Umět být sám a nebát se mluvit. Co všechno může studentům přinést Erasmus?
Láká vás studium nebo stáž v zahraničí? Jak procestovat Evropu vlakem s jízdenkami zadarmo a jaké příležitosti můžou v rámci Evropské unie využít nejen vysokoškoláci, ale i středoškoláci? Odpovědi jsme probrali v další debatě ze série, která vzniká ve spolupráci s Díky, že můžem, tentokrát na Gymnáziu Příbram.
„Pro mě jako studenta politologie a někoho, koho zajímala Evropská unie, to byla možnost poprvé být v Bruselu a pochopit jí,” říká o stáži v Evropském parlamentu Natálie Jančíková. „V Bruselu je velká evropská komunita,” říká o setkávání se s kolegy ze zahraničí, které jí nadchlo.
„Jeden z našich učitelů byl právě na Martiniku na 14 dní v rámci projektu Erasmus+, a když jsem se potom hlásil na studijní pobyt ve Francii, nabídl mi, jestli bych to nechtěl zkusit na Martinik,” říká o svém zážitku Petr, který vycestoval už při studiu na gymnáziu.
Další příležitostí jak vyjet, jsou projekty, které můžou trvat jen několik dní nebo týdnů. „Výměny mládeže jsou taková krátkodobá mezinárodní setkání,” přibližuje Pavlína možnost pro účastníky od 13 do 30 let. „Asi mi to trochu změnilo pohled na život,” říká o pobytu v jiné kultuře Petr a zmiňuje i samotu, se kterou se někdy musel vypořádat. „Nejlepší nová vlastnost, kterou jsem se naučila, je seznamovat se s novými lidmi a nebát se,” shrnuje Natálie.
Jak vyjet za hranice, procvičit jazyk a seznámit se? Jaké příležitosti nabízí studujícím EU? Poslechněte si ve Studovně.
Debata vznikla ve spolupráci s platformou Díky, že můžem volit.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
