V Česku se extremistou stanete násilím i pomáháním
Útok na Autonomní sociální centrum Klinika v Praze, napadení přenosového vozu Českého rozhlasu, jméno prezidenta republiky ve zprávě o extremismu, vzestup islamofobní agrese. To jsou události, které jsou v poslední době spojovány s extremismem u nás. Jak se v demokratické zemi vymezuje, co je pro ni extrémní? A proč poslední čtvrtletní zpráva o extremismu Odboru bezpečností politiky Ministerstva vnitra spojuje s levicovými extremisty i osoby, které pomáhají uprchlíkům nebo pořádají benefiční koncerty? O tom diskutovali politologové Ondřej Slačálek a Miloslav Mareš.
„Samotná pomoc uprchlíkům extremistická není. Ale pokud se lidé vyhrazují proti soudobému demokratickému právnímu řádu v pojetí našich orgánů, tak uvedeni v takových zprávách být mohou. Ne vše, co extremista dělá, musí být nějakým způsobem závadné. On se tím snaží vyprofilovat na veřejnosti. Ale lze se proti tomu i bránit, třeba soudně. Nebezpečí extremismu je dvojí, první je bezprostřední nebezpečnost kriminálního typu: dojde k vyhrocení násilí, terorismu a podobně. Druhý typ je ovládnutí společnosti extremismem a nastolení nedemokratického režimu. Řada totalitních či autoritativních režimů se dostala k moci prostřednictvím hnutí, která třeba nebyla tolik násilná, ale byla schopna ovládnout společnost,“ tvrdí politolog Miloslav Mareš.
Politolog Ondřej Slačálek k tomu dodává: „Představa v pojmu extremismus zakotvená je, že hrozby liberální demokracii přichází z okraje, a proto je třeba ten okraj sledovat, jako zvířátka v zoo.“
„Bohužel se ukazuje, že ty největší hrozby možná přichází zevnitř. Autoři zpráv o extremismu mají problém současné islamofobní hnutí zařadit. Správně tuší, že to nejsou tradiční neonacisté. Ještě absurdnější by bylo přiřazovat je vedle těch, kteří pořádají demonstrace proti rasismu nebo organizují sbírky na podporu uprchlíků. Proto vytváří speciální islamofobní kolonku. V tomto hnutí je ohromná míra agrese a nenávisti, ale zdůvodnění a klíčoví aktéři nejsou žádné okrajové postavy z extrému. Je to dobře etablovaná součást establishmentu,“ domnívá se Slačálek.
Poslechněte si celý rozhovor taky o tom, jestli jsou zápalné lahve a pomoc uprchlíkům podle českého státu dvě stejné věci.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
