Umění vína se dědí, ale poučky dědečků musíme měnit. S mladou vinařkou o pestré vinici
Svět naturálních vín má své obhájce i hatery. Pojďme ale chvíli neřešit, co je ve skleničce a zaměřme se na to, jak vypadá réva v krajině a jestli ve vinohradu přežije i něco jiného než hrozen. Vinařství Plenér má vinice rozprostřené v okolí Pálavy. S vinařkou Dominikou Černohorskou se toulal Ondřej Šebestík po vinohradu u obce Úvaly mezi Valticemi a Mikulovem. Jak vypadá její verze přírodě blízkého vinohradnictví?
V mladém vinohradu Dominika se svým společníkem Ivošem pátým rokem pěstuje sylvánské zelené, pinot noir, ryzlink rýnský, a taky mnoho dalšího, protože jinak by to nebyla pestrá vinice. „Do dvou hektarů plochy je zasazeno sedm ostrůvků pestrosti, kterými rozbíjíme monokulturu. Jsou tam stromy, keře, louka a další. Když chceš hospodařit ekologicky, potřebuješ pestrost ve prospěch biologické ochrany. Stejně tak je potřeba mít pestré meziřadí,“ vysvětluje mladá vinařka, která nenechává odhalenou půdu ani pod kmínky révy. Vinice díky tomu působí v krajině jako příležitost pro řadu druhů hmyzu i obratlovců. Jedním z faktorů je biologie révy, ta si totiž dokáže sáhnout pro vodu až desítky metrů pod povrch, takže není v konkurenčním vztahu s bylinným pokryvem.
Ve vinohradu to bzučí, voní, poletuje, ale taky zpívá. Vzduchem sviští krásné vlhy pestré a hned za hranicí pozemku ve speciální budce zahnízdil dudek. Když projíždíme krajinou skalních útvarů, hustých remízků i starých sadů a vinic, potkáváme zajíce, bažanty a dokonce koroptve. I pro takhle různorodé a dnes už vzácné obyvatele naší krajiny je vinice domovem.
„Vinná réva je liána, která původně rostla kolem stromů. Vinař ji znásilňuje do požadovaného tvaru. Je to o nastavení hospodáře. Zní to pateticky, ale je to tak. Není nic správně, nebo špatně. Ozelenění úhoru se ale začíná mezi vinaři rozšiřovat,“ popisuje Dominika současný trend a ukazuje na zemi drobné žluté kvítky štírovníku. Jedním ze specifik lučních směsí pod révu je požadavek na nízkou výšku. Příliš vysoké rostliny by mohly vést do vyšších pater keříku mezi hrozny a listy nepožadovanou vlhkost a patogeny.
„Vinohradnictví je o tradici, je to i o tom, co ti kdo předá. Nikdo si nemyslí, že by tě babička s dědečkem učili něco, co je špatně. Je ale potřeba to celé změnit s ohledem na změnu klimatu. Dřív se říkalo, že červené víno na Moravě není dobré, protože se musely hrozny doslazovat. To už dávno není pravda. Ale pořád jsou tu takoví, kteří doslazují, protože to dělal tatínek i dědeček,“ popisuje proces proměny myšlení Dominika Černohorská a dodává, že změna paradigmatu není snadná i z toho důvodu, že vinař má pro zajištění živobytí vždy jen jeden pokus za rok.
Proč některá naturální vína chutnají po octu? Jak vypadá kontrola kvality hroznu při vinobraní? Jakou roli má vinař v procesu vzniku nízkointervenčního vína? Poslechněte si celé Podhoubí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka










