Za těmi nejmilejšími místy. Houpací koně po Studio Session mluvili o světě bez ústecké Mumie

11. prosinec 2017
Houpací koně

Z brněnského Kabinetu Múz přes pražskou Lucernu až na sever do Desire City. Ústecká kapela Houpací koně si před Vánoci nadělila několik koncertů v klubech a místech, které jejím členům přirostly k srdci. Uprostřed cesty se zastavili do studia Radia Wave, aby zahráli pár skladeb z poslední desky Kde jste mý přátelé dneska v noci.

Album, které vyšlo na sklonku roku 2016, je o ztrátách, pomíjivosti a o světě po Bowiem, který už nebude stejný. V rozhovoru se zpěvákem Jiřím Imlaufem jsme zavzpomínali na ztracená místa, jako byl Experimentální prostor Mumie – centrum všeho dění v Ústí nad Labem, kde se scházeli lidé z nezávislé hudební scény i studenti místní Fakulty umění a designu. Právě s Mumií byli Houpací koně spojení vůbec nejvíc, v tamním bývalém kinosálu KSČ měli také zkušebnu a mezi projektory se daly najít taky desky Sonic Youth, kteří ústeckou kapelu inspirovali snad nejvíc.  

Deska týdne: Houpací koně sestoupili z Everestu do okouzlující každodennosti

03021372.jpeg

Členové skupiny Houpací koně možná doma v Ústí nad Labem nejsou celebritami, které by lidé zastavovali na ulicích nebo v místním obchodním centru a potřásali si s nimi rukama nebo si fotili památeční selfies. Stejně jako tisíce dalších muzikantů si i oni žijí skromným životem lidí, jejichž vliv sahá dál než k přeškrtnuté ceduli na kraji města. Na svém novém albu Kde jste mý přátelé dneska v noci ale stoupají vysoko nad „nejhezčí z ošklivejch měst“.

Houpací koně si rádi vytvářejí citové vazby k místům, nevypovídají o tom jenom předvánoční koncerty, ale také třeba název desky Písně z bistra z roku 2003. Alabastr Pizza nebo Rybí bistro, jak se tady jmenují některé skladby, už sice podle Imlaufových slov neexistují, ale jinak se ve městě ty nejšpinavější hospody, bary, bistra a nádražky nezměnily. Houpací koně v čele s Imlaufem poetiku nejzapadlejších míst zaznamenávají ve své hudbě už dlouhou dobu. Nápady a energie jim neschází, v lednu se chystají točit nové album a zpěvák plánuje navázat na svou básnickou sbírku Ústí hlavně další knížkou. A zatím „dny žloutnou a tváří se, jako že nic“, jak zaznívá ve skladbě Nečekat z poslední desky a kterou jistě uslyší i návštěvníci pražského koncertu, kde vedle Houpacích koní vystoupí také Tomáš Palucha.

Poslechněte si celou Studio Session, během které Houpací koně ještě zahráli skladby Nečekat, Tesaři a Mlýny. Kromě toho se dozvíte, jaká bistra má Jiří Imlauf nejraději a jaký je skutečně svět po Bowiem a bez Mumie.

Spustit audio
  • Hudba
  • Rozhovor
  • Houpací koně