Web Prázdné domy je spuštěn. Pomáhejte doplňovat mapu

Na obranu prezidenta Ghaňané odpověděli hrdým nošením tohoto oděvu, který považují za bohaté kulturní dědictví. Ministryně cestovního ruchu Abla Dzifa Gomashie zašla ještě dál, když vyhlásila středy jako „Den fugu“. Od vyhlášení nosí více lidí halenu do práce nejen každou středu, ale i v jiné dny. Obchodníci jako Azaabire tak rychle vyprodávají zásoby.

Fugu halena získala výraznější význam v březnu 1957, kdy ji první ghanský prezident Kwame Nkrumah oblékl při inauguračním ceremoniálu nezávislosti země. Dnes se nosí na festivalech, státních akcích a stále častěji i v moderní módě. Oděv je vyroben z ručně tkaných pruhů bavlněné látky sešitých do splývavého roucha. Obvykle se nosí přes kalhoty a doplňuje jej ladící čepice. Látka je tradičně tkaná na úzkých stavech v severní savaně Ghany a sešívaná do charakteristických stylů. Badatelé spojují jeho vývoj s obchodem a migrací napříč západní Afrikou. Dlouho byla symbolem prestiže a nosili ji náčelníci, válečníci i komunitní vůdci, přičemž některé vzory byly vyhrazeny pro zvláštní obřady.

Přestože se při výrobě stále používají tradiční stavy, mnoho tkalců je kvůli nedostatku místně pěstované bavlny závislých na dovážené přízi. Oslavy „Dne fugu“ přinesly vyšší poptávku a tlak na výrobce, z nichž mnozí mají potíže se zvyšováním produkce.

Kromě „Dne fugu“ Ghana rozvíjí širší kampaň „Wear Ghana“, která má propagovat místní módu a kulturní dědictví. Podle Kofiho Atty Kakra Kusiho z Ghanské turistické správy se chystají mimo jiné obchodní výstavy, které budou na oděv fugu upozorňovat i tam, kde o něm zatím neví.

Úřady zjistili, že zloděj často navštěvuje chrámy v Nonthaburi. Ze zveřejněného videozáznamu vyplývá, že se policisté oblékli do kostýmu červeno-žlutého lva. K podezřelému se podle serveru The Guardian pomalu přibližovali. Poté z převleku vyskočili, muže srazili na zem a zadrželi. Ačkoliv není lunární Nový rok v Thajsku oficiálním svátkem, oslavy jsou v zemi běžné. Pro operaci poskytly dokonalé krytí.

Lupič se měl opakovaně vloupat do domu místního policejního velitele, píše agentura AP. Odnesl cennosti včetně dvou asi třiceticentimetrových sošek Buddhy. Celkovou hodnotu ukradených předmětů odhadují na přibližně 2 miliony thajských bahtů, v přepočtu přes 1,3 milionů korun. Bezpečnostní složky se muže pokusily zatknout několikrát. Policisty ale vždy rychle zahlédl a utekl. Identifikovat se ho podařilo díky ukradeným věcem, které prodal.

Muž se k vloupáním přiznal. Podle agentury AP, která odkazuje na prohlášení policie, kradl proto, aby si mohl kupovat drogy a hrát hazardní hry. Už dříve byl odsouzený za drogové trestné činy a vloupání.

Ve filmu není násilí zobrazené explicitně, uvádí server Euronews. Protagonistky se vracejí do svých bývalých domovů, které byly v některých případech v důsledky války a ostřelování poškozeny nebo zničeny. Režisérky ale ženy při rozhovorech nenatáčely na kameru. „Rozhodla jsem se, že nebudu natáčet žádné ženy, ale pouze pořizovat zvukové nahrávky. Důvěru si spíše získáte, když s člověkem mluvíte, díváte se mu do očí a nejste za kamerou," řekla filmařka Kovalenko.

Jednou z představitelek je Iryna Dovhan, která filmem provází. Ani pro ni nebylo snadné najít sílu k tomu, aby o svých zkušenostech promluvila. Dovhan je také členkou iniciativy SEMA, která bojuje proti sexuálnímu násilí jako válečné zbrani a podporuje postižené ženy. Snímek přináší naději a je důkazem důstojnosti, solidarity, společného boje za spravedlnost a sesterstvím, poznamenává Euronews.

Sama režisérka Kovalenko zažila ruské zajetí. „Upřímně řečeno, nechtěla jsem tento film natočit. Prostě jsem měla pocit, že to musím udělat. Věděla jsem, že to bude velmi, velmi těžké. Že budu trpět. Ale věděla jsem, proč to dělám. Pro mě to stálo za to,“ uvedla. Tvůrkyně chtěly pomocí filmu také zachytit možné ruské válečné zločiny.

Podle nejnovější zprávy OSN za rok 2023 bylo na Ukrajině zaznamenáno 85 případů sexuálního násilí na civilistech a válečných zajatcích. Údajně se jednalo o případy namířené stejně proti mužům i ženám. List The New York Times píše s odkazem na ukrajinské úřady, že sexuální násilí ze strany ruských vojáků nahlásily stovky žen a dívek.

Server Outsports píše, že o prezervativy je na olympiádě zájem. Organizátoři jich původně pro víc než 2800 sportovců zajistily asi 10 tisíc kusů. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) sám potvrdil, že poptávka byla vyšší, než se očekávalo. „Je vidět, že Valentýn je v obci v plném proudu, a nemyslím si, že k tomu mohu ještě něco dodat,“ prohlásil údajně mluvčí MOV Mark Adams. Outsports nicméně poznamenává, že je pravděpodobné, že si někteří z účastníků letošních her vzali kondomy do zásoby pro pozdější použití.

Do olympijských vesnic v Itálii pořadatelé dovezli dalších 5 tisíc kusů ochranných pomůcek. A v případě potřeby mají k dispozici i další. „Mezinárodní olympijský výbor úzce spolupracuje s organizačním výborem Milano Cortina 2026 na podpoře duševního a fyzického zdraví sportovců, včetně podpory služeb v oblasti sexuálního zdraví,“ uvedl MOV pro server USA Today.

Na hrách v Itálii také údajně vznikl „černý trh“ s olympijskými kondomy. O tom informoval server bulvárního listu Mirror. Na online tržištích, jako je například platforma Vinted, se ochranné antikoncepční prostředky prodávají i za cenu kolem 100 eur, v přepočtu za téměř 2500 korun. Obaly kondomů nesou logo letošní olympiády v Milánu a Cortině d´Ampezzo. Můžou tak být považovány za sběratelský předmět.

Madagaskarská lyžařka Mialitiana Clercová podle USA Today vzpomínala na zimní olympiádu v roce 2022: „Viděla jsem to i v Pekingu. U vchodu do každé budovy, kde jsme byli ubytovaní, stály nějaké krabice a všechno z nich zmizelo.“ I podle ní si je ale sportovci mohou brát jako suvenýry.

Kondomy se na olympijských hrách rozdávají několik desetiletí. Poprvé tomu tak bylo na hrách v korejském Soulu v roce 1988. Při poslední letní olympiádě v Paříži v roce 2024 organizátoři rozdali asi 300 tisíc prezervativů.

Vědecké a technologické obory poskytují v Evropě významnou část pracovních míst — v roce 2024 bylo v EU v těchto oborech zaměstnáno více než 73,8 milionu lidí ve věku 25 až 64 let. Rostoucí podíl pracovníků v těchto oborech tvoří ženy. Podle nejnovějších údajů Eurostat vzrostl počet vědkyň a inženýrek EU z 3,4 milionu v roce 2008 na 7,9 milionu v roce 2024.

Přesto ženy ve vědě a inženýrství zůstávají nedostatečně zastoupené, zejména na prestižních pozicích. Zatímco ve školství jsou ženy a muži téměř rovnoměrně zastoupeni, v podnikatelském sektoru tvoří ženy jen asi 22 procent pracovní síly. Naopak ve veřejném sektoru tvoří ženy téměř 45 procent pracovní síly, uvádí Euronews ze zprávy She Figures 2024, kterou vydala Evropská komise.

Data zároveň ukazují výrazné rozdíly mezi sektory. Ve službách náročných na znalosti (tzv. knowledge-intensive services) tvořily ženy v roce 2024 téměř polovinu pracovní síly (45,1 procent), zatímco v průmyslové výrobě to byla jen necelá čtvrtina (22,4 procent). Jasně tak vyplývá, že ženy mají stále menší zastoupení především v tradičně technických a výrobních odvětvích.

„Genderová segregace zůstává na trhu práce výzvou. Je ale patrný postupný trend, který naznačuje pomalý, ale stabilní pokrok směrem k rovnosti žen a mužů,“ uvádí zpráva She Figures.

Nejhůře je na tom Finsko, kde ženy tvoří jen 30,7 procent všech vědců a inženýrů. Naopak v jiných částech Evropy ženy ve vědě dokonce mírně převažují nad muži. Konkrétně jde o některé regiony ve Španělsku, Portugalsku, Polsku, Bulharsku, Švédsku a Lotyšsku, vyplývá z údajů Eurostatu.

Jedna z hlavních otázek průzkumu ze srpna 2025 směřovala k očekávání respondentů: kdy, pokud vůbec, si podle sebe budou moci pořídit vlastní nemovitost. V průměru 29 procent dotázaných odpovědělo, že nikdy, ani kdyby chtěli. Rozdíly mezi státy jsou přitom výrazné - od 13 procent v Turecku až po 44 procent v Česku. Alespoň třetina respondentů  ve Slovinsku, Itálii, na Maltě, v Irsku, Polsku a Maďarsku si také myslí, že na bydlení ve vlastním nedosáhnou. Nad evropským průměrem se o jednotky procent pohybuje Finsko, Řecko, Švýcarsko a Rakousko.

Situaci v jednotlivých zemích podle autorů zásadně určuje dostupnost bydlení. Jak pro Euronews uvedl generální ředitel RE/MAX Europe Michael Polzler, v Německu, Rakousku i Česku se stále více lidí vzdává snu o vlastním bydlení. Raketově rostoucí ceny a stále delší doba potřebná k našetření totiž odsouvají vlastnictví nemovitosti mimo jejich dosah.

I přes zjevné problémy ale zůstává vlastní bydlení pro většinu Evropanů důležité. Jeho význam se však podle Polzlera proměňuje. Zatímco dříve bylo vnímáno hlavně jako společenský milník, dnes je stále častěji chápáno jako promyšlená finanční strategie. Podle Eurostatu vlastní téměř 70 procent obyvatel EU své bydlení, zatímco zhruba 30 procent žije v nájmu.

„Dne 13. února byla provedena souběžná operace proti 25 osobám a dvou společnostem v osmi různých provinciích a okresech, včetně Istanbulu, Adany, Ankary, Antalye, Edremitu, Kocaeli, Gölcüku a Samsunu. Spolu s podezřelými byl zadržen i jejich majetek,“ cituje prohlášení státního zastupitelství Balkan Insight.

Agentura Reuters, která píše o 16 zadržených, také uvádí, že policie zabavila majetek v hodnotě přibližně 300 milionů lir, což je zhruba 140 milionů korun. Podle prohlášení podezřelí legalizovali výnosy nákupem majetku a investicemi do bitcoinu a zlata.

Zbývající osoby jsou podle policie stále na útěku. Mezi nimi je i celosvětově známá tvůrkyně obsahu Merve Taskin, která zemi opustila už začátkem roku kvůli politickému tlaku. „Pokaždé, když někdo zaklepal na dveře, myslela jsem si, že přišla policie,“ odůvodnila Taskinová koncem ledna svůj odchod na Instagramu.

Peníze škrtla minulý rok Kari Lake, bývalá moderátorka zpráv jmenovaná Donaldem Trumpem do funkce výkonné ředitelky Agentury Spojených států pro globální média (USAGM). Zrušení dotací odůvodnila plýtváním peněz daňových poplatníků a protitrumpovskou zaujatostí, uvádí server NBC News. Kritici tehdejší kroky označili za ústupek vůči Pekingu, který tím získal větší prostor bez silnějšího nezávislého protinázoru.

Podle prezidentky a výkonné ředitelky RFA Bay Fang se ale podařilo obnovit šíření programů díky soukromým smlouvám s poskytovateli přenosových služeb. Nezávislé zprávy v mandarínštině, ujgurštině i tibetštině uvnitř Číny nedostatkové. Mediální prostor tam je silně kontrolován státem. Vysílání v mandarínštině je zatím dostupné primárně online, zatímco programy v ujgurštině, tibetštině, korejštině a barmštině běží přes krátkovlnné a středovlnné vysílání. Úplné obnovení satelitních přenosů a tradičního rozhlasového signálu podle RFA stále čeká na dostatečnou a stabilní podporu z kongresového rozpočtu, vysvětluje britský The Guardian.

Ve Spojených státech tento krok podpořil nový dvoustranný rozpočtový zákon, který přidělil pro USAGM 13,4 miliardy korun. To je sice méně než v předchozích dvou letech, ale výrazně více než částka, kterou požadovala Trumpova administrativa, aby agenturu mohla ukončit. Reakce čínské strany byla kritická. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu obvinil Rádio Svobodná Asie z anti-čínské zaujatosti, obhajoval úpravy financování a vyzval americká média k objektivnějšímu zpravodajství o Číně a vztazích mezi oběma zeměmi.

Pro obhájce svobody tisku a lidských práv je obnova vysílání Rádio Svobodná Asie významná, protože stanice dlouhodobě přináší zpravodajství o porušování práv národnostních menšin, jako jsou například čínští ujgurští muslimové, které čínský režim tvrdě potlačuje.

Švédsko má více ostrovů než kterákoliv jiná země na světě – celkem jich je přes 267 tisíc. V rámci kampaně s názvem Your Swedish Island teď organizace Visit Sweden vybízí cestovatele, aby si vyzkoušeli život na jednom z nich. Cílem projektu je redefinovat luxus – ne jako honbu za majetkem, ale jako klid, prostor a blízkost přírodě.

Pět šťastlivců bude moct na rok užívat ostrov jako jeho oficiální správce – nebude se jednat o vlastnictví v pravém slova smyslu, ale o právo ostrov využívat a starat se o něj, vysvětluje server Euronews. Výherci také obdrží certifikát, který jejich roli potvrzuje. Cena zahrnuje také zpáteční letenky do Švédska pro dvě osoby. Na ostrově budou mít jeho rezidenti možnost stanovat, plavat, pozorovat přírodu nebo pozvat přátele. Během svého pobytu ale musí respektovat okolní divokou faunu a flóru.

Mezi ostrovy, které lze „vyhrát“, patří Medbådan, Flisan, Storberget, Tjuvholmen a Marsten. Všechny nabízejí různorodé přírodní scenérie. Vítězové také musí brát v potaz fakt, že ostrovy jsou často odlehlé, takže na ně nejspíš bude potřeba dorazit kajakem, paddleboardem nebo loďkou.

Do soutěže se dá přihlásit zasláním krátkého videa, v němž uchazeči musí vysvětlit, proč si pobyt na ostrově zaslouží. Zaregistrovat se mohou lidé nad 18 let z celého světa – s výjimkou miliardářů. Organizátoři totiž chtějí, aby šlo o autentický zážitek, nikoliv o další trofej pro bohaté. Vítězové budou oznámeni v červnu, informoval web TimeOut. Kampaň přináší netradiční příležitost pro milovníky přírody a dobrodruhy, kteří si chtějí užít švédskou krajinu zcela jinak než v běžném hotelu nebo chatě.