Ve vlastní šťávě: Dýňový speciál s Hokaido

03553995.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03553995.jpeg
0:00
/
0:00

Že je zima v nejlepším, se nepozná jen podle toho, že vám to na silnici víc klouže a ranní starty jsou o dvacet minut delší. Já to nejvíc poznám na cenách a dostupnosti zeleniny. Jakmile někteří zelináři v Hale 22 zavřou krám, protože už není co prodávat, a cena lilku jde přes padesát korun za kilo, vím, že je opravdu zima. A nezbývá než doufat, že zelináři naskladnili dostatek dýně.

Dýně slaví už několik let v české kotlině velkolepý nástup. Buďme upřímní – hnacím motorem zájmu o dýně byly v první řadě pokusy lacině napodobit trendy z velkého světa, čurat proti větru a najít další společný zájem se spolubydlícím ze sdíleného nájmu. Dýně chutnají totiž pořád stejně dobře a fakt, že většina z nás ji v dětství ochutnala jen jako imitaci ananasu v zavařovačce, na tom nic nemění. Prostě jen chybí know-how a – co si budeme povídat – dýňový krém je sice fajn, ale zdaleka nepokrývá spektrum možností, které dýně skýtají. A druhý nejčastější recept – vyřezávaná dýně na Halloween – taky není nic extra.

Čtěte také: Ve vlastní šťávě: Vaření pro jednoho aneb Co mít doma, aby nebyl hlad?

Z druhů dýní, které jsou u nás momentálně dostupné, je asi nejoblíbenější dýně Hokaido. Super na ní je, že když ji pořádně vydrbete, můžete ji v kuchyni zpracovat i se slupkou. To oceníte, zejména až se pokusíte vařit s dalšími druhy dýní. Být líný je jedna věc, ale podstatnou předností dýně Hokaido je samozřejmě taky příjemná vůně, lahodná chuť a zajímavá barva. Já ovšem Hokaido preferuju především kvůli té slupce. Zejména u mých tří nejfrekventovanějších receptů. Připravte si tužky, jdeme na to!

03553996.jpeg

Jednu dýni Hokaido rozkrojte napůl a lžící vydlábněte jádra. Nakrájejte dýni i se slupkou na kostky o velikosti hrací kostky. Přikrojte jednu červenou papriku na kostičky, tři mrkve na silnější kolečka, dvě červené cibule na plátky, dva stroužky česneku rozdrťte a jednu slabší červenou chilli papričku, na co chcete. Všechno hoďte do hrnce a připravte koření. Dva bobkové listy, pět kuliček nového koření a po půlce čajové lžičky celý římský kmín, celý koriandr a celou černou hořčici. Teď to všechno na středně silném plameni opečte, a až se to hezky rozvoní, podlijte trochu vodou a přihoďte hrst červené čočky a na špičku nože mleté kurkumy. Až se čočka rozvaří a kari zhoustne, tak si tam pro zajímavost frkněte půl plechovky kokosového mléka a při podávání posypte sekanou natí koriandru.

Druhý nejčastější recept je ordinérní dýňová polévka, ale to už je nuda.

Třetí je recept ze španělské Extremadury – migas. Hodí se kdykoliv, protože základem je chleba a obsah si můžete přizpůsobit. Napřed obligátní základ – cibuli a zelenou papriku na kostičky jedna ku jedné, k tomu dva stroužky česneku a jednu chilli papričku potrapte na olivovém oleji. Mimochodem zelenou papriku používám jen na vaření, chutná líp než zasyrova. Zatímco se pomaličku dusí základ, nakrájejte si jednu Hokaido dýni na malé kostičky, a až zelenina v základu změkne, tak to přihoďte do hrnce, osolte a opepřete a podlijte vodou. Poduste doměkka a vodu nechejte vydusit. Mezitím si nachystejte starý chleba (krajíc na osobu) a nadrobte ho nebo nakrájejte. Drobky pokropené oliváčem opečte v troubě dozlatova, vytáhněte z trouby a nechte ztvrdnout. Tak a teď to pěkně promíchejte a vylepšete podle chuti. I když to zní fádně, chutná to skvěle!

03553985.jpeg

Čtěte také: Ve vlastní šťávě: Kvašení pro každého

A nakonec grilovaná dýně. Tentokrát ji nezbavuju jadérek – zkuste nakrájet dýni Hokaido i s jadřincem a ogrilujte pozvolna z obou stran. Opečená jádra zkřehnou, ale hlavně přidají grilované dýni na chuti a mocně zavoní. Podávám s opečeným citronem a pokropené sezamovou pastou. Přeju dobrou chuť a příště si posvítíme na další druhy dýní.