Ve vlastní šťávě: Svatba jako řemen

03544950.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03544950.jpeg

Tak jako se během let mění trendy v gastronomii, mění se i podoby oslav, večírků, cateringů a taky svateb. Za okny sice kraluje ladovská zima, ale čas letí a od dubna až do listopadu budou mladí i starší snoubenci po celé republice slavit jednu z nejkrásnějších chvil svého života – svatbu. Koncem ledna se navíc v Praze chystá veletrh Svatební cirkus, určený především snoubencům, kteří mají o svém dni D docela jiné představy, než bývá zvykem.

Právě u svatebních oslav jsou změny patrné asi nejvíc. Jde především o to, že na rozdíl od firemních večírků limitovaných rozpočtem a organizovaných zpravidla zaměstnanci managementu, kteří se jen neradi pouští na tenký led s nějakým experimentováním, svatby jsou zcela v režii snoubenců. A jak nám dospívá dorost, mění se i dosud ustálené zvyklosti. V mnoha ohledech.

Například padlo tabu se sňatky v květnu. Tato prastará pověra, jejímž jediným smyslem bylo eliminovat následky svatební noci – tedy porod uprostřed tuhé zimy s jen malou nadějí, že to v pohodě ustojí rodička i dítě, už je dávno tatam. A i když se alternativní divoženky vrací k porodům v chlévě a na poli, někdy z čistého sentimentu, jindy v pevné víře, že je to tak správně, mladí už se nám natruc berou i v květnu.

03544952.jpeg

Tytam jsou časy, kdy si snoubenci vyrazili na obecní úřad (dříve Místní národní výbor), kde si za správní poplatek vyslechli proslov na téma „úloha rodiny při budování státu“, a potom zahučeli do první restaurace od třetí cenové skupiny výš, aby si dali obligátní hovězí vývar s játrovým knedlíčkem a svíčkovou se šesti, rozkrojili máslový dort a zmazali se tak, že se o tom vyprávělo ještě několik let potom. Dnes oddávají i zaryté bezvěrce husitští faráři a snoubenci si své ano říkají v sadech pod rozkvetlou jabloní, na lesních paloučcích nebo nekrytém dvorku rockového klubu. Stejně jako se mění móda a dnes už kromě klasického sáčka a vázanky a nevěsty v bílém od hlavy až k patě nejsou žádnou výjimkou nevěsty v puntíkovaném retru ve stylu Šakalích let a chlapům se k obřadu jde mnohem lehčeji v džínách na kšandě a pruhovaném tričku, mění se i podoby obřadů a následného veselí. Mění se i kytice – dnes není žádnou zvláštností, když se při obřadu setkáte s kyticí lučního kvítí, které dominuje třeba prachobyčejná pampeliška.

Čtěte také

Místo těžkých třípatrových dortů, které vzhledem i chutí připomínaly spíš ministerstvo másla, se objevují lehké čokoládové a smetanové dorty zdobené ovocem a živými květy. Výjimkou není ani úplná absence svatebního dortu, který nahrazují série pestrobarevných makronek, cupcaků a různých minidezertů. Obligátní chlebíčky se šunkou a vejcem nebo imitací kraba střídá salátový bufet, domácí pečivo a nabídka kvalitních sýrů a uzenin, kde má každý možnost poskládat si vlastního favorita. Objevují se fúze starých časů, protože český člověk má prostě slabost pro šabachovské retro, takže klasické nakládačky, utopenci a hermelín se na jednom stole dělí o místo s quacamole, hummusem, chorizem a marinovanými olivami.

Mění se i rytmus samotné svatební hostiny. Dřívější pořádek vyžadoval péči školeného personálu, který musel na stůl dopravit v co nejkratším čase šedesát až sto šedesát porcí polévky, poté debarasovat – tedy odnést prázdné talíře – a znovu trpělivě čekat až v lepším případě dva, ale obvykle jeden kuchař v kuchyni nandá svíčkovou, pokydá ji brusinkovým kompotem a šlehačkou ze spreje. Mnohem větší sranda je dnešní hostina s plným stolem, kde si každý bere, na co má chuť, kdy má chuť, a tolik, kolik chce. V průběhu dne se mění jen skladba hostiny, od lehčích předkrmů a salátů až po večerní dekadentní grilovačku a půlnoční polévku z kotlíku.

03544951.jpeg

Pokud se tedy budete doma nudit, nechte se inspirovat tvořivým duchem alternativních poskytovatelů svatebních služeb. Když už nic jiného, oceníte alespoň jejich originalitu.