„To zvládneme.“ Lauryn Hill před 20 lety natočila Miseducation pro ty, kdo bojují s dospíváním

Hip hop se před koncem tisíciletí stal nejpopulárnějším segmentem hudebního trhu. Na špičce hitparád se vyjímali Jay-Z a Will Smith a Lauryn Hill v roce 1999 sklidila neuvěřitelných 10 nominací na Grammy a proměnila jich 5, včetně alba roku. Přitom Hill samotná nevěděla, jak se s takovou pozorností vyrovnat, a uvnitř sebe sama řešila rozpory – v nultých letech se stáhla do ústraní a až letos v rámci výročí Miseducation oznámila velkolepé turné.

Album je rozkročené mezi kariérou a vírou, mezi úspěchem a materiálním blahobytem a morálními rozhodnutími. „Je srandovní, jak peníze najednou změní situaci,“ rapuje Hill v úvodní skladbě Lost Ones o rozpadu Fugees v roce 1997. „Moje emancipace nezapadá do tvý rovnice,“ směřuje slova bývalému kolegovi Wyclef Jeanovi. Deska Miseducation of Lauryn Hill je manifestem nezávislosti, radikálního sesterství a ženské síly. Rapperka tu stejnou měrou mluví o nerovnostech mezi muži a ženami, jako o rasovém útlaku v Americe – a spojuje témata, na kterých postavila Beyoncé o 18 let později svoji úspěšnou desku Lemonade.

„Chtěla jsem napsat osobní písně, které mají integritu reggae, údernost hip hopu a instrumentaci klasického soulu,“ řekla Hill pro časopis Rolling Stone o albu. Na desce Miseducation se zpěvačka vyrovnává s muži, kteří neustále ubližují ženám. Se svými předchozími vztahy i svou tehdejší situací, kdy se podle svých slov stávala dospělou ženou. „Napsala jsem ta slova pro každého, kdo musí bojovat při dospívání,“ zpívá Hill v Everything is Everything. Zpěvačka byla tehdy těhotná se synem Boba Marleyho, Rohanem. Desku jela s těhotenským břichem nahrávat na Jamajku, do Marleyho studia Tuff Gong v Kingstonu. „Dotkla jsem se svého břicha a byla dojatá,“ zpívá Hill ve skladbě To Zion o nejistotách i radosti z toho, co přijde. Ve skladbě s biblickými odkazy popisuje, jak byla postavená před volbu: „Každý mi říkal, ať jsem rozumná. Podívej se na svou kariéru, říkali. Používej svou hlavu. Místo toho jsem poslechla své srdce.“

Bylo to v devadesátých letech, kdy se teprve populární kultura učila nakládat s tématem mateřství. V roce 1991 se Demi Moore objevila na titulní straně časopisu Vanity Fair s těhotenským břichem, o tři roky později hrála těhotná Kim Gordon ze Sonic Youth v show Davida Lettermana a Hill zas v roce 1998 přinesla téma do hiphopové kultury, pro kterou byla žena groupie ve videoklipu a nahlížela svět hlavně pohledem mužů.

K první a zároveň poslední desce Lauryn Hill se díky silné kombinaci vrací i dnešní rappeři a rapperky. Nakažlivý sample skladby Ex-Factor si vypůjčil Drake pro svůj letošní „feministický“ hit Nice for What, se kterým se rozhodl shodit donchuanovskou image proutníka a stát se uvědomělým umělcem, jak se to dnes nosí. Poděkovala mu ale i sama Lauryn Hill a zahrála cover Drakeova songu při svém vystoupení v New Yorku. Nejúspěšnější rapperku současnosti Cardi B inspirovala Hill zas k tracku Be Careful, kde dřívější volání osamocené ženy přetváří ve varovné: „Chlapče, měl by ses ke mně chovat opatrně.“ Není to ale výhrůžka, jak tu Cardi B rapuje, jako spíš vyznání lásky.

Minulý rok vyšplhala Cardi B s hitem Bodak Yellow na vrchol prodejního žebříčku Billboard a stala se tak první rapperkou po Lauryn Hill, které se to podařilo se sólovým singlem. Novinářka Doreen St. Félix na to upozorňuje ve svém textu pro časopis The New Yorker a připomíná, jak Cardi B odhalila médiím své těhotenství – během show Saturday Night Live, kde představila track Be Careful, se kamera zaměřila na její těhotenské břicho. „Ženské umělkyně jsou neustále kritizované za špatnou volbu, když si vyberou mateřství místo kariéry,“ píše St. Félix. „Při sledování pořadu si nešlo nevzpomenout na Hill, která zpívala ve skladbě To Zion o tom, jak našla štěstí, když v sobě nosila nový život svého syna.“ Po dvaceti letech je album pořád živé a je důležité nejen pro hiphopovou kulturu, ale i společnost, ve které musejí ženy za svoje místo stále bojovat.

Hill nenahraditelným způsobem přispěla ke složité a dlouhodobé obrodě hip hopu. Do žánru, který vyprávěl o drsném životě na ulici a gangové rivalitě, přinesla dříve neslyšené emoce jako citlivost, porozumění a přiznání vlastní zranitelnosti. Při dospívání potřebujete slyšet přesně tohle, ať jste holka, nebo kluk. Na Lauryn Hill jsem narazil ve čtrnácti letech díky kazetě, kterou mi nahrál na začátku nultých let kamarád. Na druhé straně pásky byla vedle Wu-Tang Clanu. Deska nebyla jednotvárná, hravě spojila hip hop, reggae a soul. Slyšel jsem ji snad stokrát. Vlastně jsem ani nerozuměl, o čem Hill zpívá, ale barva jejího hlasu nahradila mezery v angličtině. Zatímco mi Wu-Tang říkali „Nebuď měkkej!“, Hill mě utěšovala „To nějak zvládneme.“