Zahraniční turista zaplatí na Novém Zélandu za přespání na horské chatě dvakrát víc než místní

Na devíti nejslavnějších novozélandských turistických trasách se pro cizince zvednou ceny za ubytování v kempech a na chatách. Opatření labouristické vlády má zvýšit částky, které z turismu plynou do státní kasy, cílem je také zmírnit přetížení nejslavnějších zélandských tracků.

Poplatky pro místní přitom zůstanou ve stejné výši. Například jedna noc na ubytovnách na Milford Track vyjde přespolního na 140 dolarů, což je skoro 3000 Kč, zatímco Novozélanďan zaplatí jen 70 dolarů. Návštěvnost Nového Zélandu na příštích pět let se očekává kolem 5 milionů turistů ročně a nezanedbatelné množství lidí určitě zamíří k největším turistickým trhákům. Úřad pro ochranu přírodního a historického dědictví předpokládá, že zvýšením poplatků dojde k většímu rozptýlení chodců po okolních méně známých trasách, kde zůstanou ceny beze změn. Z utržených peněz chce úřad financovat opravy vysokohorských chodníků a turistické infrastruktury. Zvedání cen jako nástroj pro snížení návalu turistů se teď bude sedm měsíců testovat. 

Spustit audio
  • Reálný příběh připomínající knihu Pán much vzbuzuje zájem, práva na zpracování chce film i televize

    19. květen 2020
    Ze snímku Pán much z roku 1963

    Autor přispívající do Guardianu sepsal článek o tonganských teenagerech, kteří přežili 15 měsíců na opuštěném ostrově. Článek o skutečném ztroskotání lodi se velmi podobá příběhu z díla Pán much a vyvolává mezi producenty tahanice o práva na adaptaci pro film i televizi.

    Autor článku Rutger Bregman uvedl na svém twitteru, že ho producenti a režiséři bombardují e-maily. „Mohu jen říct, že Sione, Mano, Tevita, Luke (4 přeživší), Peter (kapitán, který je zachránil) a já spolupracujeme a společně se rozhodneme,“ sdělil Bregman Guardianu. Bregman v článku převyprávěl zážitky šesti teenagerů, kteří v roce 1965 přežili sami více než rok na neobydleném ostrově ‘Ata poté, co ukradli rybářský člun a pokusili se doplavit na Fidži, vzdálené asi 800 km od jejich domoviny. Bregman zdůraznil spolupráci a vynalézavost chlapců, která stála v opozici k temnému románu Pán much Williama Goldinga i ke vyznění později natočeného filmu.

    Sione Filipe Totau, jeden z teenagerů uvízlých na ostrově, řekl Guardianu, že ještě není připraven celý příběh odhalit světu. „Nechci, aby někdo vyprávěl celý můj příběh, dokud o tom sám nevydám knihu a nevydělám nějaké peníze pro svá vnoučata,“ řekl Totau. Bregmanův článek prozradil, že chlapci byli po návratu do Tongy za krádež lodi uvězněni a propustili je až poté, co jejich zachránce – australský námořník Peter Warner – koupil novou loď díky financím z prodeje příběhu australské televizi.

    „Kdyby neexistoval pan Warner, nikdy bychom nepřežili, kdyby nebyl Warner, nebyli bychom tu, abychom vyprávěli náš příběh. Pokud na tom vydělá nějaké peníze, tak mu to přeju, to je můj názor. A ostatním bych vzkázal: prosím vás, mlčte,“ řekl Totau, když se ho ptali, jestli mu vadí, že Warner z práv na příběh možná vytěží nějaké peníze.

     

  • Policistu napadlo stáhnout si aplikaci se zvuky páření zvířat, díky tomu chytil uprchlého páva

    19. květen 2020
    páv

    Páv uprchlík se procházel po ulicích Bostonu, díky pohotové záchranné strategii policejního důstojníka byl ale brzy bezpečně navrácen domů.

    Tým policistů z oddělení v Bostonu údajně minulý týden právě hlídkoval v okrese Roxbury, když se jim ozval znepokojený občan s hlášením o zvířeti, které pravděpodobně uprchlo z nedaleké zoo Franklin Park. Když policisté tvora na útěku vystopovali, zjistili, že jde o „mimořádně velkého, krásného a trochu vyděšeného páva“, uvedlo policejní oddělení ve svém prohlášení

    „Pávi ve Franklin Parku se mohou volně pohybovat po celé zoo. Vzhledem k tomu, že momentálně probíhá období páření, je možné, že se vydal mimo bezpečné prostory zahrady hledat vhodnou samičku,“ řekl mluvčí zoo CNN

    Naštěstí jednoho z důstojníků napadlo stáhnout si aplikaci se zvuky, kterými se zvířata svolávají k páření. Pomocí reproduktorů zapředl pářící rozhovor a plán zafungoval. Důstojníci úspěšně nalákali ptáka do oploceného dvora a tam na něj dohlíželi, dokud nedorazili pracovníci útulku pro zvířata starající se i o odchyt, kteří ho následně dopravili zpět do zahrady.

  • Plzeň si na boj s kůrovcem vyvinula vlastní drony, poznají včas napadený strom

    19. květen 2020
    Smrková monokultura není přirozená. V přírodě tak špatně odolává nepříznivým vlivům, jako jsou škůdci nebo klimatické změny

    Lesníkům na Plzeňsku pomáhají v boji s kůrovcovou kalamitou bezpilotní letouny. Dokážou včas poznat, že strom je napadený – buď podle suchých špiček stromů, nebo pomocí takzvané multispektrální kamery. Ta napadení rozezná ještě dřív, než je na stromu vidět.

    Lesníci tak mají čas strom pokácet a asanovat dřív, než nakazí další v okolí. Drony jsou navíc „domácí“ – vyvinula je přímo městská správa informačních technologií. Díky letounům jsou odborníci schopni vytvořit takzvanou ortofotomapu velké oblasti, která obsáhne desítky hektarů lesa. „Na fotografiích lze vyhledat suché špičky stromů, typický příznak napadení porostu. Lesníci tak během chvíle vidí velkou část lesa, což jim ušetří čas a dá cenný náskok před kůrovcem,“ vysvětlil ekologickému serveru Ekolist ředitel úseku Drony Pavel Šmíd.

    Z fotografií odborníci určují, u kterých stromů je podezření na napadení kůrovcem, a kontrolují je. Podle lesníků je další monitoring, kromě pozemního pozorování, pro práci lesníků velmi cenný, a to hlavně v době, kdy dochází k rojení po celý rok. Plzeňské drony se staly už loni na podzim jako první v Česku součástí integrovaného záchranného systému. První lety mají odstartovat v nejbližší době.

  • Detroitský kněz chce dodržet distanční opatření, svěcenou vodu stříká na lidi z vodní pistolky

    18. květen 2020
    „Mám dost šílené nápady a dost chápající farnost,“ říká reverend Timothy Pelc

    Reverend Timothy Pelc, který slouží v římskokatolické farnosti v Detroitu, bere protipandemická opatření vážně. Zároveň ale o Velikonocích nechtěl připravit své věřící o tradiční požehnání pokrmů. Vybavil se tedy rouškou, rukavicemi a štítem a věřícím, kteří z bezpečnostních důvodů nevystupovali z aut, i jejich jídlu žehnal svěcenou vodou, kterou na ně pečlivě namířil a vzápětí vystříkl z vodní pistolky.

    Fotku kněze ozbrojeného zeleno-oranžovou vodní hračkou si věřící nadšeně sdíleli na farním facebookovém profilu, větší pozornosti se jí ale dostalo potom, co z ní kdosi vyrobil mem starého kněze, který v pekle pistolkou a svěcenou vodou bojuje s ďábly. Pelc v reakci na to řekl webu BuzzFeed News, že se trochu obává, jak by Vatikán reagoval, kdyby se fotka jeho netradiční žehnací praktiky dostala k příliš mnoha lidem. Zatím ale je prý klid.

    Jak popisuje britský zpravodajský server The Guardian, Pelc se rozhodl najít způsob, jak i přes pandemii dodržet tradiční velikonoční žehnání pokrmů. Jde o starou křesťanskou tradici, kdy věřící po ukončení půstu společně zasednou k jídlu pokropenému svěcenou vodou. Proto bylo možné vidět v Detroitu kněze v důchodovém věku, jak se svěcenou vodou snaží trefit do košů s jídlem, které z aut vystrkují věřící. „Mám dost šílené nápady a dost chápající farnost,“ řekl k tomu Pelc. Dodal ale, že se nejvíc těší na to, až se bude moct s věřícími sejít k požehnání tváří v tvář a bez vodních hraček.

  • Světové metropole využívají epidemie a přizpůsobují se chodcům a cyklistům

    18. květen 2020
    Berlín

    Starosta Atén chce „osvobodit veřejný prostor od aut“, jeho pařížská kolegyně se nechala slyšet, že je vyloučeno, aby se město vrátilo k předpandemickému provozu a úrovni znečištění. V Berlíně přibylo prakticky přes noc 22 kilometrů nových tras pro jízdní kola.

    Jak informuje The Guardian, po celém světě se města radikálně mění ve prospěch cyklistů i chodců a prázdné ulice dávají úřadům příležitost k realizaci a urychlení rozsáhlých projektů. Řecké Atény se pustily do jednoho z těch nejambicióznějších. Metropole oznámila minulý týden plán na vyčlenění 50 000 metrů čtverečních veřejného prostoru pro cyklisty a chodce. Archeologická naleziště v centru propojí pěší zóna a z okolí Akropole úplně zmizí auta. Starosta Bakoyannis přiznává, že nebýt pandemie, trvaly by práce na infrastruktuře ještě celé roky.

    Maďarská metropole zvládla za poslední měsíc něco, o čem se představitelé radnice handrkují už víc než rok – na nejrušnějších silnicích zřídila Budapešť skoro 20 kilometrů pruhů pro cyklisty, zatím jen dočasně. O jejich další životnosti má rozhodnout veřejná debata. V Paříži vzniklo přes 30 kilometrů jízdních pruhů pro kola a hlavní silnice, jako jsou Rue de Rivoli a Rue Saint Antoine, se autům postupně uzavírají úplně. Pařížané taky hojně využívají nabídku města a za dotaci 50 eur si opravují a renovují svá kola a na nich jezdí.

    I irský Dublin vychází chodcům a cyklistům vstříc a vyčleňuje jim víc ze svého veřejného prostoru. To samé italský Milán, který kvůli husté automobilové dopravě patří k nejznečištěnějším městům v Evropě. V průběhu léta vznikne v metropoli módy 22 kilometrů nových cyklostezek, dalších 150 kilometrů tras pro lidi na kolech hlásí Řím. Italská vláda taky vydala nařízení, že ve městech s více než 50 tisíci obyvatel mohou lidé žádat o příspěvek 500 eur na nové kolo nebo skútr.

  • Hub ve tvaru jurty pomáhá mongolským nomádům přizpůsobit se životu ve městě

    18. květen 2020
    Podobu Ger Innovation Hubu navrhli architekti z Rural Urban Frameworku v Hongkongu

    Mongolská metropole Ulánbátar má jedinečnou strukturu, která není k vidění u žádného jiného hlavního města na světě. Podíváte-li se na něj z výšky, vidíte, že kolem sovětského centra jsou rozsypány stovky tisíc malých bílých teček, které vypadají jako konfety. Shlukují se v záhybech údolí a v dlouhých chapadlech se táhnou celé kilometry hluboko do krajiny. Bílé tečky, oddělené vlastními pozemky a někdy doplněné o budovu s cínovou střechou, jsou jurty, v mongolštině gers.

    Tisíce let byly tyhle přenosné stany z izolační plsti a plachet domovem mongolských kočovných pastevců. Ti teď kvůli vzdělání i vyšším výdělkům míří do měst, svého tradičního bydlení se ale nechtějí vzdát. To přináší ve spolužití se starousedlíky řadu problémů. Se začleněním do městského života i dobrými sousedskými vztahy, které jsou pro pastevce úplně novým světem, jim pomáhá neziskovka GerHub.

    „Když jste pastevec, ujdete spoustu kilometrů, aniž byste někoho potkali nebo narazili na jinou rodinu. Nemusíte řešit, co znamená žít na jednom místě s dalšími stovkami nebo tisícovkami jiných lidí,“ vysvětlil britskému deníku The Guardian zakladatel GerHubu Badruun Gardi. Obyvatelé centra Ulánbátaru si podle něj myslí, že jurtové oblasti města jsou něco jako slumy. „Už teď však jejich obyvatelé představují víc než 60 % populace metropole a každý rok rostou o 30 tisíc lidí,“ dodává Gardi.

    Podobu Ger Innovation Hubu navrhli architekti z Rural Urban Frameworku v Hongkongu. Jde o stavbu, která z principu jurty vychází, je vrstvená a má výborné izolační vlastnosti. Uvnitř se koná řada společenských a vzdělávacích akcí – workshopy pro mladé, semináře pro místní, setkávání seniorů. „Chceme, aby si obyvatelé jurt mohli zachovat svou důstojnost a aby se tu žilo dobře všem,“ uzavírá Gardi.

  • Indičtí studenti předběhli svou dobu. Před padesáti lety složili minimal techno

    15. květen 2020
    Britský hudebník Paul Purgas našel před dvěma lety v indickém Ahmadábádu zaprášenou krabici s kazetami

    Britský hudebník Paul Purgas našel před dvěma lety v indickém Ahmadábádu zaprášenou krabici s kazetami. Když si je pustil, zjistil, že jsou na nich nahrávky z přelomu 60. a 70. let připomínající minimal techno.

    Purgasův zájem vzbudil článek o tom, jak hudebník David Tudor, blízký spolupracovník skladatele Johna Cage, přivezl v roce 1969 studentům v Ahmadábádu syntezátor Moog. Jak píše britský deník The Guardian, Purgase to překvapilo, protože tehdejší syntezátory bylo těžké převážet. Aby o tom zjistil více, vydal se na tamější školu designu National Institute of Design. Na místě náhodou narazil na krabici plnou dlouho zapomenutých nahrávek, jichž se nikdo nedotkl téměř pět dekád. „V podstatě jsem našel základy indické elektronické hudby v krabici uvnitř skříně v knihovně,“ směje se Purgas.

    Tracky, které na páskách byly, jako kdyby předběhly svou dobu o dvacet let. Zní totiž jako minimal techno a mají názvy jako Space Liner 2001 nebo SC Sharma’s Dance Music. Druhý jmenovaný podle Guardianu připomíná svým rytmem a tajuplností tvorbu producenta Aphexe Twina z poloviny 90. let. Momentálně se, jak umělec říká v rozhovoru pro magazín The Quietus, jedná o tom, za jakých podmínek se nahrávky vydají. Celému příběhu se věnuje rozhlasový dokument BBC Radio 3, jenž má premiéru tuto neděli.

  • Francouzská IKEA si kupovala informace od policistů. Použila je proti zaměstnancům i zákazníkům

    15. květen 2020
    IKEA (ilustrační foto)

    Celou francouzskou pobočku nábytkářského řetězce IKEA a 15 dalších osob včetně bývalých vysokých manažerů společnosti a expolicistů čeká soud. Obžalováni jsou za to, že špehovali zaměstnance a zákazníky.

    Případ se táhne již od roku 2012, kdy byla společnost obviněna z toho, že podplatila policisty, kteří jí na oplátku poskytli informace z policejních spisů. Podle britského deníku The Guardian měla IKEA údajně zaplatit za údaje o zaměstnancích sdružených v odborech a zákaznících, s nimiž vedla spory. Státní zástupci uvedli, že si francouzská pobočka koupila soudní, policejní a bankovní záznamy. Data měla pocházet z tamní policejní databáze STIC, v níž jsou uložena jména a osobní informace milionů zločinců, obětí a svědků. Jak píše americký ekonomický server Bloomberg, na základě získaných údajů pak někteří zaměstnanci přišli o práci. Stejným způsobem si firma prověřovala i účastníky výběrových řízení. IKEA kvůli obviněním propustila čtyři své pracovníky, zahájila vnitřní vyšetřování a přijala etický kodex.

  • Řešení pro dobu udržování odstupu? K prázdným stolům v restauraci posadí figuríny

    15. květen 2020
    V restauraci Inn at Little Washington posedávají u prázdných stolů figuríny, aby se živí návštěvníci necítili příliš osaměle

    Podniky hledají cesty, jak přizpůsobit své vnitřní prostory opatřením proti šíření koronaviru. Jedním z nich je i The Inn at Little Washington v americké Virginii. Kvůli tamnímu nařízení nemůže obsadit polovinu svých stolů. Aby se hosté necítili osaměle, posadí na prázdná místa figuríny.

    „Když jsme potřebovali vyřešit problém s fyzickým odstupem a snížením kapacity naší restaurace o polovinu, řešení se zdálo jasné – naplňme ji zajímavě oblečenými figurínami,“ řekl tamní televizní stanici Fox 5 DC šéfkuchař Patrick O'Connell. „Vždycky jsem pro ně měl slabost – na nic si za žádných okolností nestěžují, a když je oblékáte, tak se při tom hodně pobavíte.“ A jak je vidět na instagramovém profilu podniku, na oblečení si dali záležet. „Ženy“ sedí u stolů v dlouhých šatech a s pečlivými účesy, „muži“ mají na sobě obleky. Jeden z nich dokonce klečí a vypadá, jako kdyby žádal další figurínu o ruku.

    Podle britského deníku The Guardian se k nim číšníci mají chovat jako k normálním hostům. Měli by si s nimi povídat a také jim nalévat nápoje. „Už se nemůžeme dočkat, až se zase sejdeme s ostatními lidmi. Ne všichni z nich musí být nutně opravdoví,“ dodal O'Connell.