Vivian Girls se posunují o pár centimetrů
Když Vivian Girls loni v září vydaly svůj kraťoučký debut, obratem rozdělily posluchače na ty, kteří jim zobali z ruky, a na ty, kteří jim nemohli přijít na jméno. Nemusíme se ani pouštět do takhle emotivního hodnocení, aby bylo jasné, že status modly bude třeba potvrdit (nebo zcela rozmetat) druhým albem. Rok se s rokem sešel a chvíle pravdy je tady.
Na jedné straně nemám rád extrémní hudební chameleóny. Zastávám názor, že za hysterickými proměnami (jakkoli samozřejmě nemusí být jednotlivě špatné) se nebezpečně často skrývá absence vlastní tváře. Na druhé straně poslouchat jednu desku vydávanou znova a znova po celou kariéru kapely (a ne že by to pár z nich nezkusilo) zdravého jedince taky nemůže bavit.
Proč o tom mluvím: Vivian Girls tohle mají na háku a vysoko u stropu. Loňský eponymní debut brooklynského dívčího tria přinesl příjemných jednadvacet minut zahuhlaného noise-popu s odtažitým vokálem, desítku svým způsobem roztomile těžkopádných skladeb, které se strukturou, náladou i zvukem navzájem lišily jen minimálně - a přesto byly poměrně dobré. Nicméně - aspoň ve mně - vzbuzovaly otázku, jestli se s tímhle vůbec dá někam hnout. Letošní (na "solidních" šestatřicet minut rozmáznuté) album Everything Goes Wrong, které vyjde v nejbližších dnech, sice představuje jakýsi posun, ale pouze o centimetry.
Produkce je tentokrát o maličko plastičtější, nástroje o maličko expresivnější, melodie o maličko barevnější a tempa o maličko pestřejší. Na letmý poslech by vám mohl rozdíl klidně uniknout. Když se ale do alba zanoříte pozorněji, všimnete si, že písničkářské kvality začínají dostávat ostřejší kontury než na debutu. Objevují se tady skvělé skladby, které byste od Vivian Girls verze 2008 nečekali (například jednoznačný vrchol desky, zvláštně bolestná Tension), najdou se ovšem i vycpávky, kvůli kterým si řeknete: Co bylo mordyje špatného na jednadvaceti minutách?
Everything Goes Wrong je příjemná deska, v úhrnu lepší než její předchůdce, která naznačuje, že Cassie Ramone a spol. mají na víc. Problém je v tom, že pořád jen naznačuje, místo aby to posluchačům nekompromisně a naplno vpálila do hlav. Malý krok pro Vivian Girls, ještě menší pro lidstvo, chtělo by se říct. Tímhle tempem budeme na jejich opus magnum čekat asi dlouho. Ale říkal jsem vám, kde to mají tyhle holky pověšené, ne?
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
