni.

Tat třeba finský bezpečnostní expert Mikko Hyppönen roky používal nepodporovaného e-mailového klienta Eudora, protože si všiml, že se na něj hackeři přestali soustředit. Sám tomu říká „security by antiquity“. „Většina útočníků chce vydělat, nemá smysl cílit na systém, který používá pár desítek lidí,“ vysvětluje pro BBC.

Podobně přemýšlí třeba i irský letecký úřad, který kvůli rušení GPS signálu záměrně ponechává v provozu staré pozemní radiomajáky, nebo armády, jež se v terénu spoléhají na papírové mapy a kompasy.

Jenže tahle logika funguje jen u techniky, která je natolik stará a neobvyklá, že se hackerům ani nevyplatí ji řešit. U mobilů je to přesně naopak. Čím víc lidí telefon nemá aktualizovaný, tím víc se hackerům vyplatí na něj zaútočit – a přesně to teď dělá škodlivý program DarkSword, jak upozorňuje portál Time.

Nenápadně se nainstaluje do telefonu a bez vědomí majitele z něj vytahuje data. Cílí na iPhony s iOS 18.4 až 18.7, tedy telefony, které lidé sice nezapomněli v šuplíku jako starou Eudoru, ale zároveň je dlouho neaktualizovali. Ohroženo je odhadem 270 milionů zařízení po celém světě, Apple proto radí aktualizovat na iOS 26.3.

Tématu se věnuje server Euronews, který cituje studii Fotocasa Research z první poloviny roku 2026. Podle ní se do obce s méně než 10 000 obyvateli chce přestěhovat až 13 procent Španělů, kteří teď shánějí bydlení. Nejde přitom o důchodce, ale hlavně o pracující lidi kolem 35 let s příjmem 1 000 až 3 000 eur měsíčně, tedy mezi 24 000 a 72 000 korunami. Ceny nemovitostí ve Španělsku totiž za poslední rok vzrostly o 14,7 procent, nájmy o 10,9 procent, zatímco mzdy lidí pod 35 let reálně stagnují.

Že nejde jen o španělskou zvláštnost, potvrzuje zpráva sítě Youth Wiki, která mapuje dostupnost bydlení pro mladé lidi ve 34 evropských zemích. Podle ní žilo v roce 2024 v přelidněných domácnostech 27 procent mladých Evropanů ve věku 15 až 29 let. U těch, kterým hrozí chudoba, to bylo 42 procent. Zpráva označuje bydlení mladých za „sociální krizi“.

A podobně to je i v Praze. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města zvažuje odchod z metropole v příštích pěti letech až třetina jejích obyvatel, nejčastěji mladší ročníky mířící do satelitů jako jsou Kladno nebo Říčany.

Tématu se věnuje britská BBC. 44letá Viktoria Gordon se v práci specializuje na vyklízení zanesených bytů, ale taky na další extrémní projekty. Od té doby, co začala svojí práci dokumentovat a dávat na internet ji fascinuje, kolik lidí to zajímá. „Rádi nahlížíme do života jiných lidí, zejména když jde o šokující srovnání před a po,“ dodává. Za jejím úspěchem na sociálních sítích podle ní je to, že jsou lidé zvědaví, někdy až příliš.

Podle doktora Wasima Ahmeda z univerzity v Hullu to souvisí s tím, že lidé touží po pocitu kontroly a sounáležitosti a jsou poháněni zvědavostí. „V krátkém videu vidíte něco, co vyvolává napětí, je tam velký nepořádek. Následuje práce a na konci se vše vyřeší. A to může být docela uklidňující,“ říká Ahmed.

To vše navíc, sestříhané, trvá třeba jen minutu. Sociální sítě navíc podle Ahmeda aktivně podporují tento typ obsahu před jiným. „Algoritmy se učí z toho, jak dlouho uživatelé u videí zůstávají,“ vysvětluje. „Vše, co algoritmus ví, je to, že daná osoba video nepřeskočila a dokoukala.“

Pro většinu tvůrců takového obsahu je ale tvorba videí o uklízení až vedlejší. Hlavní je podle nich pomáhat konkrétním lidem a šířit povědomí o tom, že nadbytečné shromažďování věcí může být příznakem psychických problémů.

Lidé trpící hromaděním věcí navíc často uvádějí, že se bojí vyhledat pomoc, protože se obávají vystěhování a cítí se uvězněni ve svých nebezpečných domovech, píše web The Guardian. Světová zdravotnická organizace v roce 2018 oficiálně zařadila nadbytečné hromadění věcí mezi duševní poruchy. 

Píše o tom deník Wall Street Journal. Ten popisuje, že v domovech důchodců a mezi komunitami seniorů roste napětí. Zatímco některým lidem užívání marihuany ze zdravotních důvodů pomáhá, jiní viní kuřáky z toho, že je nedobrovolně „nutí“ dýchat kouř. Stávají se z nich tak „pasivní kuřáci“ a to podle nich způsobuje bolesti hlavy, deprese nebo třeba dýchací potíže.

Řada seniorů si také stěžuje na tlak okolí. Pokud začnou protestovat, že jim marihuana a její kouř vadí, okolí je stigmatizuje jako podivíny nebo práskače. Každý desátý senior podle nedávného průzkumu v New Yorku dokonce uvedl, že konopí užívá „jen aby zapadl“ mezi ostatní důchodce.

Jenže oblak dýmu neškodí jen důchodcům, často ho nedobrovolně musí dýchat také zaměstnanci domů pro seniory nebo lékaři či lékárníci. Jeden ze zaměstanců lékárny Delray Beach na Floridě na Instagramu popsal, že musel dokonce po seniorech vyvonět celou lékárnu a ze zápachu se mu udělalo špatně. Sama lékařská obec má na bezpečnost užívání konopí u starších lidí rozporuplné názory. Zatímco někteří poukazují na přínosy při chronické bolesti, jiné studie vykazují výrazný nárůst počtu návštěv pohotovosti, které souvisejí s užíváním konopí u seniorů.

K nárůstu uživatelů marihuany u starších Američanů výrazně přispělo přijetí zákonů legalizujících užívání v mnoha státech USA a její rozšířený prodej. Zároveň se podle webu Axios mění pohled americké společnosti, která stále více přijímá marihuanu jako prostředek úlevy od chronické bolesti, stresu a dalších potíží.

Se zjištěními přichází britská veřejnoprávní BBC. Podle Kerema Soylemeze, odborného asistenta psychologie na Regent’s University London, je za tím mediální zkreslení toho, jak má vypadat lidské tělo. A právě naturismus, nejčastěji praktikovaný právě na takzvaných nudaplážích, je na to řešením. „Nejlépe se to dá vyřešit tím, že budete v bezprostředním kontaktu se skutečnými těly skutečných lidí“. Soylemez pro BBC dodal, že nejde o to, aby vás přijímali ostatní. Podle něj je nejdůležitější se naučit přijímat sám sebe.

Výzkumy přitom naznačují, že sebevnímání vlastního lidského těla zhoršují třeba taky sociální sítě. A píše o tom třeba taky web Local France. Utvářejí totiž představy o tom, co je považováno za atraktivní nebo žádoucí. To má na uživatele škodlivý vliv. Pro mnohé je totiž taková „idealizovaná“ figura často předzvěstí poruch příjmu potravy. Nedosažení idealizované postavy potom v lidech vyvolává taky úzkosti a stud.

Vše ještě zhoršují moderní technologie. Ať už jde o AI boty nebo kosmetické filtry, všechny výdobytky moderní doby podporují vzájemné porovnávání až tělesnou dysmorfii.

A přestože mnoho naturistů a nudistů neustále mluví o přínosech, nesexualizovaná nahota je v médiích často démonizována, dodává Soylemez. Podle něj je takové chování ve společnosti vnímané jako kontroverzní. Stigma vychází z velké části z předpokladu sexuální deviace a často pramení z kulturních, náboženských a morálních hodnot, píše BBC.