Zážitky potřebují čas. Pijáčková a Slavík podnikli tříměsíční cyklocestu z Peru do Ekvádoru
Český pár zažil nádheru And, ale i silné zemětřesení a boj s výškovou nemocí… Kateřina Pijáčková a Tomáš Slavík absolvovali tříměsíční bikepackingovou cestu po Jižní Americe z peruánské Limy do ekvádorského Quita.
„Tomáš je profesionální fotograf, konzument ticha a vášnivý cyklista. Já se pohybuju v oblasti humanitární práce a miluju vetešnictví, ticho na Islandu a pěstování bylinek,“ charakterizuje oba Kateřina. Společně podnikli už několik cest, ale Jižní Amerika byla jejich první velká bikepackingová expedice, tedy expedice s minimem vybavení a zavazadly pouze na rámu kola.
Po nastoupání z Limy do andských výšek čelili oba výškové nemoci, a to nejen v prvních dnech. „Já jsem na některých úsecích cesty musela každé 3 kilometry sesedat, protože mi bylo zle,“ říká v cestovatelském a outdoorovém magazínu Kateřina Pijáčková. Tomáš Slavík zase v jednom bodě cesty každé dvě minuty přestával vidět pro silné mžitky. Pomohla až návštěva nemocnice, přesun do nižších poloh a výrazná změna trasy.
Betonový strop se kroutil a půlminuta trvala půl hodiny
Ve městě Huari, kde se dvojice na pár dní ubytovala kvůli odpočinku, je potkalo zemětřesení o síle 8 stupňů Richterovy škály. „Přišlo to zhruba v jednu hodinu v noci a v první chvíli jsem si, rozespalá, myslela, že se mnou Tomáš vší silou třese. Během pár vteřin jsme se vzpamatovali a stoupli jsme si pod nejbližší nosný trám,“ popisuje situaci Kateřina. „Viděl jsem betonový strop, jak se nade mnou kroutí… Trvalo to asi půl minuty, ale pocitově asi půl hodiny!“ líčí situaci Tomáš. Když zemětřesení pominulo a nebyly hlášené žádné následné otřesy, vrátili se do pokoje svého hotelu. „Ráno jsem pak koukal na strop, který se večer kroutil, a říkal jsem si, jestli to nebyl jen divný realistický sen.“ Kateřina dodává, že zjistila, jak reaguje pod extrémním stresem, a že je dobré, že se díky takové situaci zase o kus víc poznala a ví, že se na sebe může spolehnout.
Levné letenky na eurovíkendy už nechceme
Jejich cestu charakterizovaly úžasné výhledy, třídenní stoupání a pak pětihodinové sjezdy. „Zvládli jsme 1 300 km do dálky a 35 000 m do výšky,“ shrnují oba cestu v číslech. A shodují se také na tom, že zážitky potřebují čas. „Nechceme už eurovíkendy a krátké týdenní cesty, protože to je pro nás příliš rychlé a povrchní poznání. Chceme vždy jet minimálně na několik týdnů a hledat skutečný zážitek, který přijde až s časem. Na delší cestě na kole se navíc starosti smrsknou na ty nejzákladnější a člověk se propracuje do hloubek svého nitra. To se nám strašně líbilo. Skvělé je i třeba jenom jet a nemít žádné myšlenky.“
Poslechněte si celé vyprávění Kateřiny Pijáčkové a Tomáše Slavíka o bikepackingové cestě Jižní Amerikou, setkáních s místními a dalších tématech v kompletním záznamu cestovatelské Casablanky!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
