Ve vlastní šťávě: Romská kuchyně je součástí české tradice
Udělal jsem v Čechách nejednu špatnou zkušenost s prezentací jiných národnostních kuchyní, než jsou ty všeobecně přijímané. Francouzská, italská, poměrně nedávno thajská a japonská, nově vietnamská a samozřejmě americké kopie šlágrů německých řezníků – hamburger a hot dog. Abych byl spravedlivý, nebylo to jen v Čechách. V tuniských hotelech je jejich vlastní kuchyně nežádoucí, aby zbytečně neděsila turisty, a jedna nepříliš inteligentní novinářka tak prezentovala snídaňový bufet s jogurtem, müsli a pomerančovým džusem jako typickou tuniskou kuchyni. A v Řecku nám zakázali vařit třeba bulharské jídlo, i kdyby to bylo jen pro personál.
Není tedy divu, že jsem na jedné hostovačce notně vyděsil pár hostů s kuchyní židovskou a byl jsem požádán majitelem, ať to příště raději nazvu jinak. A nepřekvapila mě ani tři roky stará historka z jedné chomutovské školní jídelny, kde kuchařky uspořádaly týden romské kuchyně, podobně jako předtím řecké, maďarské nebo mexické. U té romské ovšem lidé začali posílat stížnosti a odhlašovat děti z obědů.
Takže dobrý den... Romská kuchyně je součástí české tradice. Romská kuchyně, stejně jako další národnostní kuchyně, je obrazem dějin národa. A tak jako třeba Portugalci dali Indům nesmrtelné Vindaloo (z portugalského Vinha d’Alho), Romové si dovezli recepty z maďarských plání, haličské Bukoviny, Rumunska či Ruska. Je smutné, že někteří z nich v touze po asimilaci a klidném životě upouští od tradic a už se ke svému odkazu nehlásí. Která jídla jsou tedy pro romskou kuchyni typická?
Marikle paněha je tradiční romská placka, jedna z nejstarších. Placky ne nepodobné lokším nebo chlebu čapátí se pečou na litinovém tálu, namotávají na prst a trhají na delší nudle, které se potom spaří horkou vodou, polijí rozpuštěným máslem a tradá!
Blajz – to by každý zblajz. Těstoviny na způsob grenadýrmarš s kysaným zelím a pečeným bůčkem. To je prostě klasika.
Pišot se dají považovat za romské ravioli nebo vareniky. S bramborovou náplní a sýrovou omáčkou. To není zlý.
Mačanka – masový vývar, pěkně zahuštěný a posypaný mletou paprikou s cibulkou a česnekem.
Šinga zastupuje na Vánoce v romské domácnosti cukroví. Závin z kynutého těsta s kakaem, nebo co je zrovna po ruce, posypaný cukrem.
A nakonec pro mě jako milovníka tradiční kuchyně zástupce z nejtypičtějších – goja.
Jako mají Židé plněný krk nebo gefilte fiš, Romové mají svoje goja. Bývali zákazníky na jatkách, kde si na ně nakupovali propláchnutá střeva, plnili je strouhaným bramborem s česnekem a majoránkou, ovařili a potom maštěné sádlem upekli na pekáčku. A to je fakt dobrota! Kdyby vás zajímaly další recepty, mrkněte na web romského vysílání Českého rozhlasu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
