Vrtěti svastikou
Co v dnešní době dokáže běžného člověka probudit z letargie? Informace o živelných katastrofách? Erotická videa? Adrenalinové kousky sportovců vědomě balancujících na hraně života a smrti? Toho všeho jsme v poslední době díky internetu a přičinlivým médiím nasyceni až po krk.
Je tu ale téma, které se i po více než půlstoletí stává bezpečnou roznětkou emocí a tou je druhá světová válka a především nacistická ideologie. Článků, které se věnují monitorování kapel, které se s tímto pohledem na věc ztotožňují, je celá řada. Pojďme se teď podívat na ty umělce z hudební branže, kteří stejné symboly použili z jiného, často radikálně odlišného důvodu.
Zaměříme se především na populární muziku rockovějšího charakteru. „Výraznější využití nacistických symbolů najdeme u nastupující punkové vlny, a to jako čistou provokaci. Je nutné si uvědomit, že v té době v Anglii žilo několik generací obyvatel, kterých se válka přímo dotkla. A použití symboliky nacistického Německa je mohlo vytočit nejvíc. Siouxie Sioux (zpěvačka legendární postpunkové kapely Siouxie & The Banshees) nosila na krku hákový kříž, stejně tak Sid Vicious ze Sex Pistols. Je potřeba doplnit, že většina členů nastupující punkové generace byla v teenagerském věku a toto byl jejich způsob, jak se vymezit vůči společnosti,“ vysvětluje hudební redaktor Alex Švamberk.
V té době se kontroverzní deskou blýskla i anonymní kapela The Residents. Nazvala ji The Third Reich 'n Roll, na obalu znázornila tehdy populárního televizního moderátora hudebních pořadů Dicka Clarka v nacistické uniformě s řadou malých figurek Hitlerů za jeho zády, naplnila ji svými parodiemi hitů z 60. let a to celé zasadila do teorie, že popkultura je druhem masové manipulace. Nacistické symboly se jako provokace objevily také na obalech desek vlivných kapel jako Blue Öyster Cult nebo Motorhead. „Přitažlivost užití kontroverzních nacistických symbolů se rozhodně netýkala pouze jednoho žánru, ale šla napříč hudebním spektrem,“ uzavírá Alex Švamberk.
Symboliku fašistického Německa najdeme samozřejmě i u mnoha interpretů dnešní doby. Velkým otazníkem pro řadu hudebních fanoušků je slovinská skupina Laibach, která užívá symboly totalitních režimů ve své tvorbě po celou, více než 30 let trvající kariéru. „Jedinou možností, jak být v dnešní době opravdu podvratný, není zaujímat kritické stanovisko ke společnosti okolo sebe, ale naopak brát systém vážněji, než se bere sám. Myslím si, že to může být jeden z klíčů k strategii Laibach,“ nedávno podotknul na adresu v Česku populární kapely slavný filozof Slavoj Žižek.
Dostali jsme se pomalu do současnosti, a tak jsem se zeptal šéfa německého vydavatelství Black Rain Geralda Synnatzschkeho, proč vydává kapely, které se nacistickou symbolikou prezentují na veřejnosti. „Protože především zde v Německu je vše spojené s nacistickým obdobím naší historie, na rozdíl od všeho ostatního, stále ještě velkým tabu. Pokud máš na srdci něco zvlášť závažného, především v přímé souvislosti minulosti a současnosti, pak použití kontroverzních symbolů vždy přitáhne pozornost. Ovšem jak Feindflug, tak Jesus & The Gurus, o kterých se bavíme, vedle těchto symbolů využívají často i vizuální symboliku spojenou s komunismem nebo totalitními režimy arabské části světa.“
K takovému prohlášení se lehce nabízí otázka, zda nejde pouze o laciný způsob, jak k sobě přitáhnout pozornost. „Když jsi kontroverzní, tak musíš vysvětlit proč. A my s kapelami jsme pokaždé připravení své postoje na veřejnosti obhajovat,“ dodává Gerald Synnatzschke.
Konvenuje názor na tento typ kontroverze také Františku Kostlánovi, nezávislému publicistovi, hudebníku a spisovateli, který se dlouhodobě věnuje problematice menšin a extremismu? „Proti provokaci jako takové nic nemám. Jen by si pokaždé měl dotyčný člověk rozmyslet, co k ní použije. A také by měl přemýšlet o tom, jaké důsledky by její použití mohlo mít. Provokace za žádných okolností nesmí být prvoplánová.“ Jak na závěr dodává Alex Švamberk: „Bylo by špatné, kdybychom skončili buď v podobě, kdy se na modely historických letadel nesmí lepit svastiky, i když se jedná o připomenutí historického faktu, nebo na druhou stranu u toho, aby se případným ryze fašistickým excesům laxně přihlíželo.“ K tomu není co dodat.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
