Umělkyně cestuje po světě a na odpadky maluje místní krajinu. Chce tím podnítit změnu

Hlavní Cenu Neuron 2024 za mimořádný přínos vědě získal uznávaný fyzikální chemik Pavel Jungwirth. „Ve svém oboru má mezinárodní renomé a na pažbě řadu hlubokých a ostrých vědeckých zářezů. Jeho projekty mají společný jmenovatel – ionty a vodu“, píše se na webu nadace Neuron. Kromě prestižního ocenění Jungwirth získá také finanční odměnu ve výši 1,5 milionu korun.

Během slavnostního večera obdrželo Cenu Neuron pro nadějné vědkyně a vědce hned sedm mladých laureátů. Ocenění získají také finanční prémii ve výši 500 000 korun na podporu své další vědecké práce. V kategorii biologie bodovala například Klára Hlouchová, která se zabývá výzkumem evoluce proteinů a jejich funkcí. Její objevy mají potenciál přinést odpovědi na otázky týkající se vzniku života na Zemi a jeho možném výskytu i jinde ve vesmíru. V oblasti fyziky pak uspěl Petr Šulc, tvůrce průlomového nástroje oxDNA pro modelování nukleových kyselin. V oboru medicína ocenění získala Martina Benešová Schäfer, která byla u vzniku radiofarmaka proti rakovině prostaty.

Letos poprvé Nadace Neuron udělila také Cenu za rozvíjení lásky k vědě. Historicky prvním laureátem je profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě věnuje popularizaci vědy a podpoře mladých talentů – například v rámci biologických olympiád nebo spoluzaložením mezioborového bakalářského programu Science, jehož ambicí je „vytvořit takovou malou pražskou Cambridge, která bude lákavá pro české i zahraniční studenty a studentky“, jak řekl Černý v rozhovoru pro UK Forum. Ocenění mu předal prezident Petr Pavel.

Nadace Neuron od počátku své existence vynaložila na podporu a popularizaci české vědy 140 milionů korun, rozdala 120 Cen a podpořila 11 vědeckých expedic. Letošní ročník udílení cen byl 14. v řadě.

Tataloo, vlastním jménem Amir Hossein Maghsoudloo, emigroval do Istanbulu v roce 2018 poté, co ho íránské úřady několikrát zatkly a co od ministerstva kultury a islámského vedení země nezískal licenci na hudební činnost. V prosinci 2023 ho turecká policie předala Íránu, kde je od té doby ve vazbě. Podle deníků The New Zealand Herald a The Guardian není ještě rozsudek pravomocný a lze se proti němu ještě odvolat.

Undergroundový zpěvák, známý svým silně potetovaným vzhledem, vydal v roce 2011 své debutové album „Zire Hamkaf“. Od té doby vydal 21 alb, včetně alba „Fereshteh“ z roku 2021, na kterém jako první íránský hudebník spolupracoval s Universal Music Group. Byl také odsouzen na 10 let za propagaci „prostituce“ a v dalších případech byl obviněn ze šíření propagandy proti Islámské republice a zveřejňování obscénního obsahu.

Tataloo, jehož hudba je kombinací rapu, popu a R&B, byl dřív předmětem zájmu konzervativních politiků, kteří se snažili oslovit mladé, liberálně smýšlející Íránce. V roce 2017 uspořádal televizní setkání s ultrakonzervativním íránským prezidentem Ebrahimem Raisim, který později zahynul při havárii vrtulníku a v roce 2015 vydal píseň na podporu íránského jaderného programu.

Stálý výbor Bernské úmluvy odhlasoval snížení ochrany vlka a přijal tak kontroverzní návrh Evropské unie, píše server Euronews.

V minulém století byli vlci téměř vyhubeni, v roce 1979 je však Bernská úmluva, první mezinárodní smlouva o ochraně volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, prohlásila za přísně chráněný druh.

Díky ochranářské politice se vlk vrátil. V Evropě dnes žije více než 20 000 vlků - jejich populace se za posledních 10 let téměř zdvojnásobila. Tento nárůst je považován za jeden z největších evropských úspěchů v oblasti ochrany volně žijících živočichů. Ochrana vlků má však svou cenu. Každý rok je v Unii usmrceno nejméně 65 tisíc hospodářských zvířat a členské státy vynakládají na odškodnění téměř 19 milionů eur ročně. Přesto se preventivní opatření vyplatila a v některých regionech se útoky na hospodářská zvířata snížily. Co se týče lidí, v Evropě nedošlo k žádnému smrtelnému útoku už 40 let.

Například ve Francii byl vlk zcela vyhuben v roce 1937 v důsledku intenzivní lovecké politiky. První exempláře se znovu objevily přirozenou rekolonizací v roce 1992, kdy přišly z Itálie. Dnes žije ve Francii více než tisíc vlků. Eric Vallier, farmář v regionálním parku Vercors, převzal v roce 1997 farmu od svých rodičů. Od té doby na ni zaútočili čtyři vlci a on přišel o několik ovcí a prasnic.

„Být zemědělcem je dnes těžká práce,“ říká Eric. „Je tu spousta překážek, pracujete tvrdě a za málo peněz. Vlk přidává další zátěž k už tak těžkému břemenu.“ Eric přiznává, že léta čekal, až bude vlkovi status ochrany snížen.

Zatím co zemědělci opatření vítají, sdružení na ochranu zvířat se obávají, že toto rozhodnutí otevírá cestu ke snížení stavu dalších velkých šelem. Hlavní konzervativní blok v Evropském parlamentu usiluje o revizi statusu medvěda, dalšího druhu klíčového pro ekologickou rovnováhu, ale také potenciální hrozby pro hospodářská zvířata a lidi.

Společnost Chameleon Coffee hledá dva členy své první „Brew Crew“. Uvádí, že náplň práce je jednoduchá: vybraní členové posádky musí procestovat Spojené státy, propagovat kávu a zdokumentovat svou cestu na sociálních sítích. Zastavit se musí na festivalech v Texas, Las Vegas a Coloradu. Informoval o tom server Fortune.

Chameleon Coffee přitom není jedinou společností, která takovou „práci snů“ nabízí. Po Spojených státech jezdí taky wienermobil, auto ve tvaru párku od společnosti Oscar Mayer, nebo ořech NUTmobil společnosti Planter. Auta obou společností mají dlouholetou tradici – poprvé se na silnicích v USA potkala v roce 1936. A i ty hledají lidi, kteří budou jejich ikonická vozidla řídit.

Podmínkou práce je věk nad 21 let, čistý trestní rejstřík, zkušenost s tvorbou obsahu na sociální sítě a „nomádský duch“. Zájemci také musí na Instagram nebo TikTok natočit 60sekundové video, ve kterém vysvětlí, proč zrovna tohle zaměstnání chtějí.

Oživování vyhynulých zvířat podle některých odborníků přitahuje do ochrany přírody nové zdroje peněz. Mezi vysoce postavené investory tohoto projektu patří třeba režisér Pána prstenů Peter Jackson, celebrita Paris Hilton, bývalý profesionální fotbalista Tom Brady, nebo profesionální golfista Tiger Woods.

Společnost Colossal Biosciences ve středu oznámila, že už má na projekt zhruba osm miliard korun. Společnost se tak o velký kus přiblížila možnosti oživit některá vyhynulá zvířata. Může to být i dřív než za deset let. Informoval o tom server CNN.

Ne všichni ale s výzkumem souhlasí. Někteří ochránci přírody tvrdí, že miliony dolarů, které investují společnosti jako Collosal, by bylo lepší vynaložit na ochranu biotopů zvířat, jimž v současnosti hrozí vyhynutí.

Jiní zase varují, že by zvířata mohla přispět k samotnému zhoršování životního prostředí. Třeba Oswald Schmitz, profesor ekologie populací a společenstev na Univerzitě Yale uvedl, že mamuti by teoreticky mohli přispívat ke globálním oteplování. „Během teplého období by mohli erodovat věčně zmrzlou půdu a vypouštět metan,“ uvedl. Další upozorňují, že se zvířata budou navracet do prostředí tak zničených lidskou činností, že by nemusela přežít.

Dříve se jezdilo za ayahuascou do Amazonie. Známé jsou příběhy různých „dobrodruhů“, kteří strávili rok v džungli, aby poznali sami sebe. V Česku se o droze rozmluvil v roce 2022 například rapper James Cole. Poslední dobou se ale psychedelikum stává trendy mezi manažery Silicon Valley. Někteří se tohoto trendu ale obávají, informuje server El País.

Na sociální síti X před tím varoval například generální ředitel společnosti Bloom Tech Austen Allred: „Ze zakladatelů ze Silicon Valley, které znám a kteří se vydali na některý z psychedelických sebepoznávacích výletů, téměř 100 % do roka práci generálního ředitele opustilo. Buďte s těmito věcmi opatrní.“ 

Například psychiatr Josep Maria Fàbregas, přední odborník na terapeutické užívání psychedelik, se odchodům z technického světa nediví. Podle něj může halucinogenní droga opravdu dovést člověka k uvědomění. Fàbregas tvrdí, že ayahuasca se osvědčila při léčbě těžkých depresí, komplikovaného smutku nebo posttraumatického stresu.

Zároveň ale varuje před riziky neuváženého užívání. Podle něj je také důležité, aby bylo psychedelické poznání doprovázeno vědou a respektem. „Úcta k předchozím znalostem, k domorodému obyvatelstvu, které je užívá po tisíciletí. Musíme pochopit, jak tyto znalosti převést do naší kultury, a správně jednat. A musí to být v rukou schopných, připravených a etických lidí.“

Ayahuascu vyjeli v roce 2023 zkoumat do Jižní Ameriky i čeští vědci a testuje se také přímo na půdě Vysoké školy chemicko-technologické. Jinak ale patří na seznam psychotropních a omamných látek.

Evropská města se čím dál tím víc snaží řešit znečištěné ovzduší. Hluk je ale do značné míry opomíjen. A kvůli špatnému monitorování je prakticky nemožné vyhodnotit dosažený pokrok. Před tím ale varuje Evropský účetní dvůr (EÚD). Údajně zaznamenal „značné mezery“ v údajích o hlukové zátěži. Informuje o tom server Euronews.

15 z 27 členských států podle EÚD neposkytlo údaje požadované právními předpisy EU známými jako směrnice o hluku v životním prostředí. Evropská komise si stanovila orientační cíl snížit do konce desetiletí počet lidí, kteří jsou chronicky obtěžováni hlukem z dopravy, o 30 %. Podle jejích vlastních odhadů ale bude tento výsledek činit nanejvýš 19 %.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí je více než pětina občanů EU dlouhodobě vystavena škodlivému hluku ze železniční, letecké a zejména silniční dopravy. Chronická expozice může vést ke stresu, poruchám spánku a kardiovaskulárním problémům. Půl milionu dětí má také zhoršenou schopnost čtení a odhadem 60 000 dětí má problémy s chováním, které lze přičíst hluku z dopravy.

Podle auditorů by Evropská komise měla do roku 2029 posoudit, zda je možné prostřednictvím směrnice stanovit zákonné cíle a limity pro snížení hluku v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO).

Veterináři se ve Spojených státech dostali na první místo letošního žebříčku nejlepších zaměstnání roku 2025 od společnosti Indeed. Studie zkoumá, které pozice nabízejí nejvyšší plat, trvalý růst a flexibilitu. Svůj podíl na tom podle studie má i generace Z. Lidé z ní totiž chtějí pro své mazlíčky jen to nejlepší. Dokazuje to i fakt, že veterináři se na seznam nejlepších zaměstnání dostali vůbec poprvé od roku 2019. A to hned na první místo. Informuje o tom server Fortune.

Z 25 hodnocených pozic jsou veterináři také nejrozšířenější na trhu, a to s 1 065 nabídkami práce na 1 milion všech pracovních míst. Podíl pracovních míst se přitom mezi lety 2021 a 2024 zvýšil o 124 %. Veterináři pobírají průměrný roční plat 139 999 dolarů ročně (zhruba 3 miliony 300 tisíc korun). Pro srovnání, průměrný americký pracovník vydělává 66 621 dolarů ročně (zhruba jeden a půl milionu). Uvádí index mezd pro rok 2023 od americké správy sociálního zabezpečení.

Velká část peněz potom k veterinářům jde právě od generace Z. Podle zprávy Americké asociace veterinárních lékařů utratí za své domácí mazlíčky o zhruba dvacet čtyři tisíc korun víc než lidé z generace baby boomers. Přibližně 45,5 % amerických domácností vlastní psy a asi 32,1 % kočky.

V pondělí upozornili zaměstnanci bukurešťské nemocnice Cantacuzino policii, že se jim ztratili tři amputované nohy. K incidentu došlo tři dny předtím a muže, který se krádeže dopustil, zachytily bezpečnostní kamery. Záběry z kamer zveřejnil rumunský zpravodajský server Euronews.

Policie muže dopadla. Tvrdil ale, že chtěl ukrást jen plastové lahve, které by mohl recyklovat za peníze. Údajně nevěděl, co se v taškách nacházelo. Informuje o tom server Romania Insider.

Dvě z nohou již byly nalezeny. Jedna v areálu nemocnice a druhá na ulici v její blízkosti. Třetí nohu ale policie stále nenašla. Vyšetřování, které vedou rumunské úřady, je zaměřeno nejen na krádež, ale i na zajištění odpovědnosti nemocnice za bezpečnost biologického odpadu. Nemocnice za špatné zacházení s těmito amputovanými končetinami dostala pokutu v hodnotě přibližně 23 500 korun.