Žena rovná se světice? Polský parlament chce zakázat potrat po znásilnění, Polky budou stávkovat

30. září 2016

Až šedesát tisíc polských žen se chystá v pondělí nepřijít do práce. Vyberou si dovolenou, půjdou darovat krev a některé dokonce dostanou od zaměstnavatelů volno. Stávkou chtějí demonstrovat proti návrhu zákona na téměř úplný zákaz potratů, pro který minulý pátek hlasovalo dvě stě šedesát sedm poslanců polského parlamentu. Polkám, které by podstoupily interrupci například kvůli početí znásilněním nebo ze zdravotních komplikací u dítěte, by hrozilo až pět let vězení. „Je to další důkaz radikalizace Evropy,“ říká český morální teolog Jaroslav Lorman.

Proti návrhu se konají v mnoha městech takzvané Černé protesty. „Nejdůležitějším faktorem demonstrací je, že je pořádají samotné polské ženy. Nejsme žádná organizace. Potkaly jsme se na internetu a spolupracujeme,“ říká Marta Lempart, která skrze Facebook svolává pondělní stávku, již podporují i konkrétní podniky a instituce. Samotnou událost sdílelo už přes tři sta tisíc lidí. „Máme informace od majitelů obchodů, restaurací nebo z univerzit, že se stávky zúčastní. Jejich zaměstnankyně dostanou plošně den volna. Seznam těchto institucí shromažďujeme na našich stránkách,“ upozorňuje žena, která pracuje pro Komisi ochrany demokracie v Polsku, ale nyní se poprvé věnuje právům žen. „Požadujeme jediné, aby vláda zastavila tento návrh, který se snaží prosadit přes parlament.“ Lempart věří, že se toho aktivismem podaří dosáhnout. „Poláci jsou šílení, nikdo neví, jak se zachováme. Moc bych si přála, aby kvůli ženským právům tato vláda padla,“ dodává.

„Polsko není bezpečná země pro ženy“

Kvůli novému návrhu „potratového zákona“ se i před polskou ambasádou v Praze na začátku tohoto týdne sešlo asi padesát lidí. „Přišlo nám důležité vyjádřit podporu polským ženám, kterých se případné schválení takto represivního zákona dotkne nejvíc,“ vysvětluje jedna z organizátorek setkání, dokumentaristka Apolena Rychlíková s tím, že další protest se bude konat v sobotu na Palackého náměstí. Megafon od ní po oficiálních projevech spontánně převzala i osmadvacetiletá Dominika Slowik. „Jsem polská spisovatelka a jsem tu, abych proti návrhu protestovala,“ říká rozhodně. „Necítím se jako polská žena bezpečně. Je ale skvělé vidět, že za námi někdo stojí,“ podotýká šestá rezidentka projektu Praha město literatury. Do české metropole přijela v rámci stáže UNESCO na začátku září. „Mrzelo mě, že jsem se nemohla zúčastnit nedělní velké manifestace Czarny Protest. Pak jsem zjistila, že i v Praze je akce před polskou ambasádou. Myslela jsem si, že ji organizuje polská menšina, ale tady vidím Čechy. Je to úžasný pocit,“ říká mladá spisovatelka, které na české rezidentuře setrvá do konce října. Nestihne proto ani plánovanou stávku polských žen. „Něco podobného se stalo i na Islandu před nějakou dobou, uvidíme, jak to dopadne, podle mě je na organizaci málo času. Polsko je velká země, Island je proti němu maličký,“ krčí rameny a dodává, že minimálně se teď o tomto kontroverzním tématu v Polsku alespoň nahlas mluví.

03714486.jpeg

Už nyní je tam velmi přísná politika v otázce interrupcí. Je možné je provést jen ve třech případech, a to při vážném ohrožení života matky, života plodu, nebo pokud k otěhotnění došlo důsledkem znásilnění nebo incestu. Takových zákroků se v Polsku vykoná asi dva tisíce za rok. Odhady počtu nelegálních interrupcí se přitom podle britské stanice BBC pohybují mezi deseti až sto padesáti tisíc ročně. Mnoho Polek kvůli nim cestuje do liberálnějších okolních zemí, včetně České republiky. Debatu o zpřísnění zákona, podle nějž bude ukončení těhotenství povolené pouze ve chvíli, kdy ohrožuje život matky, vyvolala skupina Konec potratům peticí se skoro půl milionem podpisů, kterou předložila polskému parlamentu. Skupinu osobně podporuje například polská premiérka a předsedkyně sociálně konzervativní vládnoucí strany Právo a spravedlnosti Beata Szydlo a také římskokatolická církev, která má v zemi, kde se k ní hlásí asi devadesát procent občanů, velký vliv na veřejné mínění.

Vedle zpřísňujícího návrhu ovšem vznikl i další, přezdívaný „Zachraňme ženy“, který naopak žádá zmírnění striktního zákona platícího v Polsku od roku 1993. Povolil by potrat prvních dvanáct týdnů těhotenství, zvýšil přístup k antikoncepci a sexuální výchově a ponechal by současné výjimky, během kterých se při anomáliích plodu povoluje přerušení těhotenství do dvacátého čtvrtého a při sexuálním zneužití do osmnáctého týdne. Během léta petici za projednávání tohoto návrhu v Sejmu, tedy v dolní komoře parlamentu, podepsalo přes dvě stě tisíc lidí. „Žádný poslanec náš návrh nepodpořil,“ píše výkonná ředitelka Federace pro ženy a plánování rodiny Krystyna Kacpura v britském deníku Guardian. Postoj k potratům v Polsku přitom nejvíce ovlivňuje náboženství – věk, vzdělání, velikost místa bydliště nebo příjmy na osobu v domácnosti podle výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, citovaného v polském vydání časopisu Newsweek, nejsou rozhodujícími faktory. Přes osmdesát procent Poláků se podle něj domnívá, že potrat nemá být povolen kvůli špatné materiální situaci matky, z důvodu složité životní situace nebo jen proto, že žena zkrátka otěhotněla nechtěně. Až tři čtvrtiny dotázaných by si přitom přály, aby „potratový zákon“ zůstal v současné podobě.

03714485.jpeg

Radikalizace Evropy skrze ideologizaci rodiny

Český morální teolog Jaroslav Lorman je přesvědčen, že situace v Polsku je jen dalším důkazem radikalizace Evropy i skrze církev. „Vidím velký tlak na idealizaci rodiny a nedomyšlení souvislostí. Ve chvíli, kdy se morálka začne vyžadovat bez milosrdenství, tak jsme úplně mimo evangelium, mimo křesťanství.“ Až nynější papež František začal podle Lormana nahlas hovořit o důležitém tématu viny. „Není možné člověka uzavírat do viny a nedat mu rozhřešení,“ naráží teolog na exkomunikaci katoliček, které podstoupí potrat, ale i na velmi přísný přístup katolické společnosti k ženě, která otěhotní mimo manželství. Vysoká čísla nelegálních potratů v Polsku ho nepřekvapují. I velmi pravděpodobné vyloučení z komunity totiž katoličky k tomuto kroku dohání. Lorman také připomíná, že katolická církev stále zakazuje umělou regulaci plodnosti formou antikoncepce. Oficiálně přitom není stanoveno, v jakém momentu přesně život začíná. „Život od úplného počátku, tedy od pohlavního styku, se chrání z určité opatrnosti. Pro jistotu chraňme víc, než abychom se dopustili vraždy,“ vysvětluje teolog, který je přesvědčen, že nároky římskokatolické církve na ženy jsou do značné míry ovlivněny tím, že ji vedou výhradně muži. „Tyto situace se jich osobně nedotýkají,“ uzavírá.

03714484.jpeg

Na pondělní demonstraci před polskou ambasádou v Praze vystoupila i koordinátorka České ženské lobby Hana Stelzerová. Podobný protest Česká ženská lobby pořádala už v dubnu. „Tehdy jsme napsali otevřený dopis polské premiérce, aby byl záměr změny zákona stažen. Bohužel od té doby se situace spíše zhoršila. Úplný zákaz interrupcí by znamenal zvýšené zdravotní riziko pro polské ženy, v některých případech by znamenal ohrožení života,“ říká Stelzerová. „Právo žen na legální a bezpečný přístup k interrupci považujeme za jedno ze základních lidských práv. Ochrana práva žen včetně svobodného rozhodování o vlastním těle je jedním z pilířů evropské demokracie a domníváme se, že by měla být součástí i polské legislativy,“ dodává s tím, že situaci samozřejmě monitoruje i Evropská ženská lobby. V Evropě jsou potraty úplně zakázány na Maltě a ve Vatikánu, v Irsku je povolen pouze, pokud ohrožuje život ženy. „V případě, že je postižen plod, interrupce není dovolená, což má často za následek těžké emocionální trauma pro matky,“ upozorňuje Stelzerová. Restrikce podle ní souvisí hlavně s konzervativními vládními stranami, jež chtějí takto zasahovat do práv žen. V posledních letech podobná diskuze zasáhla i Španělsko, pobaltské státy nebo Makedonii. „Je přitom statisticky prokázáno, že zákaz nemá pozitivní vliv na přístup k potratům. Pomáhá osvěta, přístup k antikoncepci a sexuální výchova na školách. Česká republika je skvělým případem. Hrubá míra potratů tu stále klesá – a není to způsobeno legislativou, ale uvědomělým chováním mladých lidí,“ vysvětluje Hana Stelzerová.

autoři: Hana Trojánková Biriczová , Eva Hudzieczková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.