Utírají si zadek kopřivou. A dává to smysl

V lednu představila společnost OpenAI nástroj ChatGPT Health. Jde o verzi chatbota, která podle firmy dokáže analyzovat zdravotní záznamy uživatelů, data z wellness aplikací nebo z nositelných zařízení a na jejich základě odpovídat na zdravotní dotazy. Přístup k programu je zatím omezený a funguje na základě čekací listiny. Informoval to o

Podobné funkce nabízí také konkurenční AI společnost Anthropic u svého chatbota Claude. Obě firmy ale zdůrazňují, že jejich systémy – takzvané velké jazykové modely – nemají nahrazovat lékaře ani sloužit k diagnostice nemocí.

Někteří lékaři a výzkumníci, kteří s nástrojem ChatGPT Health pracovali, ho považují za zlepšení oproti běžnému vyhledávání informací na internetu. Odpovědi totiž můžou být konkrétnější a víc přizpůsobené individuálním potřebám uživatele. „Pokud tyto nástroje používáte zodpovědně, můžete od nich získat užitečné informace,“ uvedl pro Euronews lékař Robert Wachter z Kalifornské univerzity v San Franciscu. V zemích, kde se na návštěvu lékaře čeká týdny, mohou podle něj chatboti minimalizovat paniku a ušetřit čas pacientů i zdravotníků.

Ani tak by se ale lidé neměli spoléhat jen na ně. „Ať už jde o velké, či malé zdravotní rozhodnutí, nikdy byste se neměli opírat jen o to, co vám řekne velký jazykový model,“ upozorňuje Lloyd Minor ze Stanford University.

Mnoho výhod AI chatbotů vychází z toho, že s nimi uživatelé sdílejí osobní zdravotní informace. Je ale dobré vědět, že data nahraná do těchto nástrojů nejsou chráněná stejným způsobem jako zdravotní dokumentace u lékaře.

Debata o tom, jak by se s daty a technologiemi umělé inteligence mělo nakládat, se navíc v poslední době přiostřuje. Informuje o tom například server TechCrunch. Jedním z nedávných příkladů je rezignace šéfky robotiky ve společnosti OpenAI Caitlin Kalinowski, která kritizovala dohodu firmy s americkým ministerstvem obrany. Podle ní nebylo dostatečně prodiskutované možné využití umělé inteligence pro sledování lidí nebo autonomní zbraňové systémy.

Rapové polohy na Full Moon Stage zastoupí česko-vietnamský rapper a producent Anki, slovenský rapper Čavalenky či americký rapper Cakes Da Killa, který ve své hudbě pracuje se směsí hip hopu, houseu a klubové elektroniky. V české premiéře pak vystoupí například mexická zpěvačka Luisa Almaguer, která se hudebně pohybuje mezi folkem, shoegazem, grungem a hyperpopem, bolivijský producent Susobrin, nebo turecký multiinstrumentalista Umut Adan. Dále se návštěvníci můžou těšit na běloruský kolektiv СОЮЗ (SOYUZ) nebo belgicko-irácké trio Use Knife.

Šefredaktor časopisu Full Moon Michal Pařízek zdůrazňuje, že cílem je koherentní program, který ukazuje šíři současné alternativní scény – od retro inspirací po globální zvukové experimenty. Na scéně se objeví také výrazné osobnosti domácí scény: Good Times Only, Favorite Obsession, Tamara Kramar, Quatro Emocione či legendární Načeva, která představí své nejnovější album Jdem temným lesem.

Full Moon Stage tak i letos nabídne průsečík kultur, jazyků a stylů – od intimních výpovědí přes taneční elektroniku až po experimentální projekty posouvající hranice současné hudby. Festival začne 15. července v areálu Dolních Vítkovic a potrvá čtyři dny.

O potřebě evropské sociální sítě se diskutuje již delší dobu. Naposledy se debata rozvířila, když americký podnikatel Elon Musk koupil síť Twitter (nyní X) a evropští uživatelé následně tuto síť ve velkém opouštěli. Žádná soukromě vlastněná sociální síť z Evropy však nezískala popularitu srovnatelnou s největšími hráči na tomto poli, kteří jsou buď američtí, nebo čínští a čelí kritice ze strany odborníků i politiků. Ti u sítí jako Facebook nebo TikTok poukazují na jejich škodlivé účinky a také nedostatečnou ochranu dat jejich uživatelů.

Organizátoři nové iniciativy, která požaduje zřízení veřejné evropské sociální sítě, jsou Češi Lukáš Mikulecký a František Tichý. „Evropské demokracie a jejich občané čelí v současné době hybridním útokům páchaným na online platformách sociálních médií,“ píše se v popisu iniciativy. Organizátoři proto navrhují, aby byla prostřednictvím legislativního aktu Evropské unie na evropské úrovni zřízena veřejná platforma sociálních médií, která „by byla alternativou ke stávajícím platformám, fungovala by jako služba společnosti, jíž by byla i financována, a podléhala by jejímu dohledu.“

Podle serveru Euronews by to tedy zřejmě v praxi znamenalo, že by nová sociální síť byla alespoň zčásti financována z peněz evropských daňových poplatníků. Zároveň není zcela jasné, jak přesně by financování nové platformy probíhalo. Podle organizátorů by mohlo být dostatečné, pokud by každý občan Evropské unie platil na její vývoj a provoz jedno euro ročně.

Aby se komise začala iniciativou zabývat, musí její organizátoři během následujícího roku a půl sesbírat nejméně milion podpisů od občanů států Evropské unie, následné schvalování na evropské úrovni by pak trvalo ještě nejméně jeden další rok.

Sekvence dlouhá 42 vteřin kombinuje záběry z dronů útočících na íránské území s útržky akčních filmů. Začíná záběrem z filmu Iron Man 2, kde postava Tonyho Starka v podání Roberta Downeyho Jr. tleskáním aktivuje počítače. The Guardian připomíná, že Downey Jr. patří mezi hlasité kritiky současného amerického prezidenta. Před prezidentskými volbami v roce 2024 mimo jiné aktivně podporoval Trumpovu protikandidátku Kamalu Harrisovou.

Další Trumpovým kritikem, který se ve videu objevuje, je pak herec Bryan Cranston, který prezidenta v rozhovoru označil za „tragikomickou shakespearovskou postavu“.

Titulek videa zní „Justice the American way“, tedy „Spravedlnost po americku“, The Guardian však upozorňuje, že mnozí z herců, kteří se v něm objevují, ze Spojených států nepocházejí. Například Mel Gibson (zde v útržku z filmu Statečné srdce) pochází z Austrálie a Keanu Reeves (zde v roli Johna Wicka) je kanadským občanem a narodil se v libanonském Bejrútu.

Podle serveru Euronews se video na sociálních sítích stalo terčem posměchu a jeho kritici ho označují za tzv. slopagandu, přičemž slovo „slop“ se v angličtině používá pro nesmyslný obsah generovaný zejména umělou inteligencí. Posměšky mířily i na amerického ministra obrany Peta Hegshetha, který se ve videu také objevuje. Uživatelé také upozorňovali na to, že vyznění některých filmů, je zcela opačné než kontext, ve kterém je Bílý dům prezentuje – například filmy Gladiátor nebo Statečné srdce zobrazují odpor proti silnějšímu soupeři, další pak válku zesměšňují. Video dokonce obsahuje ukázku z parodie na válečné filmy

Tropická horečka, jejíž režisér Ben Stiller se proti jeho použití také explicitně ohradil s tím, že k němu tvůrcům videa nedal povolení, píše Variety.

Podle The Guardian obecně není jasné, zda Bílý dům získal práva k použití filmového materiálu. Již dříve totiž bez povolení používal například písně Abby, Beyoncé, Bruce Springsteena nebo Rolling Stones, což vedlo ke sporům s interprety

Změny mají podle australského regulátora online bezpečnosti chránit děti před škodlivým obsahem. Platformy, které pravidla poruší, mohou čelit pokutám. Informovala o tom stanice BBC.

Dosud uživatelé v Austrálii při návštěvě stránek pro dospělé obvykle pouze klikli na políčko potvrzující, že je jim více než 18 let. Nová pravidla ale zavádějí přísnější kontrolu věku. Platformy tak budou muset využívat například technologii rozpoznávání obličeje, digitální identitu nebo údaje z kreditních karet.

Podle výzkumu citovaného BBC vidělo každé třetí dítě ve věku 10 až 17 let online obrázky nebo videa sexuálního charakteru. Studie také zjistila, že více než 70 procent dětí bylo vystaveno obsahu zobrazujícímu násilí, sebepoškozování, sebevražedné materiály nebo informace o poruchách příjmu potravy.

Po zavedení zákona se v Austrálii výrazně zvýšil počet stažení aplikací virtuálních privátních sítí (VPN), jak informoval britský web The Guardian. Některé stránky pro dospělé totiž začaly australské uživatele blokovat, aby splnily nové bezpečnostní předpisy, které vstoupily v platnost.

Americko-izraelské útoky na Írán, které začaly atentátem na íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, trvají už druhý týden. Írán na ně reagoval vlastními údery na americké spojence a jejich majetek v regionu.

Od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě byly podle místních úřadů zasaženy čtyři ropné sklady a logistické centrum v Teheránu a jeho okolí. Na jednom z míst při útoku zemřelo šest lidí a dalších 20 utrpělo zranění.

Videa sdílená občanskými novináři ukazují obrovské plameny nad teheránskou oblohou a hustý kouř, který se stále valí nad ropnými zásobníky. Když se v neděli ráno na desetimilionové město snesl déšť, úřady varovaly před možnými toxickými kyselými srážkami. Mnoho obyvatel se podle svědectví probudilo s bolestí v krku a pálením očí.

„Situace je tak děsivá, že se těžko popisuje. Kouř zahalil celé město. Mám silnou dušnost a pálení očí i krku a mnoho dalších lidí cítí totéž. Lidé ale stále musí chodit ven, protože nemají na výběr,“ uvedla aktivistka a bývalá politická vězenkyně žijící v centrálně-východní části města v rozhovoru pro deník The Guardian. Dodala, že některá místa se sice znovu otevřela, ale kvůli znečištěnému vzduchu byla brzy opět uzavřena.

Íránský Červený půlměsíc upozornil, že toxické chemikálie mohou vést ke vzniku kyselých dešťů a poškodit kůži i plíce. Organizace doporučila lidem, aby se bezprostředně po dešti vyhýbali pobytu venku a nezapínali klimatizaci. Zároveň vyzvala obyvatele, aby chránili odkryté potraviny. Teheránský guvernér také doporučil nošení roušek venku.

Íránské úřady uvedly, že monitorují kvalitu ovzduší v hlavním městě, a vyzvaly obyvatele, aby pokud možno zůstali doma. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baqaei uvedl, že při úderech se do ovzduší uvolňují „nebezpečné materiály a toxické látky“, které podle něj ohrožují životy obyvatel ve velkém rozsahu.

V National Geographic kyselé deště označují srážky obsahující vysoké koncentrace kyseliny dusičné a sírové. Termín poprvé použil skotský chemik Robert Angus Smith v roce 1852. Kromě deště se mohou vyskytovat také ve formě sněhu, mlhy nebo drobných suchých částic. Zatímco běžný déšť má pH přibližně 5,6, kyselé srážky dosahují obvykle hodnot mezi 4,2 a 4,4.

V únoru 2022 ruští umělci Kirill Savčenkov a Alexandra Sucharevová spolu s litevským kurátorem Raimundasem Malašauskasem zrušili svou výstavu na protest proti ruské invazi na Ukrajinu. O dva roky později, v roce 2024, Rusko svůj pavilon přenechalo Bolívii.

Rozhodnutí organizátorů umožnit Rusku návrat na bienále vyvolalo kritiku, informoval server Art News. Někteří politici i komentátoři ho označují za pokus o „rehabilitaci agresorského státu prostřednictvím umění“.

Prezident bienále Pietrangelo Buttafuoco uvedl, že organizátoři chtějí dát prostor lidem ze všech míst, kde probíhají konflikty. „Bienále, stejně jako město Benátky, zůstává místem dialogu, otevřenosti a umělecké svobody. Podporuje vazby mezi národy a kulturami s neotřesitelnou nadějí na ukončení konfliktů a utrpení,“ uvedl v prohlášení citovaném serverem Euronews.

Proti účasti Ruska se ale vymezilo několik zahraničních politiků. Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové uvedla, že s přítomností Moskvy na akci nesouhlasí. Litevská ministryně zahraničí ji označila za „ubohou“. Skupina poslanců Evropského parlamentu navíc v pátek zveřejnila dopis organizátorům, v němž ruskou účast označila za „nepřijatelnou“.

Zatím není jasné, zda bude ruský pavilon otevřen po celou dobu trvání bienále. Projekt, který se v něm představí, je pro tuto akci netypický – půjde o sérii zvukových performancí s názvem Strom zakořeněný v nebi. Na projektu se podílí nejméně 38 mladých hudebníků, básníků a filozofů z různých zemí.

Podle serveru Art News někteří kritici upozorňují, že návrat Ruska na kulturní scénu přichází ve chvíli, kdy se ruským sportovcům postupně znovu otevírá prostor i v mezinárodních sportovních soutěžích.

Video na síti X začíná herní scénou z titulu Call of Duty: Modern Warfare III, konkrétně animací, ve které má hráč možnost odpálit jadernou zbraň. Poté se ve videu objevují záběry z reálných raketových útoků, které americká armáda v Íránu podnikla a které si v Íránu vyžádaly více než 1 000 mrtvých.

V určitých momentech se ozve hlas z videohry, který anglicky říká: „Tento boj vyhráváme” a „Převezli jsme kontrolu”. Záběry doprovází instrumentální verze písně Bonfire Childish Gambina a text „Courtesy of the Red, White & Blue” neboli „S laskavým svolením červené, bílé a modré“.

Mnoho lidí kritizovalo Bílý dům za to, že válku zlehčuje. Například Jüan I Ču, odborný asistent mezinárodních vztahů a mezinárodního práva na Leidenské univerzitě, pro web Independent napsal: „Válka je hrozná, i když je oprávněná. Tohle je naprosto nevkusné.”

Na příspěvek Bílého domu reagoval i Chance Glasco, jeden ze zakládajících vývojářů série Call of Duty. Ten ve své odpovědi na síti X uvedl, že ho situace nepřekvapuje. Připomněl, že po převzetí vývoje značky společností Activision se podle něj objevoval tlak na vytvoření dílu série, který by zobrazoval Írán útočící na Izrael.

„Naštěstí byla většina vývojářů touto myšlenkou znechucena a projekt byl zamítnut,” napsal Glasco.

Internet je zároveň zaplaven dezinformacemi a zavádějícími materiály týkajícími se vojenských operací v Íránu. Spousta z nich jsou staré záběry z úplně jiných válek, materiály zmanipulované AI, nebo dokonce scény z vojenských videoher jako War Thunder. Radio Wave o tom psalo zde.

Záběry z videoher se podle kritiků stávají nástrojem propagandy a byly využívány v komunikaci vládních institucí administrativy Donalda Trumpa i dříve, jak píše web Mashable. Například ministerstvo vnitřní bezpečnosti loni použilo obrázky z videohry Halo v příspěvcích na sociálních sítích s heslem „Destroy The Flood” a odkazem na náborovou stránku imigrační služby ICE. V minulosti také zveřejnilo videa z imigračních razií doplněná sloganem z Pokémonů „Pochytej je všechny”.

Výzkum proběhl ve 29 zemích včetně Velké Británie, USA, Brazílie, Austrálie nebo Indie a mimo jiné ukázal, že 33 % mužů z generace Z si myslí, že manžel by měl při důležitých rozhodnutích v manželství mít poslední slovo.

Generace Z, tedy lidé narození mezi lety 1997 a 2012, jsou podle dat studie dvakrát častěji než muži z generace baby boomers (narození 1946–1964) zastánci tradičního rozhodování v manželství. Zatímco s tvrzením, že manželka by měla vždy poslouchat manžela, souhlasilo 13 % mužů z generace baby boomers, u mužů z generace Z to bylo téměř třikrát více.

Mezi ženami souhlasilo s tímto výrokem 18 % z generace Z a 6 % z generace baby boomers. Nejvyšší podporu tento názor zaznamenal průzkum v Indonésii (66 %) a Malajsii (60 %). Ve Spojených státech souhlasilo 23 % respondentů a ve Velké Británii 13 %.

Výsledky výzkumu ukazují výrazné rozdíly mezi generacemi mužů v pohledu na genderové role, napsal web The Guardian. Například 24 % mužů z generace Z si myslí, že ženy by neměly působit příliš nezávisle nebo soběstačně. U mužů z generace baby boomers tento názor sdílelo 12 %.

Více než polovina mužů z generace Z (59 %) zároveň uvedla, že se od mužů očekává příliš mnoho v oblasti podpory rovnosti pohlaví. U mužů z generace baby boomers to bylo 45 %. Mezi ženami činil podíl 41 % u generace Z a 30 % u baby boomers.

Zajímavé také je, že právě muži z generace Z zároveň nejčastěji souhlasili s tvrzením, že ženy s úspěšnou kariérou jsou pro muže atraktivnější. Tento názor sdílelo 41 % z nich.

„Letošní průzkum nám ukazuje, že jsme možná svědky velkého přehodnocení toho, jak muži a ženy v dnešní společnosti vnímají genderové role. Zejména u generace Z naše data ukazují zajímavou dualitu: jsou to sice lidé, kteří nejčastěji souhlasí s tím, že ženy s úspěšnou kariérou jsou pro muže atraktivnější, ale zároveň nejčastěji souhlasí s tím, že manželka by měla vždy poslouchat svého manžela a že žena by nikdy neměla působit příliš soběstačně nebo nezávisle,” uvedla Kelly Beaver, generální ředitelka společnosti Ipsos ve Velké Británii a Irsku.

Podle profesorky Heejung Chung, která se na výzkumu podílela, existují i pozitivní signály – například silná podpora většího zastoupení žen v politice. Zároveň však data naznačují, že některé postoje se postupně stávají tradičnějšími.

„Myslím si, že existuje mnoho obav mužů ze ztráty společenského postavení. A existuje vakuum, které je vyplňováno rétorikou a hlasy, které se snaží postavit mladé muže proti genderové rovnosti, proti mladým ženám, proti migrantům,” řekla Chung.

Chung dodala, že svou roli mohou hrát i ekonomické faktory. „V předchozích generacích mohli muži, sociologicky řečeno, projevovat svou mužnost prostřednictvím role živitele rodiny, prostřednictvím svých finančních příspěvků, věcí jako koupě domu, role poskytovatele a ochránce. Pro mladé muže po celém světě jsou tyto příležitosti stále méně dostupné. Cítí tedy možná ztrátu příležitostí a nebyly jim předány pozitivní, rozmanité představy o mužnosti.”