Vladimír Turner: Paralely mezi postkolonialismem a Českem jsou velké

4. březen 2014

Vladimír Turner se nebojí zásahů do veřejné sféry, naopak o ně usiluje. Ať už ve svých dílech UFF nebo ARTMASNA představuje nekompromisní přístup k řešení společenské aktivity. Po studiích na FAMU odcestoval na stáž do Buenos Aires, poté se vrátil, začal studovat na UMPRUM a odjel znovu do Valencie.

Tématem rozhovoru s českým umělcem však nebyly jen rozdíly mezi zahraničními městy a Prahou, ale zejména jeho nová dokumentaristická esej WHITE BLACK. Filmový portrét mladé Australanky Alany Victorie Hunt, která je kurátorkou v uměleckém centru aboridžínské komunity, kde bílí „nepůvodní“ zaměstnanci pracují s aboridžínskými umělci, kteří díky boomu úspěšně prodávají svá díla. Ta vyprávějí historii jejich národu Gija. Alana Victorie Hunt se snaží ve snímku WHITE BLACK vyrovnat se složitou historií světadílu, ve kterém žije a který se snaží své problémy skrývat.

Na rozdíl od jiných dokumentaristů se nebojí přiznat moment filmové manipulace. K jaké manipulaci ale skutečně ve filmu došlo? „Nejvíc je to manipulovaný tím, že jsem v té komunitě byl pouze deset dní,“ říká Turner. Snímek WHITE BLACK máte šanci vidět 6. února ve Studiu Béla, kde by měla po snímku následovat diskuse se sociologem Ondřejem Lánským a radikálním sociálním pracovníkem Tomášem Malíkem.

autor: Šimon Holý
Spustit audio