Vraťte do svých životů hvězdy, vyzývají Holanďané

Tento nedostatek porozumění je natolik závažný, že Royal College of Psychiatrists vydala prohlášení zaměřené na zvýšení povědomí o menopauze a duševním zdraví. Dokument zkoumá, jak menopauza ovlivňuje psychické zdraví žen a jaké má důsledky pro klinickou praxi, zdravotnické služby i veřejnou politiku napříč Spojeným královstvím. Opírá se o osobní zkušenosti pacientek, klinické důkazy i intersekcionální přístup.

Akademie zdůrazňuje, že menopauza může významně ovlivnit duševní pohodu a je spojena s úzkostí, depresí, kognitivními změnami a v některých případech i se spuštěním či zhoršením závažných duševních onemocnění. Dopady se však neprojevují u všech stejně. Vyšší riziko mají lidé s již existujícím závažným duševním onemocněním, neurodivergencí, menšinovým etnickým původem, identitou LGBTQ+, zdravotním postižením nebo traumatickou zkušeností. Tyto skupiny navíc často čelí větším překážkám v přístupu ke zdravotní péči a horším výsledkům léčby.

Průzkum agentury YouGov, který si nechala zpracovat organizace zastupující více než 20 000 psychiatrů, zjistil, že pouze 28 % žen ví o možném spojení mezi menopauzou a vznikem nové duševní poruchy. Naproti tomu 93 % žen si menopauzu spojuje s návaly horka a 76 % se sníženou sexuální touhou. Mnoho žen proto nevyhledává ani nedostává potřebnou pomoc, píše deník The Guardian.

V Anglii nyní odborníci vyzývají zdravotnické služby i vlády ve všech zemích Spojeného království k přijetí naléhavých opatření. Požadují povinné začlenění tématu menopauzy a duševního zdraví do lékařského a psychiatrického vzdělávání a vytvoření jasných pracovních politik, které budou řešit dopady menopauzy na psychické zdraví.

Jde o zážitek, který kombinuje pohyb, únik od reality a výraznou estetiku. Podobně jako divoké plavání, ale s přidanou dávkou třpytu a fantazie, nabízí „mermaiding“ nový způsob, jak uniknout každodennímu stresu a probudit vlastní hravost. Vydat se na vodu v pestrobarevném ocasu a s „korunou z mušlí“ podle deníku The Washington Post představuje pro mnoho lidí útočiště před tlakem práce i běžného života.

Trend navíc podporuje pozitivní vztah k tělu a inkluzivitu. Šíří se globálně prostřednictvím akcí typu MerMagic Con i oficiálních certifikačních kurzů PADI. Ty nabízejí nejen výuku bezpečného pohybu ve vodě, ale i stylizované focení v podvodní scenérii – tedy zážitek, který posouvá běžnou dovolenou do téměř pohádkové roviny.

Komunita je sice rozptýlená, ale silně propojená. Mořské panny si vytvářejí menší „skupinky“, které fungují jako bezpečný prostor mimo tradiční společenské struktury. Setkávají se na společném plavání, oslavách, neformálních večeřích i online kreativních workshopech. Jak uvádí magazín i-D, členy spojuje pocit sounáležitosti i vědomí určité odlišnosti od většinové společnosti.

Podle webu The Week je samotné oblékání ocasu jednou z nejintenzivnějších částí zážitku. Výběr je dnes široký – od ultrarealistických silikonových ocasů přes pohádkové designy až po modely šité na míru. Ať už si zájemci ocas pořídí vlastní, nebo si ho zapůjčí během kurzu, zásadní je bezpečnost – doporučují se materiály, které drží tvar a při plavání se neroztahují.

Čtyři z deseti dospělých kuřaček na světě – tedy přibližně 62 milionů žen – žijí v Evropě. Na kontinentu je také asi čtyři miliony teenagerů ve věku 13 až 15 let, kteří pravidelně užívají tabákové produkty. Co se týče vapes a e-cigaret, Evropa vede i mezi mladými uživateli: 14,3 procenta dětí ve zmíněném věku je pravidelně spotřebovává. Užívání tabáku přitom každý rok způsobuje odhadem 1,1 milionu úmrtí v Evropě.

Analýza WHO rovněž upozorňuje na další znepokojivé trendy: v téměř polovině zemí, kde jsou dostupná data, je užívání e-cigaret mezi dívkami vyšší než mezi chlapci. „To není náhoda,“ řekl pro EuroNews Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Průmysl cíleně oslovuje mladé lidi ochucenými produkty a sofistikovaným marketingem na sociálních sítích.“

Podle Kluga je možné se proti tomu bránit. Země jako Belgie, Dánsko a Nizozemsko již regulují nové produkty, zakazují příchutě a omezují reklamu. „Každá země v tomto regionu by měla jednat podobně, aby chránila budoucí generace,“ dodal. Podle odhadů WHO si Evropa udrží status největšího spotřebitele tabáku na světě i do budoucna – a to až zhruba do roku 2030.

Nová studie je největším výzkumem svého druhu. Zahrnovala více než 1,8 milionu lidí ze světa, hlavně z Velké Británie a USA, a sledovala je v průměru 16 let. Ukazuje, že vegetariáni mají oproti lidem, kteří jedí maso, o 21 % nižší riziko rakoviny slinivky, o 12 % nižší riziko rakoviny prostaty a o 9 % nižší riziko rakoviny prsu – typů nádorů, které v Česku každý rok připraví o život několik tisíc lidí. Studie také zjistila, že vegetariáni mají o 28 % nižší riziko rakoviny ledvin a o 31 % nižší riziko mnohočetného myelomu.

Výzkumníci upozorňují, že výsledky zatím nejsou natolik silné, aby se z nich daly dělat definitivní závěry. Odborníci doporučují spíše udržovat celkově zdravou a vyváženou stravu než se soustředit jen na konkrétní potraviny, píše BBC.

Odpověď se může lišit taky podle typu nádoru. Přestože se vegetariánství celkově jeví jako zdravější, studie zároveň ukázala, že vegetariáni měli ve srovnání s lidmi jedícími maso téměř dvojnásobné riziko nejčastějšího typu rakoviny jícnu. Podle vědců to může souviset s nedostatkem některých klíčových živin, například vitaminů skupiny B.

Možná největším překvapením byly výsledky u veganů. I když je konzumace červeného masa dlouhodobě spojována s rakovinou střev, vegani – kteří nejí ani maso, ani mléčné výrobky – měli v této studii vyšší riziko tohoto onemocnění. Ve srovnání s lidmi jedícími maso bylo jejich riziko rakoviny tlustého střeva o 40 % vyšší. Informuje o tom britský deník The Guardian. Vědci to přičítají především nízkému průměrnému příjmu vápníku, který u veganů činil 590 mg denně oproti doporučeným 700 mg, a také nižšímu příjmu dalších důležitých živin.

Pandemie zamíchala kartami na pracovním trhu víc, než se původně čekalo – a její dopady jsou patrné dodnes. Podle nových dat Eurostat mají největší problém se sháněním lidí firmy ve výrobním průmyslu: míra neobsazených pracovních míst tam mezi lety 2019 a 2023 vzrostla o 4,2 %. Lockdowny narušily dodavatelské řetězce a řada zaměstnanců z výroby odešla do jiných oborů. Když se pak průmysl znovu naplno rozběhl, zjistil, že nemá dostatek lidí.

Výroba ale není jediným sektorem, který se potýká s nedostatkem pracovní síly. Obtížně se obsazují také pozice manažerů v prodeji a marketingu, řidičů a skladníků nebo administrativních pracovníků. Informoval o tom server Euronews.

Naopak u techniků v oblasti přírodních věd či odborníků na databáze a sítě je aktuálně spíše převis nabídky. Část expertů to přičítá nástupu automatizace a umělé inteligence, které přebírají rutinnější úkoly. Neznamená to však, že tyto profese mizí – pouze je snazší na ně najít vhodné kandidáty. Vysoce specializované pozice, například v datové vědě nebo genové terapii, zůstávají nadále velmi žádané.

V Česku zaměstnavatelé nejčastěji hledají elektrotechniky, servisní mechaniky nebo svářeče. Z kancelářských profesí jsou mimořádně cenění vývojáři, datoví analytici a experti na kyberbezpečnost. Naopak uchazeči o práci asistentů, recepčních či operátorů call center musejí počítat s výraznou konkurencí – o jedno místo se často ucházejí desítky lidí.

A do budoucna může být situace ještě dynamičtější. Podle studie společnosti Boston Consulting Group ovlivní nástup umělé inteligence v příští dekádě každé druhé pracovní místo v Česku, uvedl server Aktuálně.cz.

Od svého návratu k moci v srpnu 2021 Tálibán zakázal produkci a poslech hudby. Během posledních čtyř let úřady zadržely desítky lidí obviněných z produkce, vysílání nebo poslechu hudby a zničily tisíce hudebních nástrojů a zvukových systémů.

Představitelé Tálibánu také varovali majitele hotelů po celém Afghánistánu, aby zabránili přehrávání hudby na společenských setkáních. Skupina považuje hudební produkci a vystoupení za zakázané a ze vzdělávacího systému vyloučila i fakulty výtvarných umění, píše server Afganistan International.

Podle zprávy od deníku Guardian hudebníci v zemi žijí ve strachu z diskriminace, ponižování, mučení, věznění, sexuálního násilí v případě žen a dokonce i smrti.

Nejviditelnější tváří odporu jsou hudebnice ze Zohry, afghánského ženského orchestru při Afghánské národní hudební instituci (ANIM), který aktuálně působí v exilu v Portugalsku. Prostřednictvím orchestrální činnosti a vzdělávacích programů usilují o ochranu „hudebních práv“ nejen pro svých zhruba 300 členek, ale i pro zachování kulturní identity země jako celku.

V jejich souborech se propojují západní orchestrální nástroje s tradičními afghánskými – například s rubábem, strunným nástrojem podobným loutně, jehož repertoár patří k cennému dědictví světové hudby. Tradice skladeb i technika hraní jsou dnes ohroženy jako nikdy dříve a přežívají převážně v zahraničním exilu.

Sedmdesáté výročí Oscarů bylo okázalou oslavou hollywoodské minulosti i současnosti. Úspěch Titanicu a ikonický projev režiséra Jamese Camerona, kdy pronesl „Jsem král světa!“ charakterizovaly ročník, kdy se vkus Akademie výrazně shodoval s vkusem široké veřejnosti.

Od té doby však sledovanost postupně klesá. Už v roce 1999 ceremonii sledovalo 46 milionů lidí, na začátku nového tisíciletí čísla kolísala mezi 30 a 40 miliony. V posledních letech však pokles zrychlil. V roce 2021, poznamenaném pandemií, sledovanost spadla na historické minimum 10 milionů diváků. Loni se pohybovala kolem 20 milionů, tedy zhruba třetiny rekordní hodnoty z roku 1998, uvádí deník BBC.

Na serveru Medium se k tomu jeden z pisatelů vyjádřil názorem, že za úpadkem nestojí jen proměna filmového průmyslu, ale i mediálního prostředí. Diváci dnes dávají přednost krátkému obsahu na vyžádání na platformách jako YouTube či TikTok a nejsou ochotni sledovat několikahodinový přenos. Zároveň je stále vzácnější, aby se Akademie a široká veřejnost shodly na tom, který film skutečně představuje kulturní událost.

Oscary tak čelí otázce, zda dokážou znovu získat status události, která sjednocuje publikum napříč generacemi.

Podle zjištění OpenAI se v jednom případě operátoři vydávali za americké imigrační úředníky a kontaktovali čínského disidenta žijícího ve Spojených státech s tvrzením, že jeho veřejná vystoupení porušují zákon. V jiném případě se údajně pokusili využít padělané dokumenty amerického okresního soudu k nahlášení a zrušení účtu disidenta na sociálních sítích. Informace přinesla mimo jiné stanice CNN s odvoláním na sdělení OpenAI.

Zpráva představuje jeden z nejvýraznějších příkladů toho, jak mohou autoritářské režimy využívat nástroje umělé inteligence k organizaci a dokumentaci svých operací. Podle OpenAI se do ovlivňovací kampaně mohly zapojit stovky operátorů a tisíce falešných účtů napříč různými sociálními platformami.

Vyšetřovatelé OpenAI porovnali záznamy z ChatGPT s reálnou online aktivitou. Uživatel například popisoval plán na fingování smrti čínského disidenta prostřednictvím falešného nekrologu a fotografií náhrobku zveřejněných na internetu. Podle článku stanice Hlas Ameriky se v roce 2023 skutečně objevily nepravdivé zprávy o smrti jednoho z čínských disidentů.

„Vidíme rostoucí škálu tajných operací využívajících stále širší spektrum taktik,“ uvedl Ben Nimmo, hlavní vyšetřovatel zpravodajského týmu OpenAI v rozhovoru s novináři k nejnovější zprávě o hrozbách, informovala NPR.

Zveřejnění zprávy přichází v době zesilujícího soupeření mezi Spojenými státy a Čínou o dominanci v oblasti umělé inteligence. Ve hře je nejen technologická převaha, ale i to, jak bude tato technologie využívána v geopolitice, bezpečnosti i ekonomice.

Server BBC popisuje příběhy několika uživatelů dopamirgeních léků, které se využívají například při léčbě syndromu neklidných nohou a Parkinsonovy choroby. Jejich účinek je založen na stimulaci dopaminu. Ten pomáhá regulovat pohyb, ale také je zodpovědný za motivaci a systém odměn – což může vést k velkým problémům.

Pacienti se často chovají jinak než dřív. Stávají se například závislými na hazardu, jídle, nakupování či sexu, nebo se začnou chovat násilně. Jedna z respondentek pro BBC uvedla, že neměla tušení, že závislost na hazardu souvisí s užíváním dopamirgenního léku Ropinirol. A když problémy konzultovala se svým lékařem, na riziko ji neupozornil. „Zničilo mi to život,“ řekla. „Kdo ví, jak dlouho bude naše rodina splácet dluhy.“

Farmaceutická firma GSK, která lék Ropinirol vyrábí, se podle BBC již v roce 2000 dozvěděla o případu pedofilie, který souvisel s jeho užíváním. Podle britského úřadu pro regulaci léčiv a zdravotnických produktů se však varování objevila až v roce 2007. Příbalové letáky léků zároveň vedlejší účinky doposud popisují pouze velmi obecně, jako „impulzivní chování“.

Předseda parlamentního výboru pro zdraví minulý týden požádal britský úřad pro regulaci léčiv, aby varování před těmito vedlejšími účinky přezkoumal, a britská vláda označila nejnovější zjištění BBC za velmi znepokojivá. Pacienti zároveň doufají, že se domůžou spravedlnosti.