Ve vlastní šťávě: Svatba jako řemen

Právě u svatebních oslav jsou změny patrné asi nejvíc. Jde především o to, že na rozdíl od firemních večírků limitovaných rozpočtem a organizovaných zpravidla zaměstnanci managementu, kteří se jen neradi pouští na tenký led s nějakým experimentováním, svatby jsou zcela v režii snoubenců. A jak nám dospívá dorost, mění se i dosud ustálené zvyklosti. V mnoha ohledech.

Například padlo tabu se sňatky v květnu. Tato prastará pověra, jejímž jediným smyslem bylo eliminovat následky svatební noci – tedy porod uprostřed tuhé zimy s jen malou nadějí, že to v pohodě ustojí rodička i dítě, už je dávno tatam. A i když se alternativní divoženky vrací k porodům v chlévě a na poli, někdy z čistého sentimentu, jindy v pevné víře, že je to tak správně, mladí už se nám natruc berou i v květnu.

Svatba|foto: Creative Commons CC0 1.0 Universal

Tytam jsou časy, kdy si snoubenci vyrazili na obecní úřad (dříve Místní národní výbor), kde si za správní poplatek vyslechli proslov na téma „úloha rodiny při budování státu“, a potom zahučeli do první restaurace od třetí cenové skupiny výš, aby si dali obligátní hovězí vývar s játrovým knedlíčkem a svíčkovou se šesti, rozkrojili máslový dort a zmazali se tak, že se o tom vyprávělo ještě několik let potom. Dnes oddávají i zaryté bezvěrce husitští faráři a snoubenci si své ano říkají v sadech pod rozkvetlou jabloní, na lesních paloučcích nebo nekrytém dvorku rockového klubu. Stejně jako se mění móda a dnes už kromě klasického sáčka a vázanky a nevěsty v bílém od hlavy až k patě nejsou žádnou výjimkou nevěsty v puntíkovaném retru ve stylu Šakalích let a chlapům se k obřadu jde mnohem lehčeji v džínách na kšandě a pruhovaném tričku, mění se i podoby obřadů a následného veselí. Mění se i kytice – dnes není žádnou zvláštností, když se při obřadu setkáte s kyticí lučního kvítí, které dominuje třeba prachobyčejná pampeliška.

Čtěte také

Místo těžkých třípatrových dortů, které vzhledem i chutí připomínaly spíš ministerstvo másla, se objevují lehké čokoládové a smetanové dorty zdobené ovocem a živými květy. Výjimkou není ani úplná absence svatebního dortu, který nahrazují série pestrobarevných makronek, cupcaků a různých minidezertů. Obligátní chlebíčky se šunkou a vejcem nebo imitací kraba střídá salátový bufet, domácí pečivo a nabídka kvalitních sýrů a uzenin, kde má každý možnost poskládat si vlastního favorita. Objevují se fúze starých časů, protože český člověk má prostě slabost pro šabachovské retro, takže klasické nakládačky, utopenci a hermelín se na jednom stole dělí o místo s quacamole, hummusem, chorizem a marinovanými olivami.

Mění se i rytmus samotné svatební hostiny. Dřívější pořádek vyžadoval péči školeného personálu, který musel na stůl dopravit v co nejkratším čase šedesát až sto šedesát porcí polévky, poté debarasovat – tedy odnést prázdné talíře – a znovu trpělivě čekat až v lepším případě dva, ale obvykle jeden kuchař v kuchyni nandá svíčkovou, pokydá ji brusinkovým kompotem a šlehačkou ze spreje. Mnohem větší sranda je dnešní hostina s plným stolem, kde si každý bere, na co má chuť, kdy má chuť, a tolik, kolik chce. V průběhu dne se mění jen skladba hostiny, od lehčích předkrmů a salátů až po večerní dekadentní grilovačku a půlnoční polévku z kotlíku.

Svatba - rodinná oslava|foto: Creative Commons CC0 1.0 Universal

Pokud se tedy budete doma nudit, nechte se inspirovat tvořivým duchem alternativních poskytovatelů svatebních služeb. Když už nic jiného, oceníte alespoň jejich originalitu.