Uplatňování kolektivní viny je v Česku opět na vzestupu. Je třeba to odmítnout

2. březen 2022

V Česku ve spojitosti s ruskou invazi na Ukrajinu rostou projevy rusofobie. Nenávist vůči všem Rusům a uplatňování kolektivní viny z nás dělá jen obyčejné xenofoby a v důsledku nahrává Putinovi a jeho obrazu ochránce ruského národa před domnělým nebezpečím.

Od minulého týdne žijeme ve zcela jiné Evropě než jsme byli zvyklí. Válka je strašná kdekoliv, ale mnozí z nás věřili, že doby, kdy by mohla být otevřená válka v Evropě, jsou už dávno pryč. Putin ale před pár dny napadl celou Ukrajinu. Mezi projevy smutku, sounáležitosti a enormních nabídek pomoci Ukrajincům a Ukrajinkám, na které můžeme být v Česku všichni náležitě pyšní, roste i nenávist. Nejen vůči prezidentovi Ruské federace a dalším představitelům moci, ale i vůči všem Rusům a Ruskám. Češi prostě tzv. rusáky rádi nemají a nikdy neměli. Teď jako by konečně byl čas dát to najevo.

Čtěte také

Přátelé z Ruska se mi svěřili s tím, že v Praze na ulici už rusky nemluví, protože čelí nadávkám. Narazila jsem na zprávy o tom, že z obchodu ochranka vyhodila dva lidi, kteří se spolu bavili v ruštině. Ministerstvo školství připravilo podklady pro vyučující o tom, jak mluvit o invazi na Ukrajinu ve škole a jak pracovat s nenávistí vůči ruským žákům a žákyním. A to i proto, že se ve škole začala taková šikana projevovat.

Podobná příručka je však potřeba i pro dovzdělání některých vyučujících. Také oni se totiž šikany dopouští. Pedagog z Vysoké školy ekonomické Martin Dlouhý, a zastupitel za TOP 09, se na facebooku pochlubil, že uvalí sankce na studenty z Ruska. Přestane je vyučovat, vést jim diplomové práce a nebude spolupracovat s ruskými vědci. Dlouhý po kritice post stáhl a omluvil se s tím, že jednal pod náporem emocí a jeho instituce uvedla, že v současné době ani žádné studenty z Ruska nevedl. 

Johanna Nejedlová

Chápu frustrace národa, jemuž historická zkušenost přinesla nadvládu Sovětského svazu a negativní zkušenosti s minulým režimem byla pro mnohé přímo spojená s výukou nenáviděné ruštiny. Problém ale je, když se tato zkušenost přetaví v celospolečenskou nenávist vůči Rusům jako národu a když tuhle nenávist začne prosazovat i intelektuální elita, velmi často v rámci antikomunistických aktivit.

Vzpomeňme třeba věčné projevy Davida Kollera o tom, že z Ruska nikdy nepřišlo nic dobrého nebo na obdobná vyjádření nynějšího premiéra Petra Fialy (ODS), že dokonce z Východu nikdy nepřišlo nic dobrého. Kritizovat současný ruský režim, který omezuje svobodu vlastních občanů a ohrožuje ostatní státy je potřeba, je to však možné dělat bez plošných odsudků, které legitimizují nenávist.

I já jsem vyrůstala s pocitem, že všichni Rusové jsou zlo. Naštěstí jsem z toho vyrostla. Potkala jsem mladou Rusku, která musela utéct ze své země kvůli tomu, že se angažovala za práva leseb a gayů. Mluvila jsem s lidmi, kteří v Rusku protestovali proti Putinovu režimu a doma pro ně přestalo být bezpečno. Desetitisíce Rusů tak činí i dnes. Protestují proti invazi na Ukrajinu a jsou za to zatýkáni.

Čtěte také

Také jsem se skamarádila s Rusy, kteří z se nikdy nijak neangažovali. O politiku se zajímají povšechně, když se jich zeptáte, co si myslí o Putinovi, nic moc z nich nedostanete. Právě na ně by se spousta lidí chtěla zlobit. Ale i v Česku přece najdeme mnoho lidí, kteří mají o politické situaci doma i ve světě zcela minimální přehled, zprávy nečtou, nechodí k volbám, natož aby se zúčastnili nějaké demonstrace.

Někteří nenávist omlouvají tím, že je rozdíl mezi obyčejnými Rusy a tzv. rusáky. Takže se podle nich nejedná o xenofobii. Je to podobné tvrzení, jako že přece existují normální Romové, a s nimi není problém, a pak tu jsou cikáni. A cikány je v pořádku nenávidět. Jak ale na první pohled poznáte, kdo je ten domnělý rusák? Nenávist vůči Rusům a Ruskám je obyčejná xenofobie a neliší se od rasismu.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autorky

Uplatňování principu kolektivní viny způsobuje vždy jen neštěstí. A navíc je vodou na Putinův mlýn, který svou agresi rád vydává za obranou utiskovaných ruskojazyčných komunit. Pokud je naším cílem hájit demokracii a lidská práva, chceme vystupovat proti nedemokratům, nesmíme zapomínat, že xenofobie do demokracie nepatří. A že nenávist není řešení.

Poslechněte si celý komentář Johanny Nejedlové.

Spustit audio

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.